Dny ubíhaly rychle a Yoongi se konečně uzdravil. S Namjoonem však oba dále žili spolu, protože ani jeden nezačal konverzaci o jeho návratu domů. Byli si zase o kus bližší a za těch pár dní, co už Yoongi neležel v posteli, se navzájem nebáli tolik dotýkat. Namjoon se z gauče směl přesunout k Yoongimu do své postele, takže v ní spali spolu, občas jeden druhého jen tak obejmul a často se škádlili.

,,Jimin se už stěhuje," prohlásil Yoongi od stolu, aniž zvedl zrak od mobilu.

,,To je dobře, ne?" Namjoon procházel poštu a též se neobtěžoval od ní odtrhávat pozornost.

,,Jo, jenom je škoda, že zas budu bydlet sám," Yoongi se poškrábal na krku. Zavládlo ticho a oběma bylo nadmíru jasné, že ať už ho přeruší kdokoliv, bude to nevyhnutelně vést k té části, kdy se Gi vrátí domů.

,,Jo, taky radši bydlím s někým," ujal se slova mladší. Nepotřebné obálky hodil do koše a ostatní odložil na stůl. ,,Není tady pak tak prázdno."

,,Měls tady přede mnou někoho?" oddaloval Yoongi téma, které by bylo dobré konečně probrat.

,,Ne," zalhal Namjoon – jednou u něj bydlel jeho kamarád, když neměl kam jít, ale to bylo jen na měsíc a Joon by to nerad rozebíral, protože ten kluk nakonec skočil pod vlak.

,,Aha," pokýval hlavou Yoongi a odpoutal oči od displeje telefonu, aby je namířil na balík kapesníků před sebou. ,,Odvezl bys mě pak domů autem?"

,,Že se ptáš," uchechtl se Namjoon, ,,kdykoliv budeš chtít."

,,Díky," semkl rty starší.

,,To je samozřejmost," usmál se Joon. Odpočítal tři vteřiny ticha, protože to viděl ve filmu, a rozhlédl se. ,,Kde je vůbec Rico?"

,,Proč se na něj furt ptáš? Skoro mám pocit, že kdyby sis měl vybrat mezi náma dvěma, vybereš si jeho," naoko uraženě odložil Yoongi mobil.

,,Nene, bral bych tebe," opravil ho Namjoon a opřel se o linku. Yoongi se na židli otočil tak, aby na něj viděl a podezíravě ho skenoval.

,,Pff, to určitě," škádlil ho, ,,to vidím, jak bys bral mě. ,Kde je Rico? Neviděls mýho miláčka Rica? Kam mi zmizela moje holubinka?'. Trávíš s ním celý večery a učíš ho debilitám, ty cirkusáku."

,,Ne, fakt," přesvědčoval ho hned Joon, ale nedokázal se u toho nepousmát. ,,Bral bych tebe."

,,Co se směješ?" rozpačitě se s potutelným úsměvem ptal Yoongi, který si těch pozvednutých kouktů hned všiml. Namjoon ukázal řádku zubů, jak se mu vystupňoval úsměv, a malinko uhnul hlavou a pohledem do strany.

,,Nic," mávl levačkou, a hned ji zase přišpendlil na kraj linky.

,,Co je?" smál se už i Yoongi, v jehož obličeji se zračilo čiré zmatení. Klasická situace, kdy jeden zničehonic nabyje emoci kontextu nepřiměřenou a druhý nechápe, o co mu jde.

,,Nic," zopakoval Joon a zasmál se nahlas. Yoongi máchl rukama dlaněmi vzhůru a zavrtěl hlavou.

,,Seš divnej," nechal to být starší s neskrývaným pobavením, stoupl si, uchopil mobil a odešel. Namjoon ho doprovázel očima, kam až to šlo. Bude to na prd, až ho tu nebude mít. A co teprv, až tady nebude mít Rica? Sakra, Yoongi měl pravdu...