„Jsem tu." Přihnala se Jenna k nám do ložnice. „Holky, můžete-"

„Jít, jistě můžeme." Řekla Hazel a odešla z ložnice.

„Asi to nebude tak dobrý, jak tvrdíš, viď?" Řekla potichu a já zavrtěla hlavou.

„Proč to řekl?" Pošeptala jsem a položila si hlavu na Jenny rameno, zatímco ona mě hladila po zádech.

„Nemám zdání." Pošeptala Jenna.

***

„Takhle to ale už fakt nejde." Řekla Jenna po celé hodině utěsňování.
„Nikam nechoď, snaž se uklidnit a snaž se neusnout." Řekla a vyběhla z ložnice takovou rychlostí, až by mohla soutěžit i s formulí jedna.

„Dobře." Řekla jsem a začala zhluboka dýchat. Teď už se mi povedlo slzy jakž takž zadržet.

***

„Jsem zpátky!" Vykřikla zadýchaná Jenna. „Hele, nezabij mě, nebo tak něco, ale nikdo jiný tě utěšit nezvládne." Řekla Jenna pomalu a já se na ní podívala a až teď jsem to pochopila. „A žádný nesahej na mě, nebudu komunikovat a nějaký další kraviny. Musíte si to vyříkat." Řekla a zavřela dveře, takže jsem zůstala se Severusem sama v místnosti.

„Tak si to prý máme vyříkat. Já k tomu nic moc nemám, tak můžeš začít, chci vysvětlení." Řekla jsem potichu.

„Co chceš slyšet?" Řekl a já se na něj nevěřícně podívala.

„Kdy jsi začal číst ty knihy o černé magii?" Zeptala jsem se.

„Už ve druháku." Řekl a já zavřela oči.

„Ale věděl jsi, že je číst nemáš, že?" Řekla jsem a on přikývl. „A bylo ti jedno, co na to řeknu?" Řekla jsem potichu.

„Popravdě...jsem ani nepřemýšlel nad tím, co na to řekneš. Vlastně mi to bylo jedno." Řekl a já si povzdechla, vstala jsem, vzala jsem si hůlku a použila Alohomoru, ale ani pak nešly dveře otevřít.

„Jenn, otevři, nemáme si co říct." Řekla jsem, ale nic se nedělo.
„Jenno, otevři, nebo půjdu ven oknem." Řekla jsem, ale ani tehdy se nic nestalo. „Jenno Davisová, tady končí všechna sranda, okamžitě otevři!" Zakřičela jsem, ale nic se nestalo.

„Tak toho nech, přece nás tu nenechá přes celou noc." Řekl Serverus a já se na něj otočila.

„Ty." Prskla jsem, zabořila mu ukazováček do hrudi a tím jsem docílila toho, že začal couvat. Vlastně to působilo asi docela komicky, když jsem asi o hlavu a půl menší, než je Severus. „Ty nemáš absolutní ponětí v jaké jsem teď situaci! Kdyby nebylo mojí hlavy, tak bych byla jenom s tebou, bez ohledu na to, co jsi řekl, nebo neřekl, protože tě strašně moc miluju, ale já hlavu mám a ta mi říká, abych od tebe dala ruce pryč, tak co mám asi dělat? Každý tvrdí něco jiného. A kdo za tuhle situaci může? Ty. Tak mě z toho taky dostaň ven." Řekla jsem se zvýšeným hlasem. Nebo alespoň mně se zdál zvýšený, nevím, jak okolí, ale já měla pocit, že si vykřičím hlasivky.

„A jak by sis představovala pojem ‚dostat ven?‘“

„Já nevím. Já nevím, já prostě nevím, ale chci...já vlastně ani nevím, co chci."

„To je pak těžký se usmiřovat, když slečna dokonalá neví, co chce, viď?"

„Proč se na mě zlobíš?" Zeptala jsem se zamračeně.

„Zkus hádat." Řekl Sev.

„Měla bych se zlobit spíš já na tebe."

„Lily, nikdo ti neříkal, aby sis myslela, že jsi byla myšlena tou šmejdkou."

„Neříkal, máš pravdu. Ale nejde si to moc nemyslet, víš." Řekla jsem nakvašeně.

„Jo, mohlo to vyznít tak."

„Nemohlo, ono to tak vyznělo!" Zaječela jsem.

„Dobře, tak to tak třeba vyznělo, ale to neznamená, že se se mnou nebudeš bavit celé prázdniny a pak to dávat za vinu mně!" Zakřičel Severus a já jsem se přikrčila. Když křičí, bojím se ho. Moje další tajemství, které se rozhodně nesmí dozvědět.

„Potřebovala jsem si to promyslet." Řekla jsem tiše. Zas se stahuju. Jak já jsem nemožná.

„Ó, tak ty sis potřebovala promyslet."

„A co má bejt? Nejsem žádný tvůj majetek, abys mi říkal, co můžu a nemůžu!"

„Ale to po tobě nikdo nechce!"

„Tak proč mi vyčítáš, že jsem za tebou celé prázdniny nešla?"

„No proč asi, Lilyan?! Je to mezi náma jak po rozchodu!"

„Ale my jsme pořád spolu, ne?"

„Chováš se jak naivní školačka." Zamračil se Severus.

„Já jsem totiž školačka! A jsem naivní!"

„Tak to vidíš. Jak nám to může fungovat?"

„Fungovalo to!"

„Ano, protože jsem se snažil, ale já prostě nejsem na žádnou romantickou večeři při svíčkách, na šeptání do ouška před spaním -"

„A já vím, že na to nejsi!  Taky jsem se o nic takového neprosila! Sakra o čem jsou tyhle dohady?"

