Po hodině usilovného snažení jsem se zlepšila, ale zvedat větší a větší věci bylo složité, zvlášť, když jsem byla furt víc unavená.

,,Já už nemůžu," řekla jsem a pustila k zemi stůl.

Ten se rozbil, já to nevnímala, sedla si na zem a opřela se o zeď.

,,Pro dnešek s magií konec," rozhodla Frigga, ,,pozítří, po snídani, budeme zase trénovat."

S tímto odešla, já se zvedla ze země a chtěla odejít, Loki do mě vrazil, jen proto aby vyšel dřív než já.

,,Muflone! Co si to dovoluješ!?" zařvala jsem na něj.

,,Co bych si měl dovolovat? Tady ti to nepatří midgarďanko, tady si na mě nemáš co dovolovat," zašklebil se a šel dál.

,,Lokislave! To, že jsme na jiný planetě neznamená, že jsi něco víc než já!" zařvala jsem a běžela za ním.

,,To je ono, já byl vždy lepší než ty," řekl mi při chůzi.

,,Tak to si vymýšlíš," vysmála jsem se mu.

,,Můžeš to dokázat po obědě, trénuješ se mnou bojování," pokrčil rameny.

,,S tebou? To radši s Thorem," řekla jsem.

,,Jak myslíš," pokrčil rameny a vešel do jídelny.

,,To už je čas oběda?" vyjekla jsem.

,,Jo a my jsme tady jediní," konstatoval Loki.

,,Odine," řekla jsem a koukla za jeho křeslo.

Nic.

,,Thore! Friggo! Nemůžete mě tady nechat s psychopatem!" řvala jsem, ,,to si mě tady nikdo neváží?"

,,Kdo by si tě vážil?" zeptal se a sedl si ke stolu.

Sedla jsem si taky.

,,Spousta lidí," pokrčila jsem rameny, ,,tak co je tady k snědku?"

Prohlédla jsem si celý stůl, nic co by vypadalo vábně.

,,Já chci na zemi," zakňučela jsem.

,,Jsi jako dítě," zastěžoval si.

,,Papat, já ci papat," dělala jsem ze sebe dítě.

,,Vem si tohle maso a k tomu tohle," nandal mi to a dal přede mě.

,,Elen neumí papat," řekla jsem.

,,Tak se to nauč," vrátil mi a jedl dál.

,,To je fujky, to je otjávený," žvatlala jsem.

,,Jim to i já, jak by to mohlo být otrávený?" pozvedl obočí.

,,Cože?" dělala jsem jakože neslyšim.

On jen protočil oči a jedl dál.

,,Elen chce ňam," žvatlala jsem dál.

,,Přestaň s tim!" zvýšil na mě hlas.

,,Nežvi, já budu bječet," řekla jsem a falešně popotáhla.

,,Nechovej se jako dítě," napomenul mě.

,,Ale ty ši žekl, že šem dítě," namítla jsem.

,,Tak nejsi, hlavně jez!" okřikl mě.

Já se spokojeně zašklebila a jedla. Broukala jsem si prší, prší a kontrolovala Lokiho. Ten ze mě prostě jenom nemohl.

,,Za hodinu buď tam, kde jsme trénovali magii," řekl a vstal od stolu.

,,Já neřekla, že budu trénovat s tebou," řekla jsem zase já a dala do pusy poslední sousto.

,,Mně se do toho taky nechce," pokrčil rameny.

,,Vždyť ty ani neumíš bojovat," protočila jsem oči a taky vstala od stolu.

On se u dveří zastavil a otočil se na mě: ,,Umim to stokrát líp než ty."

S tímhle odešel, já běžela za ním, doběhla ho a řekla: ,,To si jenom myslíš."

,,Bojovala si vůbec někdy?" zeptal se.

Přemýšlela jsem nad tím.

,,To jsem si mohl myslet," řekl a otevřel dveře pokoje.

,,Ty máš pokoj vedle mě!?!!!" vyjekla jsem nahlas.

,,Bohužel ano," okomentoval a zalezl do pokoje.

,,Božeee," zanaříkala jsem.

,,Ano?" otevřel dveře Loki.

,,Tebe za boha považovat nebudu nikdy," opáčila jsem mu a taky zalezla do pokoje.

Proč mi tak zrychleně buší srdce?
Nechala jsem tuto otázku ,,ve vzduchu" a místo toho jsem si šla najít oblečení, nebo aspoň brnění, ve kterém by se dalo pohybovat.

Och, světle modrá, ta se hodí k tématu. Vytáhla jsem to a vyzkoušela, trochu těsný, ale hýbat se v tom dalo. Zase jsem si to trochu těžce sundala a přemýšlela kam se vydám.

No tak první by to chtělo oblíknout, ne?
To vim, ne?
Myslim, že nevíš jinak by ses oblíkla ne?
Povídala jsem si se svým podvědomím.

Oblékla jsem se do rudých šatů, dlouhé až na zem, holt moc jiných jich tady nemají, k tomu růžové lodičky a mohla jsem vyrazit! Šla jsem chodbami, od oběda uběhlo 15 minut, takže za 45 minut v tamtom sále? To stihnu procházku v pohodě. Všechno tady bylo ve zlatý barvě, takový egoisti.

