Lektvary už máme za sebou a já už teď můžu říct, že to byla nejlepší hodina, jakou jsem kdy měla.
Teď se Severusem míříme na kouzelné formule. Na ty se taky moc těším.
„A formule prý učí nějaký profesor Kratiknot a ten si prý sedá na knížky, aby viděl na třídu." Říkal Severus a já se pousmívala. Představovala jsem si tu komedii. Najednou mezi mnou a Severusem prosvištěl Potter a drknul do nás tak, až nám vypadly knížky. Jak já ho nesnáším. S pomocí Severuse jsem sesbírala knížky ze země a podívala se na Pottera, který se na mě díval. Já se na něj zamračila a pokračovala v cestě na formule.

***

Severus měl pravdu, vážně byl ten profesor malý. Ale byl strašně hodný. Prý si v příští hodině vyzkoušíme Wingardium Leviosa. To si budu muset zkusit v knihovně. Tam ostatně teď mířím. Prý to budeme zkoušet na brku. Těch jsem si koupila hodně, tak proč to nezkusit, ne?

Před sebou mám brk a v ruce hůlku. Postup už jsem si přečetla, tak proč to nevyzkoušet, že?
„Wingardium Leviosa." Řekla jsem a mávla nad brkem, který se následně vznesl do vzduchu. Hned na poprvé? Pane jo, to mi to ale jde.

______________________________________

Od doby co jsem v Bradavicích mi dny strašně ubíhají. Nejvíc času trávím se Sevem, Ellie, Hazel, Emmou a Jennou nebo v knihovně. V učení jsem hodně pokročila a stala jsem se oblíbenkyní většiny učitelů. A Potter a ta jeho partička si začali říkat Pobertové. Vymýšlejí různé legrácky, které ze začátku byly strašně vtipné ,ale postupně se to nějak vystupňovalo, až k tomu, že začali porušovat školní řád a je to spíš pro jejich pobavení.
Jejich nejčastější obětí je Severus. Potter se kolem mě furt motá a strašně mě to štve. Je milé, že se o mě někdo zajímá, ale je strašné, že zrovna takový idiot.

„Lily, veselé Vánoce." Řekla Ellie a podala mi dárek.

„Díky, Ellie. Veselé Vánoce. " Řekla jsem a podala jí dárek ode mě. Ellie je jediná, která tu zůstala na Vánoce. Ona a Serverus. Proč jsem nejela domů? To je snadné. Hagrid mi řekl, že o Vánocích je v Bradavicích kouzelně a já jsem je chtěla vidět. A taky... nechci domů, protože vím, že Petunie by se mi zase smála.

No nic, zpět do přítomnosti. Otevřela jsem dárek od Ellie a nadšeně jsem ji objala. Jednou jsem si stěžovala, že tuhle knížku nemůžu nikde sehnat a najednou mi ji Ellie jednoduše dá.

„Díky, díky, díky, díky, díky, díky." Opakovala jsem pořád dokola a věznila Ellie v kostilámajícím objetí.

„Lily, nemáš vůbec zač." Řekla s úsměvem a prohlédla si dárek ode mě. „Díky, je krásná." Řekla s úsměvem a vzala si svou vytouženou gumičku. Ano, každý z nás je na něco ulítlej, ne? A Ellie je ulítlá na gumičky. Ale ne na ty obyčejné, na ty pěkné VSCO.

„Tak jo, mám návrh. Teď půjdeme na večeři a potom si půjdeme povídat. Až dlouuuuho do rána. Co myslíš?" Zeptala se Ellie a já přikývla. Ano, sice byl večer 24. prosince, ale Ellieina maminka je Češka, takže si dárky dávají takhle večer. Je to úžasné, protože nemusí na dárky čekat celou noc jako my.

Dorazily jsme na večeři, kde byl dneska pouze jeden stůl. Brumbál si totiž myslí, že je dobře, když jsou na Vánoce všichni pospolu.

„Fajn, ale jen proto, že jsou Vánoce." Řekla Ellie, když mě přistihla, jak přímo hypnotizuju místo vedle Severuse. Nikdo z mých kamarádek nechápe, proč se s ním bavím, ale respektují to.

„Díky, Ellie." Řekla jsem a společně jsme zamířily k Severusovi, který byl svátečně oblečení. Ostatně, to jsme byli všichni. I já jsem pro dnešek zvolila trochu formálnější šaty.

„Máš tu místo?" Zeptala jsem se ho.

„Jasně." Řekl Severus, který se teď probral z jakéhosi transu.

„Fajn." Řekla jsem a přisedla si k němu.

„Takže, Snape, pokud tu s tebou mám strávit večer, musím nějak začít konverzaci." Začala Ellie a já jsem zápasila se smíchem. Ellie byla zkrátka Ellie. Vždycky říkala nahlas to, co jí vrtalo hlavou.

„To není třeba." Řekl rychle a Ellie se zamračila.

„Nechci říkat, že by mě něco o tobě zajímalo, ale jsi kamarád Lily a já jsem její kamarádka a pokud má mít příjemné a hezké Vánoce, musíme spolu nějak vycházet. Takže se tě na něco zeptám, třeba... jaká je tvoje oblíbená barva?" Zeptala se a já se usmála. Byla jsem ráda, že se Ellie snaží o konverzaci.

„Černá. Co tvoje?" Řekl a já do něj šťouchla loktem. Ten tón hlasu se mi nelíbil.

„Modrou. Světloučce modrou až bílou." Řekla Ellie. „A...ehm...jaký tě baví nejvíc předmět?" Napadlo Ellie.

„Lektvary. Je obdivuhodné, jak několik málo přísad zvládne udělat něco tak účinného..." To jsem byla ráda, že se Severus rozpovídal.

***

„Já jsem totálně přecpaná." Řekla Ellie a svalila se na postel.

„O tom mi vyprávěj." Řekla jsem a lehla jsem si na postel k Ellie. „Vadilo by ti, kdybys byla můj polštář?" Zeptala jsem se.

„Ne, v pohodě." Řekla Ellie a já si lehla na její rameno.

„Netušila bych, že tohle někdy řeknu, ale-"

„Dneska půjdeme spát na prasáka." Dokončila za mě Ellie a já jsem přikývla.

„Plně souhlasím." Odpověděla jsem.

„Tak začneme. O čem si tak povídají normální holky?" Zeptala se mě a já pokrčila rameny.

„Chci na chvíli zapomenout na to, že jsem čarodějka a povídat si chvíli jako mudla. Tak mi řekni, o čem se v mudlovském světě kamarádky baví. Přece jsi někdy byla na přespávačce, ne?" Řekla Ellie.

„Víš, v mudlovském světě... řekněme, že jsem tam byla za šprtku. Za tu zvláštní. Nikdo se se mnou nechtěl bavit, jenom moje sestra. Ale když se u mě začala projevovat magie, trochu jsme se odcizily. Jednou jsem u jezera brečela a...Severus mě tam našel. Byl to můj jediný kamarád. Řekl mi o existenci tohohle úžasného světa a pomalu mě s ním začal seznamovat...
Byl jediný, který tu pro mě byl, když Petunie ne a...proto pro mě tolik znamená. Je to můj první kamarád. První člověk, kterému na mě záleželo, víš? Hodně mi pomohl a já si myslím, že ode mě by nebylo fér, kdybych se s ním jen tak přestala bavit. A ani nechci. Kdyby nebylo Seva, tak bych se asi utrápila." Dokončila jsem svůj monolog a Ellie se na mě koukala soucitným pohledem.

„To je mi líto, Lily, nevěděla jsem, že jsi to měla takhle. Tak...se asi budeme...bavit o..." Začala Ellie, která netušila o čem by se měly začít bavit.

„No, v mudlovském světě máme televizi. A v ní dávají různé filmy. No a, ve spoustě filmů si kamarádky na přespávačce povídají o... klucích." Řekla jsem a Ellie se rozzářila.

„Tak povídej!" Řekla nadšeně.

„Co?" Vypadalo ze mě.

„Líbí se ti někdo?" Zeptala se potichu.

„Ne." Řekla jsem a Ellie jen nevěřícně zakroutila hlavou.

„Tak hele, Lily, když se mi přiznáš ty, přiznám se ti já." Řekla Ellie a já si povzdechla. Vážně se mi nikdo nelíbil, ale vím, že Ellie by byla neodbytná, tak jsem plácla prvního člověka, který mě napadnul.

„Severus." Řekla jsem a Ellie se spokojeně usmála.

„Tak fajn. A-"

„Potom. Teď ty." Řekla jsem a Ellie se zahanbeně podívala do země.

„Čekám." Řekla jsem a Ellie si povzdechla a cosi zamumlala.

„Neslyšim." Řekla jsem a Ellie zvedla oči.

„Potter." Řekla potichu a já div že nedostala infarkt.
Nechci říkat, že by mi to vadilo, ale Potter je namyšlený frajírek, který má ego až do nebes. A tím nemyslím do nebes postele, ale jako nebes, jakože nebes, chápete,ne?

„Ellie, Ellie, Ellie, Ellie, Ellie. Tak to jsem si o tobě nemyslela." Řekla jsem pobaveně.

„Nebudeš mi věřit, ale já o tobě taky ne." Řekla Ellie a já si povzdechla.

„Tak fajn. Teď mě asi nenecháš být, že jo?" Řekla jsem a Ellie zavrtěla hlavou.

„Lily, snad sis nemyslela, že bych ti na tuhle lež skočila, no ne?" Řekla Ellie a já se pousmála.

„A ty jsi to s Potterem myslela vážně?" Zeptala jsem se.

„Smrtelně." Řekla Ellie a obě jsme se rozesmály.

„Tak říkej. Sice je Potter dle mého jen namyšlený frajírek, ale třeba si ho časem vycvičíš." Řekla jsem s úsměvem a Ellie mě praštila polštářem.

„Seš pitomá." Řekla a smála se.

„Já vím." Řekla jsem a ránu polštářem jsem jí oplatila, takže začala polštářová bitva.

Čauky mňauky! Tak tu máme další kapitolu. Doufám, že se vám líbila. Znovu připomínám, že pokud chcete znát Severusův pohled na věc, koukněte se na SaymonMalfoy14 . Mám vás ráda! Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