,,Yoongi?!" zakřičel Jimin přes barák, když přišel, v domnění, že ten kluk, co na něj řval v telefonu, už odešel.

,,Neřvi, ty magore, spí," napomenul ho nezvaný host od jídelního stolu a znovu Ricovi zaujatě roztáhl křidélko. Jimin pověsil lžíci, srovnal boty v botníku a šel se na toho přeháněče podívat. Hned jak vešel, sjely ho rovnou dva páry očí pohledem. Vlastně tedy jeden a půl, Rico na něj koukal ze strany.

,,Jak dlouho tady ještě budeš?" zeptal se neutrálně a šel si napustit vodu.

,,Jestli to Gi povolí, vezmu ho k sobě, takže tak do dnešního večera. Jinak nevím," odpověděl Namjoon a hrál si s holubem.

,, ,Gi'?" zopakoval Jimin se špetkou pohrdání a nepřejícnosti.

,,No?" vyšvihnul na něj svůj sebevědomý pohled Joon, jako by mu dával najevo, že mu do toho nic není, ale zároveň jeho pozornost chtěl.

,,Vy jste spolu, nebo co?" sklidil použitou skleničku do myčky a utřel si ruce Jimin.

,,Do toho ti nic není, ty ses měl jenom postarat, aby se Yoongi v klidu uzdravil," odpálkoval ho Namjoon. Tak rád by se vychlubil, že spolu jsou!

,,Já za něj nenesu zodpovědnost," bránil se Jimin, zatímco si vybíral nějaké jídlo z lednice. ,,A navíc jsem přijel hned, jaks mi zavolal."

,,To ses nepředřel," uchechtnul se ironicky Joon a nabídl Ricovi něco na zub z pytlíčku na stole. Jimin protočil oči a s čokoládou v ruce se šel převléct do svého pokoje.

,,Nic jsem od Jimina nečekal a stejně jsem z něj zklamanej," polohlasem si povzdechnul Namjoon směrem k Ricovi, který si zobákem upravoval peříčka. ,,Vypadá, jako kdyby ani nevěděl, na čem vztah stojí. Ublížil Yoongimu a teď se ani nesnaží mu to vynahradit."

Vzpomínka na zamlklého Yoongi v ten večer, kdy mu Jimin zlomil srdce, se mu procpala do popředí a donutila ho semknout rty.

,,Namjoone?" slyšel své jméno z prvního poschodí po dlouhé pomlce.

,,Mohl by přestat řvát?" obrátil se na ptáka, pohladil ho a už šel nahoru za Jiminem. ,,No, co je?"

,,Tys už mu vybalil?" zeptal se udiveně menší.

,,Jo, očividně," otráveně si dal ruce v bok Namjoon ve dveřích. Kvůli takové kravině ho volal?

,,Aha," připitoměle zakýval hlavou Jimin a odešel. Joon si sedl k Yoongimu na postel a koukal do prázdna. Najednou peřina zašustila a něco ho chytlo za ruku.

,,Ty nespíš?" šeptem se zeptal a stiskl ruku nazpět.

,,Nechce se mi," odpověděl Yoongi, jemuž koukala jen hlava a ona ruka, jednoduše a pohnul sebou.

,,Říkal jsem si, jestli bys nechtěl ke mně domů, abych mohl pořádně dohlídnout na to, že se uzdravíš," chopil se příležitosti Namjoon a natočil se víc k Yoongimu. Snad už ze zvyku mu přiložil dlaň na čelo a zase trochu zvlhlé vlasy mu prohrábl. Jestli ho i po celém tom výletu s Pepkem má Yoongi stále jen za kamaráda, ať mu to řekne rovnou, než v tom bude Namjoon plavat až po uši.

,,Proč mi pořád šaháš do vlasů?" odpověděl otázkou z jiného soudku Yoongi.

,,Protože vypadáš, že je ti to příjemný," vyloudil ze sebe Namjoon po zástavě srdce a stáhl ruku k sobě. Co je to za divné otázky?

,,Ale to ti nevadí, že je mám mastný a upocený?" podivil se Yoongi a upřeně se zadíval mladšímu do očí. Z vedlejšího pokoje se ozvalo tlumené bouchnutí a následné hekání, jak si Jimin ukopl malíček.

,,Ani v nejmenším," citoval Joon, co nedavno četl v knize, a oddechl si, že to není Yoongi, komu to vadí. Rád se ho dotýkal.

,,Tak pokračuj," vyzval ho směle nemocný, přesvědčen, že do minuty začne vrnět jako kocour, a víc se uvelebil. Namjoon se uchechtnul a znovu volnou ruku nechal pročesávat to vrabčí hnízdo.

,,No a souhlasíš teda, že bych si tě vzal k sobě?" vrátil se k původnímu tématu a pohledem zavadil o jejich spojené ruce. Měl co dělat, aby najednou nekontrolovatelně neškubnul prsty nebo celou rukou.

,,Vem si mě klidně za muže," zavtipkoval Yoongi, a jako by mu četl myšlenky, stiskl propletené prsty o něco víc a přiblížil je ke svému obličeji. Trochu tím druhému vylamoval paži, ale to ho netrápilo. Namjoon se uchechtl a ve tváři se mu mihl povýšený výraz, když si všiml, jak se Jimin nenápadně podíval dovnitř, když procházel kolem. Jen ať se podívá!

,,Ale vážně, souhlasíš, nebo ne?" netrpělivě vyčkával Namjoon.

,,Jo, vždyť jsem to navrhoval jako první," dal mu konečně chtěnou odpověď Yoongi a druhou ruku, jež vyhrabal z přikrývky, též přiložil ke kouli prstů.

,,Ty jsi zas přítulnej jak štěně," zasmál se potěšeně Namjoon. Takový Yoongi mu vyhovoval. ,,Co to s tebou ta nemoc dělá?"

,,Kdybys ležel několik dní v posteli sám, taky bys byl přítulnej," pokrčil rameny Yoongi. Krev se mu nahrnula do tváří a on jen doufal, že to není vidět.

,,Já jsem přítulnej pořád," zasmál se Namjoon a potlačil nutkání to Yoongimu dokázat.

,,Jo, to je pravda," uznal Gi a zavřel oči, jako kdyby si hodlal dát šlofíka.

,,Tak pojď, odvezu tě ke mně," chtěl se už zvednout Namjoon, ale Yoongi mu zatlačil na ruku.

,,Ještě chvilku," poručil si a přitulil se ještě blíž. Joon se kousl do rtu – už chtěl domů, ale nerad by přišel o možnost trávit čas s tímhle Yoongim. Aspoň minutu mu tedy věnoval.

,,Potí se mi ruka," vysoukal ji z balíku těch dalších a stoupl si, když viděl, že se Yoongi chystá ke spánku. ,,Zvedej se a jdeme."