,,Yoongi," šeptal Jimin a dvěma prsty mírně tlačil do kůže spáče před ním. Přestal, až když se tělo začalo rozhýbávat.

,,Kolik je?" vyšlo chraptivým unaveným hlasem z probuzeného.

,,Tři ráno," zašeptal mladík, stojící u postele.

,,Tři? Tak proč mě krucinál budíš?" táhle chraptěl Yoongi.

,,Je mi hrozná zima," stěžoval si Jimin. Měl na to právo. Jeho pokoj s malým topením se neměl čím chlubit a od podlahy tam šel také jen chlad. A aby toho nebylo málo, Jimin stále ještě spal jen pod dekou, protože se kupodivu nikde nenašla žádná peřina a on si byl (už víc jak týden) moc líný zajet pro nějakou novou.

,,Cože?"

,,Mrznu."

,,Ach jo, tak pojď," Yoongi se jako profesionální žížala posunul na druhý, neprohřátý konec postele a nadzvedl velkou tlustou peřinu.

,,Děkuju," zašeptal Jimin a zalezl si do nory zády k hostiteli. Bylo tam nádherné teplíčko.

,,Ježiš, ty jsi studenej!" vyrazil ze sebe Yoongi překvapeně a pořádně Jimina přikryl. Přitlačil ho na sebe, jednou paží obepsal tu jeho a schoval jeho malinké ledové ručky do té své. Jimin se trochu lekl, ale netrvalo to ani třicet sekund a Yoongi už byl zase jako mrtvola. Jimin usínal pomalu a tak jen v příjemném obětí přemýšlel nad tím, jaký smysl života má on sám bez Taeho.

Ráno se oba probudili ve stejnou chvíli. Jiminovi, který se uchýlil hlavou na opačnou stranu postele, se zdál jakýsi dobrodružný sen, v němž upadl. Trhl sebou jako po zásahu elektrickým šokem, kopl Yoongiho do břicha a málem při tom sjel po hlavě na zem, protože už tak měl půlku noci paže trčící z postele ven.

,,Krucifix," vyletělo z Yoongiho, "co vyvádíš? Mrskáš sebou jako ryba celou noc. Budu mít modřiny."

,,Promiň," omluvil se otráveně Jimin.

,,Proč jsi spal vůbec tady?" Yoongi byl trochu mimo.

,,Byla mi zima," vysvětlil Jimin a už slézal z postele.

,,Ach jo. Odpoledne si zajdi už koupit tu peřinu," zabručel Yoongi a obrátil se na bok, že bude ještě spát.