„Přemýšlej, Lily, přemýšlej."

„DAVISOVÁ A DOST, KOUKEJ OTEVŘÍT!" Zaječela jsem tak nahlas, až se přes ložnici přehnala ozvěna.

„Tak tu spolu prostě vydržíme. Pak už se nebudeme muset nikdy vidět." Řekl Severus a posadil se na židli.

Teď se mi pro změnu nahnaly do očí slzy.

Sedla jsem si na postel, otočila jsem se k němu zády a slzy jsem pustila. Proč je zadržovat.

„Lily." Oslovil mě Severus. „Hej, Lily."

„Hm?"

„Koukni se na mě."

„Ne." Zavzlykala jsem a urychleně si začala stírat slzy z tváří. Houby platný to bylo, když mi ty hloupý slzy tekly dál a dál.

„Proč brečíš?"

„T-ty mě už nechceš n-nikdy vidět?" Zavzlykala jsem a opřela jsem si hlavu o kolena.

„Co to povídáš?"

„Teď jsi to řekl. V-vydržíme tu sp-spolu a pak...pak se u-už nikdy nebudeme m-muset vidět."

„A copak ty mě chceš vidět? Někoho, kdo čte knížky o černé magii, přidal by se k Ty-víš-komu?"

„To ale nemění nic na tom, že jsi to ty." Řekla jsem. „A na tom, že tě miluju." Dodala jsem šeptem.

„Pořád?"

„A asi až do konce života." Pokrčila jsem rameny.

„I přes to všechno?"

„Říkala jsem ti to přece před chvílí, že nebýt mojí hlavy, tak je mi to všechno jedno." Zašeptala jsem.

„Ale hlavu máš a ta ti říká, abys dala ruce pryč." Zopakoval Sev moje slova.

„Asi se nic nestane, když tu hlavu pro tentokrát neposlechnu. Tak do toho, Seve, řekni, že budeš radši s nějakou čistokrevnou Smrtijedkou." Zašeptala jsem.

„Budu radši s nějakou zelenookou zrzkou s nečistou krví."

„Ale řekl jsi, že je ta zrzka naprosto naivní."

„Ale roztomilá."

„Takže chceš být s ní?"

„A přestane si brát všechno tak moc k srdci?"

„Pokusí se."

„Pak bychom to spolu mohli urovnat a být propuštěni."

„Tak jo." Přikývla jsem s úsměvem.

„Takže v pohodě?"

„A jsme?"

„Jsme."

„Takže v pohodě."

***

„Děláte si ze mě srandu?! Okamžitě vstávat. Ale. nejdřív. se. oblečte!" Zavřeštěla Emma.

„Máš klepat." Zamumlala jsem a přitulila jsem se k Severusovi.

„Na závěs?" Řekla Emma nevěřícně.

„Ííííííííííí, no konečně, pojďte ke mně!" Zapískala Jenna a bez ohledu na to, že jsem byla já i Severus jen ve spodním prádle nám skočila do postele a objala nás.

„Jenny, nemyslíš, že to s tou radostí trochu přeháníš? Potřebujeme trochu... soukromí" Řekla jsem potichu a Jenna se na mě podívala.

„Ach tak! Ne, vůbec nepřeháním, koukej se, jak vám to spolu sluší. A z Emmi si nic nedělejte, nemá smysl pro dokonalost." Řekla Jenna a já se pousmála.

„Prosím?! Kouzelnice se smyslem pro dokonalost je přímo před tebou!" Řekla Emma.

„Já vím, vždyť to je Lily." Řekla Jenna a Emma po ní hodila polštář.

„Emmi, Emmi, Emmi!" Řekla jsem, když začala brát do ruky hůlku. „Lucius Malfoy, to je takový tvůj čumáček, představ si, že se na tebe jednou dokonce i ptal a jak mu u toho zářily ty jeho dokonalé oči." Začala jsem a věděla jsem, že teď bude Emma chvíli jako zdrogovaná. Ne že bych s tím měla nějaké zkušenosti.

„Čumáček můj malej, on se na mě ptal? To je hezu, že ví o mojí existenci. Ty očička, máš pravdu, jsou nádherný, takový loztomilý. A ty jeho vzácné úsměvy. Merline, on je při nich tak nádherný." Pokračovala Emma.

„Takže ona je zabouchlá do Luciuse? Vážně?" Řekl Severus pobaveně.

„Jak můžeš vidět." Řekla jsem s úsměvem.

Jenna mi mezitím ochotně podala šaty.

„Díky." Řekla jsem a přes Sevovo tričko jsem si oblékla svoje šaty.

Pak jsem tričko šikovným způsobem vysvlékla a podala ho Sevovi.

„Díky za půjčení." Řekla jsem.

„Není zač."

„A viděli jste všichni ty vlasy. Jak si je přes prázdniny nechal narůst. Teď mu to tak sluší." Básnila Emma dál a já se na ní s úsměvem dívala.

„Seve?" Řekla jsem po chvilce a Severus se na mě otočil. „Dobré ráno, usměj se." Řekla jsem a lehce ho políbila.

„Však říkám, do-ko-na-lý!" Řekla Jenna s úsměvem.

Ahoj lásky, tak vám tu po delší době zas něco povím. 😊😂
Mám vás moc ráda a chci vám strašně moc poděkovat za to, že ještě tuhle knížku čtete. 😅❤️
Pro ty, které by moje verze nebavila pořád platí, že je tu SaymonMalfoy14 s pohledem Severuse. 😉
Jste bezvadní! Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