20. kapitola
„Jamie, nebuď nervózní, ten konkurz máš v kapse." Řekla jsem s úsměvem. A pohladila Jamese po ramenou.
„Lily, jsem strašně nervní, v tomhle stavu nemůžu Zlatonku chytit." Řekl James.
„Poslouchej," Řekla jsem a James se na mě podíval. „Konkurz začíná za půl hodiny, takže se pokus uklidnit." Řekla jsem a položila mu svou ruku na tvář, po které jsem ho pohladila. „A ať to dopadne jakkoliv, pro mě budeš vždycky nejlepší chytač na světě." Řekla jsem s úsměvem a políbila ho.
„Díky, Lily." Řekla a stáhnul mě do objetí. Objímá mě minimálně, ale pokaždé je to tak příjemné...
„Jamie, polib mě." Řekla jsem.
Hned na to jsem cítila jeho rty na těch svých. Na to, že je teprve druhý týden září je poměrně chladno. Ale mě bylo teplo. Nevím, jak je to možné, ale kdykoliv jsem s Jamesem, je mi vždycky takové příjemné teplo...
„Fajn, řekl bych, že ta nervozita už mě přešla." Řekl a já se usmála.
„Ale... přijde se podívat celkem dost lidí, měli bysme to pojistit." Řekla jsem s úsměvem.
„Nejsem proti." Řekl a políbil mě znovu.
***
Po nějaké té chvilce a miliardě polibků později
„Měli bychom jít." Pošeptala jsem mu do rtů.
„Ještě chvíli." Pošeptal James.
„Jamie, musíš." Zašeptala jsem.
„Ale mně se nechce." Řekl.
„Jimmy." Řekla jsem tiše.
„Lásko, tak ještě minutku." Řekl potichu a já se podívala na hodinky. Konkurz měl být už za deset minut. Už tak jsme nestíhali.
„Když dáme ještě minutku, budeš pak žadonit další a další a nakonec to propásneš. A to by byla škoda." Řekla jsem a vydala se k famfrpálovému hřišti. Na chvíli jsem se na Jamese otočila a ten dělal tak strašně roztomilý kukuč, až jsem prostě nemohla, přiběhla jsem k němu a políbila ho.
„A teď už poběž, vážně nestíháme." Řekla jsem a vzala Jamese za ruku. Ten se však stál.
„Co?" Vypadalo ze mě.
„Nechceš letět?" Zeptal se mě. Já jsem si koště přeměřila pohledem a potom jsem se podívala na Jamese a nakonec na své hodinky. Pět minut...a Jamesovi na tom postu záleží... Seber se, Lily, obyčejné koště tě nezabije.
„Tak jo, ale jestli spadnu-"
„Skočím za tebou." Řekl a já se usmála a znovu ho políbila. Ten ví, jak na mě.
„Dobře." Řekla jsem s úsměvem a sedla si na koště před něj.
„A neboj se, jo?" Řekl a já přikývla to, načež jsme vyletěli.
Já jsem zavřela oči a snažila jsem se ignorovat ten studený vítr. A tohle někoho baví? Divila jsem se.
„Máš zavřené oči, viď?" Řekl James za mnou.
„No... trochu." Řekla jsem.
„Tak je otevři." Řekl a já pomalu začala otevírat oči. To bylo úžasné. Kolem mě byly jen mraky.
„Páni." Vydechla jsem
„Není to tak zlý, viď?" Řekl James.
„Je to nádherný." Řekla jsem s úsměvem.
„Jo to je." Řekl James.
***
„Byl jsi nejlepší!" Řekla jsem nadšeně a běžela obejmout Jamese, který měl už po konkurzu.
„Díky. Myslíš, že mě vezmou?" Zeptal se.
„Určitě. Byl jsi nejvíc nejlepší." Řekla jsem.
„Snad máš pravdu." Řekl s úsměvem.
„Určitě." Řekla jsem a vtiskla mu polibek.
„Umíte dělat něco jiného, než jen tohle?" Ozvalo se za námi.
„Umíš ty přijít někdy jindy, než během tohohle?" Řekla jsem.
„Teď jsi mi nasadila brouka do hlavy." Řekl Sirius a já se rozesmála.
„Tak co potřebuješ?" Zeptala jsem se.
„Mohla bys mi...poradit s něčím?" Zeptal se a bylo poznat, že je nervózní.
„Ano?" Řekla jsem.
„Jde o Jennu... nevíš...jak bych jí mohl jako...dostat?" Řekl a já myslela, že dostanu infarkt.
„Dostat?" Vypadlo ze mě.
„Jej..to asi vyznělo blbě... Jako...jak bych jí mohl přesvědčit, aby se mnou chodila..." Řekl a já se na něj koukala, jak kdyby mi oznámil, že se Slunce točí kolem Země.
„Ona...a ty?" Dostala jsem ze sebe.
„No..." Řekl potichu.
„Její nejoblíbenější květiny jsou obyčejné fialky, nejoblíbenější barva modrá a nesnáší, když někdo mluví o krvezradě a mudlovských šmejdech." Řekla jsem rychle.
„Díky!" Řekl nadšeně a obejmul mě, což mě velice překvapilo.
„Ale netlač na ní, sama si časem uvědomí, co chce." Řekla jsem a on se na mě usmál.
„Děkuju moc, Lily." Řekl a já se usmála.
„Ale aby bylo jasno, pokud uslyším, že jsi zkoušel něco nekalého, najdu si tě a rozcupuju na malý kousíčky. Zbyde z tebe jen prst." Řekla jsem. (#masovývrahLilyEvansová)
„Prst?" Zděsil se.
„Ano. Jeden, jediný prst." Řekla jsem, ukázala mu malíček a vydala jsem se spolu se smějícím se Jamesem k hradu.
***
„Tak jo, já si dojdu pro věci a přijdu hned." Řekla jsem s úsměvem, když bylo za deset minut půl deváté.
„Dobře." Usmál se James.
„Fajn." Řekla jsem, políbila ho a hádejte, kdo se to objevil za námi?
„Už zas?" Řekl znechuceně.
„A počkej večer." Řekl James a šibalsky se usmál.
„Ne, fuj!" Řekl Sirius.
„Myslíš si, že by Jennu, mojí nadnejlepší kamarádku, se kterou si říkáme úplně všechno, zajímalo, že se jeden z Pobertů a největších debilů a děvkařů na škole ptal, jak by ji mohl dostat, Jimmy?" Zeptala jsem se a otočila se na Jamese, který zápasil se smíchem.
„Šup, šup, šup, šup, rtíky na sebe, propleťte si jazyky, buďte jedno tělo, cokoliv, hlavě jí to prosím pro Merlina neříkej." Řekl Sirius rychle a mě i Jamese vzal za zátylek a tlačil nás k sobě.
„Dobře." Řekla jsem s úsměvem, dala Jamesovi letmou pusu a běžela si pro věci do dívčích ložnic, které jsem si předem zabalila.
***
„Tak tohle ne." Vydechla jsem, když jsem přišla do ložnice Pobertů a vyděla tu hrůzu.
„Jsi první holka, která kdy viděla tuhle ložnici." Řekl a já se po pokoji pořádně rozhlédla. Všechno špinavé prádlo se válelo na zemi, některé učebnice taky, nějaké poznámky, na zemi leželo pár polštářků, no prostě hrůza. Jediný, kdo měl kolem své postele uklizeno byl Remus. Ostatně, ten měl uklizený i stůl.
„Jimmy, asi ani nechci vědět, co máš ve skříni." Řekla jsem potichu.
„Jo tak. Víš, snažili jsme se to uklidit, ale lépe to kouzlo nezvládlo." Řekl a já vykulila oči.
„Zapomeň na postel, začínáme uklízet." Řekla jsem a začala ze země sbírat knížky a poznámky.
„Lily." Řekl prosebným tónem.
„Jamesi Pottere, začni zvedat to prádlo." Zavrčela jsem. Pokud mě něco dokázalo naštvat, tak to bylo špatné zacházení s knihami. A tady bylo zacházení s knihami víc, než špatné. James naštěstí poslechl.
„Ty seš pěkně pod pantoflem, kámo. Křenil se Peter.
„Sklapni." Řekla jsem já a James nastejno.
„A víš co? Když už se tak skvěle bavíš, co kdyby sis uklidil stůl?" Řekla jsem. No, naštěstí byl zrovna v dobré náladě, tak se vrhnul na uklízení svého stolu.
***
„Tak co teď?" Zeptal se James.
„Nevím, jak ty, ale já se jdu vysprchovat." Řekla jsem a vzala si z tašky ručník a pyžamo. Ano, holky sice chtěly, abych si pyžamo nebrala, ale když jsem prohlásila, že za žádnou cenu bez pyžama nejdu, trvaly na tom, abych si vzala tohle. Pyžamo, které se skládá z delšího trička a těch nejvíc krátkých kraťásků, které snad na planetě jsou. A co je horší? S tímhle souhlasila i Jenna! No, naštěstí už Remus a Peter spali a Sirius byl ve společence, kde hrál spolu s Ellie a Hazel karty. Na to, že se kdysi nesnášeli, si docela sedli.
Vlezla jsem do koupelny a viděla něco strašného. Ne, tam bylo uklizeno, ale bylo tam snad něco ještě horšího, než nepořádek. Vana. Kluci neměli sprchový kout, ale vanu. A já asi umřu. Tolik jsem se těšila na sprchu a oni tady mají vanu. Nechci říct, že by mi vana vadila, to ne, ale...
Vylezla jsem z koupelny a přišla k Jamesovi.
„Jimmy, problém." Řekla jsem potichu.
„Jaký problém?" Divil se James a já se na něj podívala pohledem, kterým si my holky ze sesterstva sdělujeme, že právě máme své dny. „Co?" Divil se.
„Mám to." Řekla jsem potichu.
„Co máš?" Řekl. Já jsem nechápala, jestli dělá debila, nebo jestli opravdu je, ale začínalo mi to lézt na nervy.
„Menses." Řekla jsem tiše.
„Takže...co budeš dělat?" Zeptal se James.
„Netuším." Řekla jsem popravdě.
„No... teoreticky, bys to mohla zkusit Aquamenti." Řekl. To mě nenapadlo.
„Jo, to by šlo." Řekla jsem s úsměvem.
„Kdyby něco, můžeš přijít." Mrknul na mě.
„Jasně." Usmála jsem se a vydala se z postele zpátky do koupelny.
Tam jsem však zjistila, že ať bych chtěla, jak bych chtěla, vždycky by bylo něco kolem mě mokré. Jenže kdybych zvedla ruku... Tak jinak.
Zase jsem se oblékla a vystřelila z koupelny.
„Copak?" Zeptal se James starostlivě.
„Hned jsem tu." Řekla jsem a rozběhla se k nám do ložnice.
„Co se stalo, Lily?" Zeptala se starostlivě Ellie.
„Mají vanu, dobrou." Řekla jsem a zase odběhla se svým lupem do chlapecké ložnice.
„Co jsi vymyslela?" Zeptal se James pobaveně.
„Za chvíli přijď do koupelny." Řekla jsem a zalezla zpátky do koupelny, kde jsem si oblékla svůj lup, neboli plavky.
No ano, chytře jsem to vymyslela, ne? Já si obleču plavky, James na mě pustí Aquamenti, já si tak umyju i vlasy a bum! jsem osprchovaná.
„Tak pojď. A vem s sebou hůlku." Řekla jsem a za chvíli si to dovnitř nakráčel James s hůlkou v ruce.
„Pane jo." Vydechl. Sice nevím proč, ale zas, proč ne, že?
„Prostě...tě chci požádat o to, abys na mě spustil Aquamenti, abych se mohla pohodlně vysprchovat." Řekla jsem a James přikývl.
„Tak můžu?" Zeptal se a já přikývla, načež začala má studená sprška.
„Dobrý?" Zeptal se James, když jsem ze sebe smyla i poslední bublinky.
„Jo. Díky." Usmála jsem se, stoupla si na špičky a políbila Jamese, který položil své teplé ruce na mé holé boky. Taková smůla, že se asi Blackovi neučí klepat...
„Hej! Vy dva, je vám třináct, co to děláte?" Řekl zděšeně Sirius.
„Ale nic, jen jsem trošku sprchoval tady Lily, viď?" Řekl James a otočil se na mě a když jsem přikývla, otočil se zpátky na Siriuse.
„Ale my nemáme sprchu." Řekl Sirius.
„No právě." Řekla jsem.
„Tak my půjdeme, že Siriusi?" Řekl James a koukal se na Siriuse.
„Jo, jasně." Řekl a vešel do ložnice.
„Pak přijď." Řekl James a já přikývla.
„Jasně." Řekla jsem s úsměvem a když James zmizel, začala jsem se převlékat do svého nejpřísnějšího pyžama, které mám.
***
„Lily, vážně mě nepřestáváš udivovat." Řekl James, když jsem přišla ve svém příšerném pyžamu.
„Holky jinak nedaly." Řekla jsem tiše.
„Aha." Řekl a já se usmála.
„Dovolíš?" Řekla jsem a dívala se na postel.
„Jasně." Řekl a posunul se kousek.
„Díky." Řekla jsem s úsměvem a lehla si k nemu.
„Musíme jít brzy spát, abychom z té zítřejší přespávačky taky něco měli." Řekla jsem.
„Jo, to je fakt." Řekl James.
„Fajn." Řekla jsem přitulila se k Jamesovi.
„Dobrou noc." Řekla jsem s úsměvem.
„Dobrou noc." Usmál se James a políbil mě. Já jsem polibek prohloubila, takže se z nevinného polibku na dobrou noc stal polibek zatraceně hříšný.
„Dobrou." Pošeptala jsem a sundala jsem mu brýle, které jsem potom položila na noční stolek.
„Dobrou noc." Řekl, dal mi polibek do vlasů a objal mě kolem pasu, při čemž jsem zavřela oči.
Co teď asi dělá Severus? Je mu pořád tak špatně, jak tvrdí Malfoy? Už je v ložnici asi pět dní a nevylezl na nic.
Začínám o něj mít strach. Asi je blbý teď myslet na Severuse, když jsem tu s Jamesem, ale...nikdo nemůže jen tak vymazat zážitek, který by mi mohl změnit život. Co by se asi stalo, kdyby nebylo té srnky? Sice nesnáším ty řeči co by kdyby, ale... musím na to myslet.
Otočila jsem se k Jamesovi čelem. Otevřel oči a usmál se. Já se usmála na něj a letmo jsem ho políbila. A opět se z obyčejného letmého polibku stal jeden z těch mnoha a mnoha, které se prohloubily.
Nějakou tu chvíli jsme se tam líbali, dokud na Jamese nepřiletěl polštář.
„Co je?" Divil se.
„Co třeba Ševelissimo?" Řekl Sirius.
„Však už jdeme spát." Řekla jsem.
„Dobrou noc." Řekl Sirius a něco zamumlal ve smyslu o další noční můře.
„Dobrou noc, Jamie." Usmála jsem se na Jamese a znovu se k němu přitulila.
„Dobrou noc, Lily." Řekl a zavřel oči.
Čauky! Máte mě tu zas. 😅 Snad se vám kapitola líbila. Zítra zase vyjde další, tak se těšte. 😊 Mám vás ráda! Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛
Pohled Severuse: SaymonMalfoy14
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro