Stefan nechal svoje tělo klesnout na matraci postele. Cítil se k smrti unavený. Nevzpomínal si, kdy naposled by mu bylo tak nepříjemně ve vlastním těle.

Měl usnout záhy po té, co zavřel oči. Tak byl unavený. Namísto toho mu však nesnesitelně zurčelo v hlavě. Ten druhý prášek proti bolesti si vzal schválně, doufal, že mu pomůže vypnout hlavu a ne že se po něm bude motat jako zmatená včela. Jenže když ve tmě své ložnice nechal klesnout víčka, ať je k sobě tiskl jakkoliv silně, nedokázal ze sítnice smazat ten obraz.

Šel Tamaru něco po deváté hodině vyprovodit ze dveří s šimráním motýlích křídel uvnitř těla. Znovu ji viděl v těch rafinovaných kalhotách s vysokým pasem a v crop topu. Zvýrazňovalo to její zadeček, vosí pas i plný hrudník. Byl to příjemný večer v její společnosti. Až do chvíle kdy otevřel dveře a ona strašlivě zaječela. Pamatoval si, že mu zalehly uši. Tvář se jí zkroutila znechucením.

Bleskově se otočila čelem vzad a zakryla si oči. Konečně pohlédl ven. Na rohožce ležela sousedovic mourovatá kočka s hlavou nepřirozeně zkroucenou v úhlu, který se neslučoval ze životem. Růžový jazýček jí visel z tlamy ven.

Netušil, kdy ho únava přemohla. Několik hodin spal hlubokým spánkem, ale pak opadl účinek prášků a jeho podvědomí začalo pracovat.

Procházel znovu vysokou travou. Slunce bylo nízko nad obzorem a oslňovalo ho. Ani tentokrát necítil lechtající stébla, teplo paprsků nebo bzučení hmyzu. Ale slyšel vzlykot. Dítě? Žena? Viděl před sebou nejasnou siluetu a zvedl levou ruku, aby si s ní clonil proti oslňujícímu světlu.

,,Tentokrát tě dostanu," ozval se s nepřirozenou ozvěnou mužský, zlobný hlas. I když muže v nejasné siluetě nedokázal rozpoznat, tušil o koho se jedná. A taky poznal, kdo se zmítá v jeho náručí. Tmavě hnědé vlasy jí nepřirozeně vlály kolem hlavy jako chapadla medúzy. Vzpírala se.

,,Tamaro?" hlesl a natáhl ruku jejím směrem.

Mezi prsty se mu prolévaly oslňující paprsky světla a také mezi nimi spatřil pohyb mužské ruky, v jejímž sevření se cosi kovově zalesklo.

Do sluchu se mu zaryl strašlivý, ženský výkřik.

Procitl a s cuknutím se posadil na posteli. Byl celý zpocený a z čela mu na špičku nosu sklouzla kapka potu. Ve stezích na břiše ho ostře zabolelo, až sykl.

,,Ne... ne, to se nesmí stát," zamumlal do tmy.