LXXII. (1.den)
Yoongiho karavan fascinoval. Nikdy v žádném nejel a bylo mu to vidět na očích, když mu Joon ukazoval, jak všechno funuguje.
,,...okna zavřít před jízdou, tady za ty páčky zaháknout... tenhle knoflík zmáčkneš a až ti vyjede, můžeš jím otevírat skříňku, to taky všechno musíme zavírat... Schůdkys viděl, támhle je vypínač... Je to teda karavan pro čtyři osoby, protože původně jsem ho měl na léta s kamarádama, ale když jsme tu dva, je to lepší. Spát můžeš, kde chceš. Támhle je ještě jedna postel, tu ti ukážu za chvilku. Tady mezi těmahle dvěma se jenom vysune tahle věc, dáš do ní tadyten kousek matrace a máš jednu velkou postel. Teď pojď sem a sleduj, jak se sundavá tahle postel. Prostě tadytu věcičku posuneš, ta ti to uvolní, pak to zatlačíš nahoru a můžeš dolů. Má to být pro dva, ale dva se tam určitě nevejdou. Automaticky se to sune zase nahoru. Spaní je na tobě, já už jsem spal na všech místech," představoval svůj obytný vůz Yoongimu. ,,Chceš spát tady ve předu, nebo vzadu? Jestli chceš spát vzadu, můžu buď ležet na tý druhý straně, nebo klidně i ve předu, jen si řekni."
,,Tak já bych asi spal vzadu, jestli to neva," vybral si Yoongi.
,,Já si vezmu tuhle postel, jo?" poklepal Joon na postel vpředu vozu, kterou zrovna zasouval. Yoongi poslušně pokýval hlavou.
,,Kdyby ti něco nešlo otevřít, nebo zavřít, nebo tak, radši mi řekni," řekl mu ještě Namjoon a tím zakončil prohlídku.
,,Chceš se jít dneska ještě koupat?" ptal se Namjoon, když zasedl za volant.
,,Kolik je...?" Yoongi dosedl vedle a zkontroloval mobil, ,,jedna. Tak to se ještě můžem jít vykoupat, ne?" Namjoon souhlasil, nastartoval, a tak jeli nejdřív kousek od kempu, ve kterém měli první zastávku.
Na parkovišti u rybníka nechali karavan, kterému Joon přezdíval Pepek, i s Ricem a s sebou si vzali jen něco k jídlu a věci do vody. Převlékli se už v karavanu.
Rozložili velkou deku do stínu a skoro hned šli zkusit vodu. Na ceduli, kolem které šli, bylo totiž křídou napsáno, že vzduch má dvacet tři stupňů. Hned pod tím ale stálo, že voda má... také dvacet tři. Ještě pod tím bylo pivo s úžasnými osmi stupni, ale kluky zaujala především představa vody o stejné teplotě jako vzduch. Ani jeden tomu nevěřil. Znamenalo by to, že vodu skoro neucítí.
,,Tak co?" ptal se Joon, jenž se zpozdil sundaváním drahých hodinek, Yoongiho, co už ve vodě stál.
,,Nic," zasmál se Yoongi, ,,asi si spletli pivo s vodou."
Namjoon se přesvědčil, když také ponořil nohy u břehu. Voda určitě neměla osm stupňů, ale spíš by podle pocitu měla těch osm než dvacet tři.
,,Já asi půjdu až za chvilku," ustoupil Yoongi a vrátil se k věcem. Namjoon ho nechal, sám se zchladit chtěl.
Deka, která byla přesunuta na slunce, se pod Yoongim trochu zmačkala a prohla, jak si lehal. Konečně bude mít klid od práce. Uvidí, jak si sedne s Namjoonem a zkusí život v karavanu. Pocit blaženosti ho uklidňoval.
Deset minut jen tak ležel, dokud mu něco nezastínilo zavřené oči. Malinko nadzvedl hlavu a zamžoural nahoru. Namjoon mu stál u nohou a usmíval se. Trochu se nahnul a rychlými pohyby vytřásl ze svých vlasů malé kapičky studené vody na svého sluncem vyhřátého kamaráda. Yoongi nesouhlasně zabručel.
,,Půjdeš do vody?" zajímalo Namjoona, zatímco si uchytával konec dlouhých plavek a přesouval se od nohou k Yoongiho hrudníku.
,,Je příjemná," dodal a vyždímal trochu na uvolněnou ruku na dece.
,,Jdi do háje," uhnul rukou Yoongi, na jehož rozpálené kůži ledové kapky příšerně studily. Ani by se nedivil, kdyby to při střetu zasyčelo.
,,Ty pojď do vody," pobízel ho Namjoon a chystal se ždímat i druhou nohavici plavek.
,,Tak jo," nenechal se víckrát prosit Yoongi a už byl na nohou. Lehl si, aby se vyhřál na slunci, ale když si člověk lehne, vítr jako by neexistoval a slunce pálilo víc než rozžhavený kov.
Zatímco Namjoon se hned potopil celý, Yoongi se zastavil už s hladinou po kolena.
,,To je ledárna," stěžoval si. Namjoon ale slyšel něco jako ,,nedosáhnu na vodu, pojď mě smočit", tak se k němu tempem, přímo určujícím jeho účel, vydal.
,,Opovaž se," varoval ho Yoongi a o miniaturní krůček ustoupil. Namjoon na varování nedbal a zastavil se až metr před ním. Po zvážení taktiky ho ještě obešel, aby ho nutil jít hlouběji do vody a neutíkat z ní.
,,Tři, dva, jedna..." odpočítával Namjoon a následoval pozadu jdoucího Yoongiho. S nulou na něj vyběhl jako při ragby a vzal ho s sebou pod vodu.
,,Ty vole!" vykřikl Yoongi, když se vynořil nahoru, ,,ty ses zbláznil!"
Namjoon se smál. Z jeho pohledu o nic nešlo.
,,Pocem!" křikl Yoongi a hned se za ním co nejrychleji brodil, rozhodnut ho pod tu vodu strčit aspoň na minutu. Joon zdrhal, a když měl ve vodě příliš velký odpor, protože mu sahala k prsům, skočil šipkou nešipkou pod vodu. Yoongi se ještě chvilku hnal, ale zpomalil a postupně zastavil. Rozhlížel se a čekal, kdy, potažmo kde, se Namjoon vynoří. Nejistě se otáčel na místě.
Najednou ho něco chytlo za nohu, až leknutím nadskočil. Mělo to pevný stisk a nechtělo se to končetiny vzdát. Yoongi se toho zbavil, až když zavedl rychlou chůzi. Namjoon se objevil za ním, patrně aby se nadechl, a hned ho zase skokem dostal pod vodu. Yoongi se co nejdřív vynořil a hlavu, která také vyplavala nahoru, zatlačil zpět. Jenže Namjoon měl zase silné paže, takže mu vzal rovnováhu v nohou. Yoongi se pokusil uniknout, ale Joon ho za kotníky stáhl zpátky. To už se smáli oba a občas byly slyšet bublinky, jak se jim ponořila ústa.
,,Nech mě!" snažil se vyprostit Yoongi a zakašlal, jak mu do smíchem otevřené pusy cáklo. Omylem Namjoona kopl, což se projevilo i tlumeným zaskučením a náhlou volností Yoongiho nohou.
,,Tak to ti nedaruju!" využil kopanec Joon jako důvod k dalšímu útoku.
,,Na dece je domek!" smál se Yoongi a hned se rozběhl ke břehu. Chtěl tím říct, že na něj na dece Namjoon už nemůže. Ještě ani nedoběhl ke břehu a už měl kamaráda v patách.
,,Žádnej domek!" zařval Joon, nadzvedl Yoongiho, který omylem vypískl, kolem pasu a už se s ním dlouhými kroky vracel do větší hloubky.
,,Pomooc!" volal Yoongi a rukama tlačil Namjoonovi do předloktí, aby se vyprostil. Bezmocně. Namjoon si ho dokonce převzal jednou paží, ale jen na moment, než ho Yoongi štípl.
,,Hele!" ohradil se a boj pokračoval. Kdyby se neodehrával v kapalině, byli by kluci mokří od potu.
Nakonec se Yoongimu povedlo dostat do domku na dece.
,,Teď na mě už nemůžeš," posmíval se.
,,Musíš si dělat domky, aby ses mě zbavil?" smál se Namjoon. ,,A co, kdybych na ně nehrál?"
,,Sklapni," umlčel ho udýchaný Yoongi a udělal si na dece pohodlí. Namjoon s očima v sloup ztichnul a také si lehnul. Chvíli vydýchávali, přičemž se Yoongi skoro udusil, jelikož mladší dýchal moc pomalu na to, aby se s ním dalo synchronizovat.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro