Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

32. kapitola

„Jenno, musíme vstávat." Zabručela jsem, když se Jenna ještě ve dvanáct hodin válela v posteli. Jako takhle já taky a vstávat jsme musely.

„Ještě chvíli." Zamumlala Jenna a otočila se na druhý bok.

„Žádnou chvíli, hned." Řekla jsem a poslepu nahmatala polštář, kterým jsem Jennu bouchla do hlavy, do zad, do ruky a do nohy, takže jsem jí výborně vypudila z postele.

„Seš po ránu příjemná jak vosa v botě." Zamumlala.

„Nebudu tvrdit, že ne, ale pořád jsem tvoje láska." Řekla jsem se smíchem, protáhla jsem se a vyskočila z postele na studenou zem, což mě probralo.

„Zabírám si koupelnu." Řekla Jenna a hned na to zavřela dveře.

„Bezva." Řekla jsem a podívala se na sebe do zrcadla. Vypadala jsem jak mrtvola, která vylezla z hrobu. Tmavé kruhy pod očima, bílá pleť, zašmodrchané vlasy, prostě hrůza.

Najednou někdo zaklepal na dveře.

„Ano?" Řekla jsem.

„Slečno Evansová, dobré poledne, jak vám je? Vaše spolubydlící říkaly, že vám není dobře. " Řekla profesorka McGonagallová, která právě přišla.

„Moc dobře mi není." Řekla jsem a jakoby jsem se otřásla zimou. „Ale to bude jen nachlazení, to za pár dní zmizí." Řekla jsem.

„Jistě." Řekla profesorka. „Zřejmě se to nachlazení doneslo až do Havraspáru a představte si, že i do Zmijozelu." Řekla McGonagallová.

„To jsou věci." Řekla jsem.

„Prý se i slečna Davisová dnes necítí dobře." Řekla.

„Ano, ona tady včera byla a usnula a asi se ode mě nakazila." Řekla jsem, když se z koupelny ozvalo pšíknutí.

„Ach tak." Řekla profesorka.

„A slečna Proliniová?" Zeptala se.

„Ta tu nebyla." Řekla jsem a zakašlala. A to nebylo hrané, to bylo až moc opravdové.

„A pan Snape?" Pokračovala.

„Ten taky ne, s ním jsem včera ani nebyla." Řekla jsem.

„A co pan Potter?" Zeptala se.

„No...ten se mnou včera byl." Řekla jsem.

„A pan Black?" Pokračovala dál.

„Včera s námi byli všichni Pobertové." Řekla jsem.

„Dobře, děkuji slečno Evansová, doufám, že se brzy uzdravíte." Řekla profesorka.

„Děkuji. Nashledanou." Řekla jsem.

„Nashledanou." Řekla profesorka a pěkně za sebou zavřela zrovna ve chvíli, kdy Jenna v koupelně zakřičela text nějaké písničky.

„A JÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!" Ozývalo se z koupelny a já jsem se rozesmála. Vážně miluju Jenny zpěv. „JEN JÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!" Ozvalo se z koupelny znovu a já se zase smála. Kdyby byla McGonagallová za dveřmi, okamžitě by mě poslala do školy a to se mi vážně nechce, protože...je fajn se ulít.

„Co se tu děje?" Divila se Ellie, která přiběhla spolu s Hazel.

„PROTOŽE TO DÁM JEN JÁÁÁÁÁÁ!!!" Ozvalo se z koupelny a já i Ellie a Hazel jsme se začaly smát.

„To je topovka!" Řekla přes smích Hazel.

„Taky si myslím." Řekla jsem a smála se dál.

„A PRO VŠECHNY JSEM TU JEN JÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!"
Ukončila Jenna své zpívání.

No, já jsem bohužel chytla přímo hysterický záchvat smíchu. Ale naštěstí jsem nebyla jediná. Ellie se smála snad ještě víc, než já a Hazel...ta se snad ani nesmála, ta se vraždila.

Najednou Jenna vylezla z koupelny a zřejmě si až teď uvědomila, že jsme všechno slyšely a začala se smát spolu s námi.

„Cítím se tak trapně." Řekla Jenna.

„Nemáš proč, my se bavily." Řekla Ellie se smíchem.

„To je hezký." Řekla se smíchem Jenna.

„Nechcete se jít projít?" Zeptala jsem se.

„Ale Lily, oficiálně jsme nemocné." Řekla Jenna.

„Ne, oficiálně jsme nachlazené. A nejsme přece kluci, abychom se složily při rýmě, ne?" Řekla jsem a znovu jsme se daly do smíchu.

„Máš pravdu." Přikývla Jenna.

„Tak vymyslete, kam půjdeme, já ze sebe jdu udělat člověka." Řekla jsem a holky přikývly.

***

„No není to nádhera? Kdy jsme byly naposledy venku úplně samy?" Zeptala jsem se.

„Už si ani nepamatuju." Řekla Emma, kterou jsme potkaly, když šla ze snídaně.

„Já vlastně taky ne." Řekla Hazel.

„A kdo jo?" Řekla Jenna a všechny jsme pokrčily rameny.

„Koukejte, kdo jde proti nám." Řekla Emma a zašklebila se.

„Ahoj, Sar." Řekla jsem a objala ji.

„Ahoj Lily." Usmála se, ale když si všimla holek za mnou, nasadila svou ledovou masku.

„Ahoj Seve." Řekla jsem a objala i Severuse.  Objetí s ním trvalo jako vždycky dýl.

„Kam máte namířeno?" Zeptala se Sarah.

„Jdeme se projít kolem jezera." Řekla jsem. 

„Tak to máte super plán." Řekla a já přikývla. „Kde jste nechaly Poberty?" Zeptala se.

„Vlastně sama nevím." Přiznala jsem.

„Tak si to užijte." Usmála se Sarah. 

„Děkujeme." Řekla jsem s úsměvem.

„Mějte se." Rozloučila se Sarah.

„Vy taky." Řekla jsem a pokračovala spolu s holkama v cestě.

„Děláš si srandu?" Řekla Emma, když jsme byly už docela daleko od Serah páru.

„Z čeho?" Řekla jsem. Věděla jsem, ale moc dobře, co myslí.

„To si Proliniová omotala kolem prstu i tebe?" Řekla Emma naštvaně.

„Emmi, není taková." Řekla jsem a Emma se na mě podívala pohledem to-ti-tak-budu-věřit.

„Em, vážně není, zachránila jí před Hazel." Řekla Jenna a já se usmála.

„To i tebe?" Divila se Emma.

„Em, pokud tomu, že se Sarah s Lily snaží skamarádit, říkáš omotání kolem prstu, tak nevím, jak říkáš skutečnému omotání kolem prstu?" Řekla Ellie.

„Vy jí to všechno baštíte?" Řekla Emma.

„Emmi, vím, jak Zmijozelský nesnášíš, ale Lily ví, co dělá." Řekla Hazel.

„Všechny?" Divila se Emma.

„Ano." Řekla Jenna. „A jako kamaráda bys měla možná Lily trochu věřit." Dodala.

„Lily, myslíš, že je moudré jí věřit?" Zeptala se Emma.

„Myslím, že jo." Řekla jsem a Emma si povzdechla.

„Dobře, jak myslíš." Řekla.

„A už to nebudeme dál řešit,fajn?" Řekla jsem a ostatní přikývly.

Nakonec jsme se do hradu vrátily až na večeři. Zítra je víkend, tak si zas budu moct pěkně dlouho spinkat. 😂

Čauky mňauky! 😊
Co k tomuto říct? 😂
Docela krátká kapča...😂
Ale nebojte, já to napravím. 😊😉
Mám vás ráda! Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛

Severusův pohled: SaymonMalfoy14

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro