LIII.
< |Min Yoongi
_________________________
Myslím, že Tae už ví, že tě nemá obtěžovat
Už jsem mu to objasnil
Fakt? Jak to?
Měl monokla
Cože?! Tys ho zmlátil?!
Ne, toho už měl předtím
Aha. Cos teda udělal?
Řekl jsem mu, že bych mu udělal hezčího
Chtěl se prát, tak jsem mu dal lehkou do břicha
Pak jsem odešel
Nechtěl jsem si s ním nic začínat
Aha... hustý.
Ani ne, je to idiot
Dneska jsem o tom přemýšlel a možná... až přijdeš domů... asi
bych rád...
Ale ne
Vážně???
No... asi jo?
Nekecej!
Už teď jsem jak na trní!
Čekej mě v jedenáct
V jedenáct? Jak to, že tak pozdě?
Jeden zaměstnanec bohužel umřel
Osobně jsem ho neznal, ale musím za něj teď vzít některé záležitosti
Aha, to je mi líto. Počkám.
Fajn
Už se nemůžu dočkat
To jsem rád.
,,Jimineeee, jsem domaaaa!" zahučel Yoongi. Na tváři měl velký úsměv. Nečekal na odpověď, odhodil tašku a hledal ho. Našel ho ve svém pokoji.
,,Jdeme na to?" řekl natěšeně už od dveří.
,,Promiň, asi jsem něco chytil... mám teplotu. Dneska nic nebude," omlouval se Jimin lítostivě. Někde v nitru věděl, že je rád, že onemocněl. Ještě nebyl připravený. Prostě se bál, ačkoliv nevěděl proč. Sex už měl, ale tohle bylo jiné, přestože nedokázal říct čím.
,,Ale ne," vydechl smutně Yoongi napůl proto, že se na ten večer tak těšil, napůl ze starosti o svého přítele. ,,Vzal sis prášek?"
,,Jo, už se cítím v pohodě, ale asi už půjdu spát," odpověděl omluvným tónem Jimin.
,,Nechceš ještě čaj nebo něco? Nebudeš zvracet? Nemáš rýmu?" vyzvídal Yoongi. Bylo mu to líto, ale věděl, že jeho předností je Jimin, ne sex.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro