,,Dobré ráno," zachraptěl Yoongi rozespale a sednul si za stůl, ,,tohle je, předpokládám, pro mě."

,,Jo. Kdyžtak si je trochu přisol, nevím, jak to máš rád," usmál se trochu posmutněle Jimin a přišoupnul solničku blíž ke středu stolu. Tae mu doopravdy chyběl. Každý den mu psal, přestože jen zřídka dostal odpověď.

,,Co je dneska?" přivřel víčka Yoongi a na chvíli přestal jíst volská oka. Podle kalendáře v jeho hlavě byl čtvrtek.

,,Sobota. Co budeš dělat?" Jimin seděl s prázdným talířem před sebou. Svou porci snědl, než se jeho unavený zachránce uráčil šnečím tepmem sejít schod po schodu až dolů do kuchyně.

,,Sobota? Tak to si nechám líbit. Asi se budu válet doma. Co ty?" znovu se pustil do vajíček. Jimin místo odpovědi jen smutně povzdechnul.

,,Ale notak, přestaň s tím už. Připadám si, že se mi sem nastěhoval stoletej důchodce, když tu tak vzdycháš," prokroutil oči Yoongi. Důchodce si chtěl znovu upustit páru, ale překonal se a jen mlčel.

,,Tyjo, lepší volský jsem ještě neměl. Máš na to nějakej zvláštní recept, nebo co?" divil se Yoongi, který dosud k snídani jedl zásadně křupínky.

,,Ne, to bude asi tím, že nic jinýho než vajíčka neumím a tudíž nedělám," uchechtnul se Jimin. Vzpomněl si, s jakou radostí je připravoval Taemu, který mu je pokaždé chválil a vracel se od stolu jen s vyluxovaným talířem. To bylo ale na začátku vztahu. Ke konci mu za práci, kvůli které si třeba ráno bez reptání přivstal, ani nepoděkoval. Talíř sice vyluxoval, ale už to nebylo ono. Už to nebylo úžasné, stalo se to standartem.

,,Nechceš se pak spolu stavit do obchodu pro zmrzlinu? Udělal bych nám poháry," pokusil se Yoongi zorganizovat alespoň nějakou menší akci. Z vlastních zkušeností věděl, že sedět doma a nic nedělat je nejhorší.

,,Poháry?"

,,No jasný, to je zase moje specialita. Mám tady lentilky, karamel, ovoce normální, sušený i z kompotu, čokoládu, šlehačku a sušenky, který do toho můžeme nadrtit nebo jenom zapíchnout," vysypal ze sebe Yoongi, který s každým slovem vypadal méně a méně unaveně.

,,To zní fajn," uznal mladší a trochu toho nadšení od Yoongiho chytil.

,,Budou ti k obědu stačit špagety?" ujišťoval se ještě starší, jelikož on byl hlavním kuchařem ve svém domě.

,,Jo, určitě. Že se ptáš," mávl rukou Jimin. Jemu by stačila i ta shinlá jablka, až tak skromný byl. Yoongiho těšilo, že Jimin nebyl náročný. Sám si nepřipadal omezeně, ba naopak. Měl v domě společnost a vážil si toho.

Dopoledne Yoongi spal, zatímco Jimin smutnil, pročež psal Taemu, který mu neodpověděl, kvůli čemuž Jimin smutnil. Z toho všeho mu vyhládlo a kolem druhé šel vzbudit kamaráda z vedlejšího pokoje, aby uvařil oběd. Ten neochotně udělal, o co byl žádán.

,,Tak co Tae?" zeptal se Yoongi, když bylo ticho až příliš tiché na to, aby mohl v klidu jíst.

„Myslel jsem, že už tě nezajímá, co se děje mezi mnou a Taem," nenechal si Jimin ujít příležitost k poukázání na skutečnost, že co se nastěhoval, Yoongi úplně přestal řešit jeho problémy, do kterých se předtím tak angažoval.

,,No pokud já vím, tak nic. Zajímá mě to, ale jestli pro mě nemáš novinky – a že je nemáš –, nebudu se tě zbytečně ptát," řekl Yoongi, když spolkl velké sousto. Jimina tím zaskočil, protože měl jen a jen pravdu. Tae se na svého ex jednoduše naštval. Nechtěl s ním mít nic společného. Když už tomu dotěrnému klukovi něco napsal, bylo to nehezké, urážlivé a často to obsahovalo jednoduchě věty jako ,,Neotravuj" nebo ,,Nezajímáš mě". Dva dny, co Jimin odešel, mu Tae napsal, ať se jde radši vyjebávat s Yoongim, než aby ho obtěžoval.

Jestli měli Jiminův nový spolubydlící a jeho bývalý něco společného, pak to byla nekončící nestydatost při tématech o intimních věcech. Akorát Tae měl v puse víc tvrdých slov, která rozhodně nezněla jako názvy pro něco krásného, spojeného s láskou.

,,Jak víš, že nemám novinky?"

,,Protože se mi ve snu zdálo, že je máš, ale paks mě vzbudil se stejným výrazem, kterejs měl, než jsem spát šel."

,,Aha."

,,Dělám si srandu, kdybys měl novinky, poznal bych ti to na očích."

,,Ty se mi ale do očí nekoukáš."

,,Jo, protože koukání do tvých zoufalých očí mi den nezlepší."

,,Aha, tak dík."

,,Prosím."

,,Jak to, že Tae není smutnej?" nechápal Jimin.

,,Kolikátej vztah to pro něj byl?"

,,Šestej."

,,Myslíš, že s tebou plánoval manželství?"

,,No..."

,,Řekni mi, žes nebyl zas tak najivní."

,,Nebyl jsem zas tak najivní...?"

,,Eh. Víš, že mi docela připomínáš mě, když jsem měl svůj první vztah?"

,,Fakt?"

,,Byl jsem ubožák."

,,Aha. Díky moc."

,,Klid, jen si z tebe utahuju. Nejsi ubožák."

,,Ale jsem."

,,Fajn, tak jsi. Ale ne na dlouho."

,,Jak to?"

,,Bydlíš se mnou."

,,Ale ty stejně skoro nejsi doma."

,,Poslední dobou mě pořád chtějí v práci. Nedovolí mi pracovat z domova."

,,Já vím."

,,Ale můžeme si volat, stejně tam toho moc nedělám."

,,Tak proč tě tam chtějí?"

,,Novej nadřízenej práci z domova moc nepodporuje. A tím víc ne, že nemám děti. Asi o tobě ještě neví."

,,Ty seš blbej."

,,A chceš si teda volat nebo ne?"

,,A to můžeš?"

,,Jo, když zrovna nepřijde drahej balík nebo nemám schůzi."

,,Aha. Tak jo."