LXXXIV. (8. den)
Když se Yoongi probral, Namjoon už vedle něj ležel s otevřenýma očima a rukama za hlavou. Chvíli se na něj mračil, načež se rychle podíval pod peřinu. Nahý nebyl, ale měl cizí triko a trenky. Namjoon se uchechtl.
,,Co myslíš, že se včera stalo?" otočil k němu hlavu a neubránil se úsměvu.
,,Ono se něco stalo...?" Yoongi se nejistě povytáhl do sedu, což Namjoon zopakoval, a přitáhl si peřinu k bradě.
,,No, něco se stalo určitě," smál se Joon, ,,mě ale zajímá, co ty myslíš, že se stalo."
,,Začínám se bát," přiznal Yoongi a podíval se na kamaráda. ,,Proč jsi úplně v klidu...?"
,,Já jsem v klidu, protože vím, co se stalo a jsem s tím v pohodě," vzal to oklikou Namjoon, aby se vyhnul prořeknutí. Yoongi se zamyslel.
,,Podle toho, jak se usmíváš, to vypadá, že něco bylo..." zkoušel. Kocovinu měl, ale jelikož průběžně s pitím předešlý večer i trochu jedl, nebylo to zas tak příšerné. Namjoon se na něj otočil, ale úsměv ho neopustil. Yoongi znovu nakoukl pod přikrývku. ,,Což by znamenalo, žes mě oblíkl ráno..."
Namjoon jen potichu zaujatě naslouchal, o čem jeho kamarád přemýšel. Opět mu podstrkoval podnět a sledoval jeho reakci.
,,Jenže to bych se vzbudil..." Yoongi si čuchnul k podpaží, "ale jsem umytej a čistej... Myl bych se po sexu? O tom nevím, vždycky usnu. Myl bys mě ty po sexu? Sex ve sprcháči? Eh... to asi ne, je to divný. Nemůžeš mi to prostě říct, ať už to mám za sebou?"
,,Dám ti nápovědu: Sám jsi se neumyl," zlehčil Namjoon trochu situaci Yoongimu. Nebo nezlehčil?
,,Tys mě- to ale znamená... takžes mě stopro viděl," vyvalil oči Yoongi. ,,Viděl, nebo ne?"
,,Abych tak pravdu řekl... jo," opatrným tónem odpověděl Joon. Původně to nechtěl takhle prozradit, ale bylo to lepší než lži. ,,Ale jsme oba chlapi, ne?"
,,Co tím chceš říct?" přimhouřil oči Yoongi.
,,Že se zrovna z tohohle hroutit nemusíš?" řekl tázavě Namjoon.
,,Nemám se hroutit z toho, že jsme spolu něco měli a jedinej, kdo si to pamatuje, jsi ty?" rozhodil rukama Yoongi.
,,Zase o tolik jsi nepřišel," mávl rukou Namjoon.
,,No dovol? To to jako bylo tak hrozný? Tak promiň, že nejsem děvka, co to zvládne na jedničku i s alkoholem v krvi," urazil se Yoongi a založil si ruce na prsou.
,,Ale notak, nic nebylo," smál se Joon, ,,akorát ses po mně jako ta děvka plazil... nebo ses o to aspoň snažil."
,,Já?!" zhrozil se Yoongi, ,,jako děvka?!"
,,Povídal jsi něco o tom, že tě svádím a odcházím a ty... stojíš, nebo co, a že jsi muž a já z tebe dělám holku. A pak ses na mě vrhnul," uchechtl se Namjoon.
,,Ježiši," prohrábl si vlasy Yoongi, jakoby právě někomu řekl tajemství.
,,Takžes nemluvil úplně z cesty," odvodil si Namjoon z jeho reakce nadšeně. Yoongi chtěl zapírat, ale jak se tak na Joona podíval, neměl dojem, že by to mělo větší účinek než ztrátu času.
,,Vlastně jsem ti řekl úplně všechno," zabědoval.
,,A teď mi ještě dlužíš vysvětlení," povzbuzoval ho Namjoon. Yoongi si povzdechl.
,,Prostě mi vadí, jak vždycky zmizneš. Prostě si jenom přijdeš, políbíš mě a než se vzpamatuju, jsi někde v prdeli. Nebo mě... vzrušíš a zase nic," vysvětlil s bezmocnými gesty rukama. Trochu se červenal a s každým slovem zněl tišeji a tišeji, jelikož se za takové pocity styděl.
,,Cože? Ale to vůbec není pravda," bránil se Namjoon, ,,já jsem dělal jenom to, cos chtěl ty."
,,Nene, ty si se mnou pořád jenom pohráváš. Děláš, co ty chceš," prohlásil Yoongi nesouhlasně.
,,To je blbost, políbils mě první," nedal se Namjoon.
,,Já že jsem tě políbil první? A co jako bylo to s tou krabicí s nádobím?" stál si za svým Yoongi.
,,To byla forma nepřímé komunikace. Já jsem si o to řekl a tys mi to dal," zašklebil se Namjoon vítězně.
,,Jo takhle..." pokýval hlavou Yoongi s mírným úsměvem. ,,Já ti dám komunikaci, že už si nevyko-mu-ni-ku-ješ ani chleba s máslem!"
Namjoon se smíchem svou půlku peřiny rychle hodil na Yoongiho a už prchal na záchod, aby za ním nemohl.
,,Ahh," chytl se Yoongi za bolavou hlavu, což ho výrazně zpomalilo. Místo za Namjoonem si to namířil ke skříňce s kupovanou vodou.
,,To je moje flaška," informoval ho Namjoon, který to slyšel, takže hned zase vylezl. Yoongi se podíval na pití ve své ruce.
,,Jdi do prdele, stejně už jsme se líbali," vypadlo z něj a hned se napil. Namjoon pokrčil rameny a šel si lehnout zpátky do postele. Do Yoongiho.
,,To je moje postel," napodobil ho Yoongi, když schladil vyschlý krk.
,,Stejně už jsme v ní spolu spali," usmál se Namjoon na styl ,,je mi to fuk" a uvelebil se v peřině.
,,A co, když tě tam nechci?" ptal se Yoongi a hledal sladké pečivo k snídani.
,,To je tvůj problém," zamumlal Namjoon, ,,a neber si z mých taštiček."
,,Který taštičky jsou tvoje? Myslel jsem, že kupujem věci dohromady," podíval se na něho Yoongi.
,,Moje jsou ty úplně na kraji," odpověděl Joon a sundal ze sebe peřinu, aby se v ní neupekl.
,,Ouky douky," řekl Yoongi, ale začal si vybírat pečivo výhradně z kraje. To už se Namjoon opět vyhrabal z postele, protože mu tam pořád bylo horko a taky si chtěl dát něco k jídlu. Připravil si talířek a z toho, co si Yoongi vytáhl, si všechno své bezeslova vzal. Plynulým tahem mu prázdnou rukou nadzvedl dlouhé triko, pod kterým si dovolil sáhnout na jeho pozadí, a šel snídat ven. Yoongi nad tím jen obrátil oči v sloup a nabral si něco jiného. Namjoon a jeho dětinské hrátky, říkal si odrovnaně.
Po snídani zastihla kluky děsná bouřka, pročež museli rychle všechno sklízet dovnitř, přičemž Joon omylem kamarádovi skřípnul dva prsty, když uklízeli markízu.
Do oběda déšt zase ustal, ale slunce nevysvitlo, takže všude bylo mokro a nikomu se nikam nechtělo. Nakonec se šli jen projít do místního parčíku. Večer se pak Namjoon věnoval Ricovi, se kterým se už dost spřátelil. Učil ho sedni. S tak ohebným krkem, jako měl Rico to nešlo moc dobře, ale nějaký ten náznak tam byl. Yoongi se také trochu zapojil, spíš proto, aby se ujistil, že ho má Rico pořád nejradši.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro