Tony Stark se jako obvykle ve tři hodiny ráno vpotácel na hranici vědomí na společné patro a vzdušnou čarou zamířil ke kávovaru. Ten jeho co měl v dílně se nějakým záhadným způsobem proměnil na hromádku náhradních součástek pro jeho poslední projekt.

,, Dobré ráno, Starku,"ozval se zpoza jeho zad hlas který ho zaskočil dostatečně aby zbytek své energie vynaložil do naskočení než se otočil aby našel viníka.

Na gauči s vlastním hrnkem, jedním z největších co linka obsahuje, seděl Bucky Barnes. Bývalý Winter Soldier měl stejně jako valná většina obyvatel věže problémy se spánkem o velikosti většího státu a zhruba sedmdesát let nejlepšího materiálu pro noční můry.

,, Ránko, zmrzlinko,"zamručel, hlas sám protestoval z dlouhého mlčení a pokračoval ve svém plahočení ke kávovaru.

,,Stále to není vtipné,"poznamenal suše než se opět ponořil do svého hrnku. Družné ticho narušoval jen zvuk plnění hrnku teplou tekutinou a ostré hvízdnutí když bylo po všem.

Génius se sám obmotal jak popínavá rostlina kolem svého hrnku než se vydal k bývalému vrahovi a složil se na gauč v bezpečné vzdálenosti od něj. Zatím stále nemá rád nechtěný kontakt, všechny doteky musí iniciovat sám. I obětí s kapitánem se museli zásadně omezit, což blonďáka víc než jen irituje.

,,Dnes se mi pod ruku dostalo posledního rádiového spojení s Kapitánem než se zřítil do oceánu,"začal, protože Barnes je možná jediný kontakt, který by mu tu dobu mohl objasnit a vyhnul by se tak další nepříjemné jednostranné debatě s Rogersem.

,, Spíš včera, už je další den,"opravil ho ve snaze soustředit se na současnost a neuvíznout v nějaké nechtěné vzpomínce.,,A s tou dobou ti příliš nepomůžu. Už jsem byl, takříkajíc, mrtvý."

,, Nebuď detailista,"povzdechl si Tony a potřel si unavené oči.,, Jarvisi, mohl by jsi nám to prosím znovu přehrát?"

Tony byl jeden z mála, kteří se při oslovování umělé inteligence nedívali ke stropu ale zkrátka mluvil do prostoru.

,,Ano,pane,"odpověděl lehce robotický hlas s anglickým přízvukem.

Chvíli se nic nedělo. Ani jeden z mužů neměl potřebu mluvit. Tak jen upijeli svojí kávu a sdíleli časné ráno.

***

,,Tady kapitán Rogers, slyšíte mě?"ozval se maličko rozostřený hlas Kapitána Rogerse.

,,Kapitáne nahlaste svou...." zkusil odpovědět člen týmu Jim Morita ale byl v půlce přerušen Margaret Carterovou, která se ujmula rozhovoru.

,,Steve jsi to ty? Není ti nic?"vyhrkla splašeně.

,,Peggy, Shmidt je mrtvý."oznámil jí kapitán věcně.

,,Co ten letoun?"zareagovala téměř okamžitě.

,,S tím je to trochu složitější."přiznal nejistě Rogers.

,,Nahlas mi polohu. Najdu ti místo na přistání."odpověděla pohotově.

,,Nemůžu s ním přistát. Ale pokusím se to zničit."vysvětlil odhodlaně kapitán.

,,Seženu ti sem Howarda.On to vyřeší."přemlouvala agentka Carterová.

,,Na to není čas. Letí příliš rychle a míří na New York. Musím to navést do vody."odporoval sveřepě Steve.

,,Prosím to nedělej. Máme čas. Nějak to vyřešíme."žádala Peggy úpěnlivě.

,,Teď jsem ještě mimo civilizaci, když budu čekat umře spousta lidí. Peggy...je to mé rozhodnutí."řekl pevně rozhodnutý a odkazoval tím na jejich předchozí rozhovor o tom jak každý má právo rozhodnout o svém vlastním osudu.

***

Ozvalo se cinknutí kompasu o palubní desku.

,,Peggy?"oslovil jí ale jeho tón byl tentokrát jiný. Jako by myšlenkami už byl někde jinde.

,,Slyším."odpověděla okamžitě.

,,Budeme ten tanec muset odložit."vysvětlil ale jeho tón neodpovídal tomu o čem mluví.

,,Dobře, tak za týden v sobotu v klubu Stork."pokračovala agentka ani by příliš přemýšlela nad náhlou změnou tématu.

,,Platí."souhlasil.

,,Budu tam přesně v osm, opovaž se přijít pozdě! Rozumíš?"vyhrožovala planě nejspíš v naději na větší odezvu.

,,Ale pořád neumím tančit."protestoval.

,,Já tě to naučím, hlavně přijď."vyjednávala a slibovala už se slzami na krajíčku.

,,Necháme si zahrát něco pomalýho. Nechci ti šlápnout......"chtěl ještě něco říct ale spojení se přerušilo.
Po jeho posledních slovech zazněla ještě jedna ne úplně srozumitelná věta.

***

,,Tohle je místo,kterému nerozumím."přiznal Tony neochotně. Nikdy nepřiznával rád, že něčemu nerozumí.

Poslední věta záznamu mu ale nedala spát. Něco v Tonym se přiklání k tomu, že to byla italština. Byl to první jazyk, který se naučil a to jen díky tomu, že jeho matka chtěla aby měl nějaké spojení s dědictvím z její strany.
I kdyby měl pravdu a byla to italština, proč by největší ikona spojených států mluvila jinak než anglicky.

,, Nella prossima vita,"řekl James tónem, který od něj Tony ještě nikdy neslyšel. Kdyby měl hádat myslel by si, že zní pobaveně. ,,Ten pitomec,"dodal poté mnohem tišším tónem a nezapomněl u toho kroutit hlavou.

,,Takže je to italština,"
Tony se musel zadržet aby vítězně nepumpoval paží. Tak moc rád má pravdu.

,,Ty slova samostatně jsem párkrát slyšel ale takhle v jedné větě ne,"přiznal po chvíli a zamýšleně naklonil hlavu. ,,Co to má znamenat? Minulý život? Modlitba za reinkarnaci? Nějaká milostná šifra?"

,,Vtip,"odpověděl mu Barnes s neochotným úsměvem,který na něm nikdo neviděl od rekalibrace jeho mozku.,, Vnitřní, opravdu černý, vtip do kterého jsem byl zasvěcen jen úplnou náhodou."

,, Nevěděl jsem, že ví co je to černý humor,"neodpustil si rejpnutí, i když jeho geniální mozek tu novou informaci už zkoumal z několika úhlů a snažil se najít nějaký důkaz, který tu hypotézu dokládá nebo naopak vyvrací.

,,Měl dobrého učitele,"konstatoval Bucky s pohledem upřeným do ztracena. Ta věta dovolila vyplavat na povrch vzpomínkám, které nebyly tak špatné.

,,To ty?"zeptal se ho lehce nevěřícně, protože i když Barnes má černý humor a rád ho zaměřuje na svou chybějící paži, Steve je jeho slovy většinou spíš pohoršen než pobaven.

,,Oh, rozhodně ne,",odporoval téměř okamžitě pobavený jen tou myšlenkou. ,,Můj se mu nelíbí."

,,Tak kdo za to vlastně může?"zeptal se Tony netrpělivě,protože tato debata byla sice plná nových informací o kterých se ani neodvažoval doufat, ale mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno.

Ta tajemná osoba začala přitahovat jeho pozornost ve chvíli kdy s ní byl schopen spojit ten konkrétní zapalovač. Teď by si jen přál znát jméno a zbytek příběhu, který tak výrazně ovlivnil kapitána Ameriku.

Na tu odpověď si ale asi ještě bude muset počkat. Barnes už mu nevěnoval žádnou pozornost ztracen ve vlastní minulosti.