Stanování
,,Hej pomož mi s tím stanem!" Zakřičel malý chlapec na tmavovlasou dívku. Ta jen protočila oči a pomohla mu stan vytáhnout. K těm dvěma se přidali i zbývající hoši a společnými silami stan postavili.
,,Spím vedle Sofí!" Zakřičel malý Ted. Byl ze všech nejmladší a v Sofii viděl svoji strážkyni. Vždy mu se vším pomáhala narozdíl od ostatních.
Mezi ostatní patřili tři další kluci a jedna holka. První, ze zbývajících byl Mike. Měl hnědé rovné vlasy, které mu laškovně padaly do očí. Oči měl šedomodré a obklopené dlouhými řasami. Jeho tělo bylo dobře stavěné a ač se to nezdálo byl velmi svalnatý. Mikovi bylo čerstvě 13 let.
Druhý byl zhruba o půl hlavy vyšší Jacob. Mike byl jeho mladší bratr. Měl tmavé vlasy, které si každou chvilku prohraboval a hnědé oči. Měl ostře řezané rysy a plné rty. Jeho tělo bylo opálené a vypracované. Byl velký a silný. Typický kluk. Jakovi bylo nedávno šestnáct a byl třetím nejstarším z celé skupiny.
Další z nich, a taky nejvyšší, Lukas, měl kudrnaté husté tmavé vlasy a kaštanově hnědé oči. Byl nezdravě bledý,a tak mezi chlapci víc vynikal. Bylo mu sedmnáct.
Druhá dívka co tu byla - Bethany měla blond vlasy, které jí sahaly po ramena. V obličeji dominovaly její hnědé zúžené oči. Postavu měla drobnou a štíhlou. Bethany bylo 15 let, ale i na svůj věk byla velmi malá.
Již zmíněná Sofie měla čokoládově hnědé vlasy a zelenomodré oči. Nos jí zdobily pihy.Byla malé postavy a pleť měla světlou. Dokázala se v jednu chvíli tvářit vážně a zase se najednou rozesmát. Sofie byla Tedova nevlastní sestra a jeho vzdálená příbuzná. Bylo jí šestnáct a byla druhá nejstarší.
A poslední z výpravy, též zmíněný, byl nejmenší a nejmladší, Ted. Černohnědé vlasy Tedovi lehce padaly do čela a aby se vyrovnal klukům, napodoboval Jacoba a prohrabával si vlasy. Nejvýraznější z obličeje jsou jeho veliké a široce rozevřené šedomodré oči. Jeho obličejíček je poset drobnými pihami. Vlastně je dost podobný na Sofii, přestože nejsou přímo sourozenci. Na rozdíl, ale od Sofie je jeho pleť opálená a postavu má hubenou. Ted byl z dětského domova, odkud si ho nakonec vzala Sofiina rodina. Čirou náhodou se zjistilo, že je chlapec jejich vzdálený příbuzný. Tedovi bylo jedenáct let.
Mládež si vlezla do stanu a se smíchem si začali povídat. Kdo by měl těžkou hlavu? A taky proč? Vždyť byl začátek léta a oni měli celou věčnost na hry a zábavu.
,,Zahrajem si flašku!" Rozhodl Jake a už se sápal ke svému batohu, ze kterého vytáhl petku. Dal jí doprostřed a roztočil. Jakmile zdvihl hlavu, aby se podíval na koho to padlo, hned se mu po tváři rozlil slavnostný úšklebek. ,,Naše milá drahá Sofí!" Zasmál se. Sofie se lehce přikrčila. ,,Otázku."
,,Takže Sofie,jsi ještě panna?" Ušklíbnul se Jake. Sofie protočila oči. ,,Jako bys to sám nevěděl. Jasně, že jo." Jake vyprskl v bujarý smích. ,,Jen se směj." Zabručela vztekle Sofie a natáhla se pro flašku. Roztočila ji. Padlo to na Lukase, který napjatě odvětil, že chce raději otázku.
,,Takže Lukasi, líbí se ti nějaká holka?" Usmála se Sofie na Lukase. Ten jenom smutně mávl rukou. ,,Zatím bohužel ne." Zachmuřil se komicky. ,,Nemáš bejt tak vybíravej brácho!" Rozesmál se Jacob a plácnul ho po zádech.
,,Hele lidi, já si musím odskočit." Vyhrkl malý Teddy a vyskočil na nohy. ,,Nepočůrej si kalhoty!" Ozval se za ním škodolibě Jake.
Mezitím se Lukas natáhl a roztočil flašku.
,,No né! Hádejte na koho nám to padlo! Na Jacoba!" Ušklíbnul se Lukas. ,,Já si dám úkol! Já nejsem takovej srab jako vy!" Vyplázl na ostatní jazyk.
,,Fájn tak co ti vymys-" ,,Proboha! Tam je holka! Asi je mrtvá..." Vběhl do stanu vyděšený Teddy. Všichni se na něj vyděšeně obrátili.
Po chvilce se Jake začal strašně chechtat. ,,Seš fakt vtipnej brachu! To ti teda řeknu!" Všichni se na Jacoba vztekle obrátili.
,,To nebyl vtip!" Vyprskl nakvašeně Teddy. ,,Fájn, tak mi tu mrtvolu ukaž! To chci teda vidět." Ušklíbnul se Jake a vstal.
Všichni vyšli ze stanu a pomalu kráčeli za Teddym, který zároveň nesl baterku.
Zastavili se mezi stromy. Na zemi opravdu ležela dívka. Kolem hlavy měla jako svatozář rozprostřené dlouhé tmavě hnědé až černé vlasy se světlejšími pramínky. Tvář měla nepřirozeně bílou a byla velmi hubená. Na sobě měla dokonale bílé šaty. Nohy měla bosé.
Kolem dívky byly do hvězdy rozestavěny svíčky.
Jake si opatrně kleknul a poplácal dívku po tváři.
,,Není mrtvá. Dýchá, vidíte?" Zeptal se. Chtěl se dívky ještě jednou dotknout, ale v tu chvíli otevřela svoje zelené oči dokořan. Několikrát se trhavě nadechla.
,,Temní...přicházejí..." Pak zase oči zavřela a upadla do bezvědomí.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro