,,Podal bys mi pití, prosím?" natáhl ruku k Yoongimu Joon od volantu. Zahnul do zatáčky a sledoval cestu. Už si chtěl od kamaráda pití vzít, ale přejeli přes kopeček a Yoongi si stáhnul flašku k sobě. Vydal při tom přidušený zvuk a volná ruka mu střelila ke dveřím, kterých se chytl.

,,Co je?" smál se Namjoon. On sám cítil jen mírné zašimrání v břiše.

,,Ježiši," oddychnul si Yoongi, pomalu pustil ruku, odšrouboval víčko a podal Joonovi otevřenou láhev. ,,Jeď trochu pomaleji."

,,Proč?" nechápal řidič a napil se.

,,Prostě," Yoongi udělal gesto podobné podávání rukou, ,,jeď pomaleji."
Podrbal se na zátylku a zavřel lahev. Nerad vypadal jako slaboch nebo holka.

,,Jsme trochu ve skluzu, nemůžu jet pomaleji jen proto, že máš přehnaný reakce," uchechtl se Namjoon, ale bylo slyšet, že to nemyslí nijak špatně.

,,Nemám přehnaný reakce," bránil svou čest Yoongi. Hned nato ale auto sklouzlo níž a jeho míra reakce se jasně projevila už jenom tím, jak se slovo reakce protáhlo do dlouhého á.

,,To vidím," prohlásil nepřesvědčeně Namjoon, na tvářích mu vystupovaly ďolíčky a on je ještě podtrhnul, když sjeli další kousek vlnkovité části silnice. ,,Tak to aspoň přiznej."

,,Ne," odsekl Yoongi, který se bál pustit ruce křečovitě natažené k pevným místům kolem.

,,Tak ne no," zasmál se Namjoon. Připadalo mu to roztomilé. Na další podobný skluz dokonce o něco zrychlil, aby se v Yoongiho chování mohl vyžívat.

,,Nech toho," napomenul ho starší, když mu krátká reakce těla skončila. ,,Není to vtipný."

,,Mně to vtipný přijde," pokrčil rameny Joon a už si brousil zuby na poslední takový kousek silnice, jenž před sebou viděl. ,,Seš roztomilej."

,,Nejs-" Yoongiho zastavilo prudké šimrání a pocit volného pádu, ,,em." Levá ruka sama od sebe přesunula své stanoviště na kraj sedadla. ,,Bože můj."

,,Dobrý, to byl poslední," odtušil Namjoon a poklepal trochu posměšně Yoongimu na rameno, aniž by jeho směrem přímo otočil hlavu. Ten stáhl ruce k sobě a posunul se na sedačce. Viditelně se mu ulevilo.

.

Za pět minut už byli v kempu, kde připojili elektřinu, vyzkoušeli markízu, na kterou bylo zapotřebí alespoň dvou lidí, a vybalili si – věci z tašek v kufru, kterému se kupodivu říkalo garáž, přemístili do obytné části Pepka a rozmístili do úložných prostorů, kterých bylo hodně, ale po menších kouskách.

Namjoon bylo hotov rychleji, a proto chtěl přebytečný čas využít k seznámení s Ricem. Ten však nesouhlasil a už v první minutě ho klovl. Joon si z toho nic nedělal, a aby se s ním mohl lépe zkamarádit, dokonce se nabídl, že mu bude dávat jídlo.