Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Chapter-2

,,Ještě jednou se omlouvám, fakt jsem si toho nevšiml. Příjmete mé pozvání na kafe jako omluvu?" hnědovlasý chlapec se na nás všechny podíval a usmál se. Lucille vedle mě okamžitě zrudla a já se kousala do rtů, abych se nezačala smát

,,Já se musím omluvit. Měla bych se stavit v prác-" nestihla jsem ani dokončit větu a Izzie mi přitiskla dlaň na pusu

,,Chce říct, že ráda půjde s námi. Všechny půjdeme rády" usmála se na kudrnatého chlapce a mě propálila pohledem

,,Ale až zítra. Právě jsme přiletěly a chceme si odnést tašky domů. Musíme navštívit naše rodiny a podělit se o zážitky" dodala Nellie a omluvně se usmála

,,Jo, to chápeme. Taky se asi stavíme doma" chápavě řekl hnědooký brunet. Vyměnil si se mnou telefonní číslo a slíbil, že se ozve. Na můj dotaz, co si mám napsat do kolonky s jménem, odpověděl blonďatý kluk: Napiš si tam Mr. Spoon a od svého kamaráda dostal slabý pohlavek. Naposled jsme si tedy zamávali a my nasedly do žlutého auta s nápisem Taxi

,,Vypadali celkem fajn" řekla jsem nezaujatě, když jsme nadiktovaly první adresu

,,No jo, třeba si tam každá najdeme svého prince na bílém koni" zasnila se Izzie a já musela nesouhlasit

,,Já už jsem si svého prince našla! Dan je opravdu milý a pozorný" řekla jsem a ani sama sebe jsem nepřesvědčila o tom, že je to pravda

,,A taky je to debil" zamumlala Nellie a já se na ni s překvapením v očích podívala

,,Normální člověk tě nebude mlátit!" skoro to na mě zařvala a já se zamračila

,,Stalo se to jenom párkrát a vždy se mi omluvil. Prostě mu ujely nervy" zastávala jsem se ho, ale někde hluboko uvnitř jsem věděla, že má pravdu. A já ji nechtěla slyšet

,,Na co jsou omluvy, když je nemyslí vážně?" ozvala se potichu Lele a já se na ni naštvaně otočila

,,Tady mi zastavte!" ostře jsem nařídila řidiči, který hned zastavil a já si vystoupila. Z kufru jsem si vzala svoji tašku a do ruky mu vyrazila pár bankovek. Neposlouchala jsem za sebou hlasy holek, které se i s autem stávaly čím dál tím méně hlasitěji a vydala jsem se ke svému bytu

Když jsem za sebou zavřela dveře od pracovny, hned jsem se hrnula ke svému stolu i s notebookem v ruce a skoro za pochodu již rozevírala první email

Ahojte 👋

1) dneska jsem napsala část, protože jak na nový rok, tak po celý rok ❤️

2) postavu Kenzie jsem přejmenovala na Kattie, protože dle mého uvážení pak celou knížku budu brát více osobněji 🙈

3) část je pro Ovonela_a_536 😘

4) mám vás všechny ráda 😍

Vaše normalgirl005 🎁

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro