Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

23. kapitola

„Holky, problém!" Vykřikla Jenna, která vtrhla do ložnice. Ano, Jenna znala heslo od Nebelvíru, ale to všichni věděli.

„Copak, Jenny?" Zeptala jsem se starostlivě.

„Bude tady i Sirius." Řekla Jenna a já se usmála.

„To jsi z něj tak vedle?" Zeptala jsem se.

„Ne, jen...okej, tak jo, možná trošičku.  Trošičku víc, ale pořád jo." Dostala ze sebe rychle.

„A z čeho jsi tak nervní?" Zeptala jsem se a nechala jí sednout si na postel.

„Bude tady a já taky budu tady a přes noc." Řekla rychle a já zápasila se smíchem.

„Jenny, však jsi tady skoro každou noc." Řekla jsem s úsměvem.

„Jo, ale ne s ním. Navíc vypadám strašně a koukej." Řekla a ukázala si na nos.

„Jenny, to je úplně normální." Řekla jsem a ukázala si na čelo, kde se mi také začínal dělat úžasný beďar.

„Jenže já mám i černý tečky." Postěžovala si Jenna a Ellie s Hazel se usmívaly.

„Tak jo, tak si dáme masky." Řekla jsem s úsměvem.

„Dobře, ale musíme to stihnout dřív, než do těch sedmi." Řekla Jenna.

„Jasně, neboj se." Řekla jsem a pohladila jí po ruce.

„Fajn, ale teď problém, který ještě milionkrát větší, než pleť." Řekla a já jsem napjatě poslouchala. „Nevím, co si mám vzít za pyžamo, co si udělat s vlasama, mám si vzít Mňamku?" Sypala na mě otázky. 

„Ježkovy voči, pyžamo ti pomůžu vybrat, jestli budeš chtít, vlasy si nech normálně rozpuštěný a Mňamku si klidně vem." Řekla jsem se smíchem.

„A nebude trapný si s sebou brát Mňamku?" Zeptala se a já se usmála při vzpomínce nad jejím plyšovým zajíčkem.

„Ne, nebude. Já taky spím s Jahůdkou." Řekla jsem s úsměvem.

„Ale ty bez ní usneš." Řekla smutně.

„Jenny, když ti to pomůže, tak já jsem taky u kluků spala s Jahůdkou a Sirius neměl žádnou poznámku." Řekla jsem s úsměvem.

„Fakt?" Řekla překvapeně.

„Jo." Usmála jsem se a Jenna mě objala.

„Díky, Lily." Řekla s úsměvem.

„Vůbec nemáš zač." Řekla jsem a rozhlédla jsem se po ložnici. Už stačilo jen přidat světýlka a bylo hotovo.
„Holky, tak dáme ty světýlka a dáme si masky?" Zeptala jsem se s úsměvem.

„Jo!" Řekla nadšeně Hazel a začala vytahovat světýlka zpod postele.

„Tak kam je dáme?" Zeptala se Ellie.

„Tady nad postele." Řekla jsem, a tak jsme začaly rozdělávat světýlka.

***

„Počkej." Řekla jsem se smíchem a napatlala Jenně na nos další várku masky. Tentokrát na zanesené póry.

„Lily, bacha na vlasy." Řekla s úsměvem Ellie a vlasy mi stáhla do culíku, abych si je nevymáchala v masce, kterou jsem už měla na obličeji.

„I ty, Jenno. Máte nosit culíky." Řekla Hazel a uhladila si cop.

„Ale já v culíku vypadám jak idiot." Řekla jsem.

„Ty a idiot? Lily, vzpamatuj se. V culíku jsem tě viděla sice jen jednou, ale moc ti to slušelo." Řekla s úsměvem Hazel.

„Stejně mám svůj názor." Řekla jsem.

„Jak jinak." Povzdechly si všechny.

„Tak a teď se vás na něco zeptám." Řekla jsem a když kývly, pokračovala jsem. „Proč vám Severus vadí. Ale úplně upřímně." Řekla jsem a Ellie a Hazel na sebe koukaly.

„Mně úplně nevadí, ale..." Začala Jenna a potom jen zavrtěla hlavou a pošeptala mi: „Štve mě, jak se na mě kouká. Jak kdyby mě chtěl zabít." Na to jsem se musela usmát. Já jsem věděla, že má Jenna ze Severuse trochu respekt, ale nikdy by mě nenapadlo, že si myslí zrovna tohle.

„Neboj, já bych tě nedala." Usmála jsem se.

„Fajn, tak úplně nejvíc upřímně?" Zeptala se Ellie.

„Jasně." Řekla jsem a Ellie ke mně přicupitala.

„Já jsem žárlivá, to víš, ale... řekněme, že na něj žárlím extra hodně, protože spolu máte takový vztah, který nemám já s nikým. Ani s Hazel." Pošeptala mi a já ji objala.

„Neboj se, žárlivko, tebe nenahradí nikdo." Pošeptala jsem jí.

„Ještě aby!" Řekla a obě jsme se rozesmály.

„Okej. Prostě mi vadí. Nevím co, nevím proč, prostě je mi... nesympatickej. To je všechno." Řekla Hazel upřímně. Ach, Hazel a ta její upřímnost.

