„Lily, dnes je báječný den!" Řekla nadšeně Ellie, když jsem se vrátila z knihovny.

„Báječný?" Divila jsem se.

„Jo! Mám totiž novinku, která by tě mohla zajímat." Řekla a já se pousmála. Kdykoliv mluví Ellie tímhle tónem, znamená to něco dobrého.

„No povídej." Řekla jsem.

„Dozvěděla jsem se něco báječného. Vlastně vím hned několik báječných věcí." Řekla tajemně a Emma, Jenna a Hazel, které stály za ní přikývly.

„Ano?" Řekla jsem s úsměvem.

„Poběž." Řekla Hazel a všechny se rozběhly směrem k Nebelvíru, takže jsem musela běžet za nimi.

***

„Tak. Asi očekáváš dobré zprávy, viď?" Řekla s úsměvem Jenna.

„No, vzhledem k tomu, že se všechny tak usmíváte." Řekla jsem a ony se na sebe usmály.

„Takže?" Řekla jsem.

„Tak. Jakou chceš slyšet první? Tu nejlepší, tu lepší, nebo tu dobrou?" Zeptala se Emma.

„Tak...tu dobrou." Řekla jsem.

„Dneska budou k obědu palačinky." Řekla nadšeně Jenna a já jsem vstala a začala spolu s ní nadšeně pískat a hopsat. Ale to pochopí jen praví palačinkomilové, jako jsme my s Jennou.

„Už jste skončily?" Zeptala se znuděně Emma, která nikdy naše palačinkové nadšení nechápala.

„Jo. Tak teď tu lepší." Řekla jsem a Hazel se usmála.

„Křiklan s námi chce v pondělí zkusit nápoj lásky." Řekla a já jsem nechápala, co je na tom tak skvělého.

„Nápoj lásky se dělá až v pátém ročníku, ale vzhledem k tomu, že jsi v naší třídě ty, budeme ho prostě dělat teď!" Řekla nadšeně Ellie.

„Jasně!" Řekla jsem nadšeně, jelikož mi to docvaklo.

„Tak a teď ta nejlepší zpráva." Řekla Jenna nadšeně.

„ES ES JE DO TEBE ZABOUCHLEJ!" Řekly jednohlasně. Nebo ne, řekly je slabé slovo. Zakřičely.

„To je zpráva." Odfrkla jsem si ironicky.
„To je výmysl, žádná zpráva." Řekla jsem smutně.

„Lily, Lily, Lily, Lily, Lily, Lily, Lily. To vážně děláš blbou, nebo blbá jsi?" Řekla Ellie a já vykulila oči.

„Jak to myslíš?" Zeptala jsem se. Nebylo ve zvyku, že by se mě Ellie zeptala, jestli jsem blbá...

„Tak si to shrňme." Řekla a já se usadila a pozorně poslouchala důvody.

„Pořád na tebe čučel." Řekla Hazel a já jsem si řekla, že to není nic neobvyklého, ale radši budu držet jazyk za zuby.

„Tak dál." Ujala se slova Ellie. „Když Potter říkal, zda bys nešla na procházku, celej zrudnul. A věř, že to nebylo tím, že by se styděl. To samé při tom, když ti Potter říkal zlato a začal žvanit o tom polibku. Pak se sebral a vztekle odešel a když se pak vrátil a my mu řekly, že jsi odešla, aby ses nerozplakala přede všemi, šel tě hledat, aby tě mohl utěšit, což se mu povedlo. Nevěříš? Tak jedeme dál." Řekla, když si všimla mého výrazu, ze kterého bylo poznat, že dost pochybuju.

„Pokaždé, když jdete z knihovny a ty si napůjčuješ miliardu knížek, nechá tě nést maximálně jednu, nebo dvě, nikdy jsi jich nenesla víc. Kdykoliv jsi byla smutná, nebo naštvaná, šel za tebou a ty jsi se vrátila usměvavá.
Pak tady máme další věc, ano slečno Evansová, je to tak! On se radši nechává mlátit Pobertama, než aby se s tebou přestal bavit. A jen tobě neřekl mudlovská šmejdka." Řekla Ellie a já jsem na ní vykulila oči.

„Stačí ti tohle, nebo ti mám vyjmenovat ještě další miliardu důvodů?" Řekla Ellie a já zavrtěla hlavou.

„A teď mi popravdě řekni, myslíš si, že by tohle všechno dělal, kdyby chtěl, abys byla jen jeho kamarádka?" Zeptala se Ellie.

„J-já nevím." Řekla jsem popravdě. Ale měla pravdu. Já si tyhle maličkosti neuvědomovala a brala jsem to jako samozřejmost... To jsem byla pitomá.

„Jistěže víš." Řekla Ellie a objala mě.

„Jsem úplně blbá." Řekla jsem potichu.

„Kamarádko moje nejdražší, sice ti to říkám nerada, ale máš pravdu." Řekla Ellie a já si povzdechla.

„Tak jo, je do mě možná malililililililililililililičko zamilovaný, ale jen malililililililililililililičko." Řekla jsem a holky mě objaly.

„A víte co? Jsem v dobré náladě. Půjdu mu to říct." Řekla jsem a ony nadšeně zapískaly a začaly mi hledat něco na sebe, což jsem nepochopila, protože...ani nevím proč.

***

„Tak hodně štěstí." Řekly všechny a já je objala a vyrazila jsem do sklepení.

„Ahoj, mohl bys mi prosím zavolat Severuse?" Zeptala jsem se jednoho Zmijozeláka, co stál u vchodu do Zmijozelu.

„A proč bych to měl dělat, ty mudlovská šmejdko?" Řekl a já jen protočila oči.

„Uděláš to, nebo ne?" Zeptala jsem se.

„Prosim." Řekl a pustil mě do Zmijozelské společenky, kde se mi naskytl vážně odporný pohled. Začalo mě bodat u srdce.
Zmijozelská princezna, Sarah Proliniová a můj kamarád Severus Snape, kteří se muckají. Nějak jsem to blíže nezkoumala. Jen jsem si všimla, že Severus sedí na gauči a ta... kráva ta na něm sedí a oblizuje ho.

„Tak co?" Řekl ten Zmijozelák posměšně.

„Vůbec nic." Řekla jsem a vydala se pryč.

***

„Tak jak jsi dopadla?!" Řekly nadšeně holky a vyskočily z postelí.

„Potřebuju hromadu kapesníků, velký množství čokolády a spoustu objetí." Řekla jsem smutně a v pokoji začal naprostý chaos.

Hazel se začala přehrabovat ve svém nočním stolku, jelikož tam už od prváku dáváme zásoby kapesníčků, Ellie začala otevírat skříň, neboť tam jsme daly zásoby čokolády, Emma mi začala chystat postel, abychom se tam vešly všechny a Jenna mě objala.  Tohle jsou kámošky.

„Tak nám pověz, co se stalo?" Řekla Emma a Jenna mě posadila na postel, zatímco jsem do ruky dostala čokoládovou žabku, které jsem hned ukousla hlavu a zadní nohy, aby mi neuskočila.

„Přiš-přišla jsem d-do Zmijozelu, ten kluk mě pustil do společenky a...na něm se-seděla S-Sarah. O-oni se mu-muckali." Dopověděla jsem a vzala si od Hazel nabízený kapesníček.

„Lily, promiň." Řekla Ellie a objala mě. Chudák, asi si myslela, že za to může ona tím svým povzbuzováním.

Podívala jsem se na své kamarádky. Všechny bojovaly se slzami. Ano, tomu se říká přátelství...

„Já nevím, co budu dělat." Řekla jsem potichu a všechny mě objaly.
Cítila jsem se tak prázdná. Nikdy jsem si nepřišla hůř. Tak tohle je to zlomené srdce, o kterém jsem četla jen v knížkách...

Ahoj! Tak tu je další kapča! Co na to říkáte? Já upřímně jsem docela sad...😓 No jo, holt to tak asi má být... Každopádně platí, že pokud se chcete podívat na pohled Severuse, podívejte se na SaymonMalfoy14 .
Mám vás ráda. Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