Našla jsem východ, cupitala jsem k němu, jako kdybych nebyla v životě venku, zhluboka se nadechla čerstvého vzduchu a potom se zde pořádně podívala, skoro vedle mě se nacházela zahrada, ale já tam nešla. Zahlídla jsem Thora, šla jsem za ním, byl dost daleko a když se podíval mým směrem zamávala jsem, co nejrychleji jsem mohla, jsem k němu došla a usmála se.

,,Buď zdráva Elen," pozdravil mě.

,,Zduř i tobě Thore," zasmála jsem se.

,,Tohle je Fadral, Volstagg, Sif a náš pátý se zde momentálně nenachází," představil je.

Chtěla jsem Fadralovi potřást rukou, ale on mi políbil její hřbet.

,,Elen Sanders," představila jsem se.

,,Fadral, k vašim službám," mrkl na mě.

Ostatním jsem vlastně nemusela, jelikož to teď slyšeli.

,,Co tady děláte?" zeptala jsem se.

,,Trénujeme," odpověděl Thor.

,,To mě čeká za půl hodiny," mávla jsem rukou.

,,S kým?" zajímal se Fadral.

,,S Lokim," odpověděla jsem prostě.

,,Ten tě toho moc nenaučí," informoval mě Fadral.

,,Bohužel se nikdo jiný nenaskytuje," pokrčila jsem rameny.

,,Já bych mohl," mrkl na mě Fadral.

,,Ty mě toho určitě naučíš víc," zasmála jsem se.

,,Náhodou, Fadral bojuje skvostně," okomentoval Volstagg.

,,Skvostně?!" vyjekl Fadral, ,,skvěle."

,,Máš to mít, ale nebudeš mě balit, jelikož na to fakt nemám náladu," pohrozila jsem mu.

,,A já to snad dělal?" zeptal se.

,,Ne, ale měl jsi to v plánu," vrátila jsem mu.

Chtěl něco namítnout, ale já mu dala ukazováček na pusu, dobře, taky si s nim tak trochu hraju, ale co dělat, když se nudim?

,,Trénink je za 20 minut, v trénovací místnosti," řekla jsem.

Otočila jsem se až se mi sukně zatočila a šla k sobě do pokoje.

,,Ta je dokonalá," slyšela jsem jen za sebou Fadrala.

Konečně! To je dlouho kdy jsem naposledy dostala potvrzeno jak úžasná jsem. Teď trefit zpátky. Spletla jsem se asi jednou kdy jsem došla do jinýho pokoje, naštěstí tam byl jenom nějaký spící chlap a po chvíli jsem byla v pokoji. Otevřela jsem dveře a viděla Lokiho bez trička. Co tu zase dělá?

,,Víš o tom, že se klepe?" zeptal se se zvednutym obočím.

,,Já si můžu dělat co chci," řekla jsem, ale jen těžko odtrhávala pohled od jeho hrudi.

,,Trénink se ruší," řekla jsem mu do očí.

,,Musíš trénovat," řekl prostě.

,,Budu trénovat s někym jinym," vysvětlila jsem mu.

,,To by mě strašně zajímalo s kym," pozvedl obočí.

,,To není tvoje věc a ani tě to nemusí zajímat," řekla jsem a odešla.

,,Musí mě to zajímat, jelikož tě mám na starosti," vletěl ke mně do pokoje Loki.

,,Nic se mi nestane, přece jenom, jsem z tohohle hradu nejlepší, na mě si nikdo netroufne," usmála jsem a šla k němu čelem.

Byli jsme od sebe celkově asi deset centimetrů a já bojovala sama se sebou, abych se mu nekoukla na jeho vypracovaný tělo.

,,Já vím, že mě chceš očumovat," řekl a vítězně se zašklebil.

,,To nemám zapotřebí," ušklíbla jsem se.

,,Já vim, že máš," řekl.

,,Ti hrabe ne? Já jdu na trénink, tak vypadni z mýho pokoje, já jdu totiž taky," snažila jsem se ho dostat pryč.

,,A co když nepůjdu?" zeptal se provokativně.

Otevřela jsem dveře pomocí vzduchu a jeho z dveří vystrnadila, tak, abych se ho nemusela dotýkat, takže taky vzduchem.
Vyšla jsem z pokoje taky, zavřela za sebou a spokojeně si kráčela do trénovací místnosti.

,,Toho, že jsi mě takhle vyhodila budeš hořce litovat midgarďanko!!" zařval na mě Loki.

,,Lituju jen toho, že jsem tě vůbec poznala!" zařvala jsem na něj já a ukázala mu prostředníček.

Je mi jedno, že ani neví co to znamená.
Zdá se mi to, nebo se Loki choval divně? Jako by se změnil, což je kravina, jelikož lidi jako Loki se nemění. Zatřepala jsem hlavou abych odstranila nepříjemné myšlenky, otevřela jsem dveře a nikoho jsem tam nenašla.

Sedla jsem si teda na zem a čekala. Ťukala jsem prstama do země a broukala si Holka modrooká. Po hodině čekání jsem to vzdala a šla za Muflonem.

Nová kapitola je zdee a já vám moc děkuju za komentáře, které mi vždy zlepší den!🙂💞
🤠Kájaa🤠