„Jasně, chápu." Řekla jsem a Hazel přikývla.

„Jo a Lily, nechtěla bys mi náhodou něco říct?" Zeptala se Jenna přísně.

„Co myslíš?" Zeptala jsem se.

„Když jsem šla po chodbě, viděla jsem Severuse a Saru." Řekla a já zpozorněla. „Nekřičeli na sebe, jen se dohadovali, ale zaslechla jsem něco typu: ‚Zase se bavíš se šmejdkou? Dobře, jak je libo, ale nepočítej s tím, že se s ní budeš vídat jako předtím.' A nakonec Severus řekl nebo ve smyslu, že souhlasí a pak už nastala odporně nechutná a předlouhá líbačka. A člověk nemusí být vědec, aby mu nedošlo, že tou „šmejdkou" jsi byla myšlena ty. To ses mi ani nepochlubila, že se zase bavíte?" Řekla vyčítavě.

„Jaj! Promiň, jen jsem nějak neměla čas." Řekla jsem a podívala se na hodinky. Masky jsme už měly čtrnáct minut. Ještě minutu a můžeme sloupávat.

„Vážně, hned jak přišla, začaly jsme chystat ložnici." Řekla Ellie.

„Jasně." Řekla Jenna a mrkla na mě.

„Tak sloupáváme." Řekla jsem a začala si dávat masku z obličeje.

„Krucipísek!" Zanadávala Hazel.

„Copak?" Zeptala se Jenna.

„Mám to tady na těch malých vláskách." Postěžovala si a ukázala na ty malé vlásky, které měla u spánků.

„Vidíš, Hazelinko, ani ten tvůj slavný cop ti nepomohl." Řekla jsem a Ellie a Jenna se začaly smát.

„Neříkej mi Hezelinko." Zamračila se.

„Okej." Řekla jsem a teď jsme se z neznámého důvodu daly do smíchu všechny.

***

„Tak můžem mě jít zabalit. Kdo jde se mnou?" Řekla Jenna.

„Já bych šla." Usmála jsem se.

„Tak za půl hodiny ve společence?" Řekla Ellie.

„Dobře." Usmála se Jenna. „A teď pojď, běžíme." Řekla Jenna, chytly jsme se za ruce a rozběhly se k Havraspáru.

„Jakou inteligentní hádanku nám dá klepadlo dneska?" Zamyslela jsem se.

„To netuším, kamarádko moje, ale uvidíme." Řekla s úsměvem Jenna a zastavila, jelikož jsme byly na místě. Jenna zaklepala.

„Kdyby se přestal točit svět,
kdo všimnul by si hned?" Řeklo klepadlo.

„Já vím!" Řekla jsem a zvedla ruku. No ze zvyku...

„Slečno Evansová." Řekla se smíchem Jenna.

„Ten, kdo nemá pocit, že se svět točí kolem něj." Řekla jsem a klepadlo nás pustilo dovnitř.

„Vida! Úplná Havraspárka." Řekla s úsměvem Jenna.

„Ani omylem, jen hrdá Nebelvírka." Usmála jsem se a pak jsme se obě rozesmály.

„Tak jo, ale prosím tě, hlavně mi nevybírej žádnou blbost, jako jsem odsouhlasila předevčírem já." Řekla Jenna.

„Jennuško," začala jsem s úsměvem.
„Pomsta bude sladká." Řekla jsem a rozesmála se.

***

„Tak ukaž, co tu máš?" Řekla jsem s ďábelským úsměvem.

„Ale něco normálního, prosím tě." Řekla Jenna.

„Každý oblečení je normální." Řekla jsem a Jenna se zamračila. Použila jsem proti ní její vlastní slova. Začala jsem se jí prohrabávat ve skříni, až jsem konečně našla to, co by byla dokonalá pomsta.

„Lily." Vydechla vyděšeně.

„Noták, je to jen přespávačka, nebude tě tolik očumovat. A jestli jo, tak máme jasno." Řekla jsem, ale jasno jsem měla. Vždyť by se jinak velectěný pan Black neptal, jak ji může dostat, no ne?

„Lily, ale to jsou ty nejkratší kraťasy, které mám. A o tom tričku ani nemluvím. Má nekonečně velkej výstřih, je krátký a k těm kraťasům absolutně nevhodný." Řekla Jenna.

„A v čem chceš jako spát? V tomhle?" Řekla jsem pobaveně a vzala jí z ramínka růžovou noční košili, která na sobě měla tancující myš.

„Dej to sem." Řekla Jenna a rychle chňapla po kraťasech a tričku.

„No vidíš." Usmála jsem se.

„Jestli mě v tomhle uvidí někdo jinej, než ti, kteří budou na přespávačce, jsi mrtvá, Lilyan Evansová." Řekla a já přikývla.

„Tak si to sem hoď a zabal si i sprcháček, hřebínek a
kartáček." Zarýmovala jsem.

„Fajn." Řekla s úsměvem Jenna a odebrala se do koupelny. „Hele, Lily, bude ti vadit, když se osprchuju rovnou tady?" Zeptala se Jenna.

„Vůbec ne." Řekla jsem, skočila jsem na Jenny postel, půjčila jsem si její knížku a začala jsem číst.

Pohled Severise- SaymonMalfoy14

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro