Síla ženy
Kdyby Tonymu někdo ještě před týdnem řekl, že na svém balkonu uvidí největší ikonu Ameriky jak kouří cigaretu značky se kterou se ještě ani nesetkal, myslel by si že se dotyčný zbláznil.
,,Nikdy jsem nevěřil, že toto uvidím,"přiznal Tony nevěřícně Buckymu, který na to koukal dost podobně. ,,Ona ho doslova zkazila."
,,Nebyl to takový svatoušek jak ho prezentovali veřejnosti,"protestoval Bucky maličko pobaveně. ,, Ale i já musím poznamenat, že jeho verze s Danny byla jiná. Přál bych si znát jak jejich příběh začal ale ani jeden mi to nikdy nechtěl říct."
Tony se odmlčel a znovu se zahleděl na dvojici skrz sklo okna.
,,Byly spolu v kontaktu často?"zeptal se Tony zamyšleně. ,,Pokud ona byla na straně nepřítele těžko si spolu mohli pravidelně zajít na kafe nebo na oběd."
James se ušklíbl ale pak se jeho tvář stáhla do přístupnějšího výrazu.
,, Vlastně jim to tak nějak vycházelo,"uznal Bucky zamýšleně, jako by mu až teď začalo docházet, že by některé vzpomínky, které má neměli být logicky možné.,, Kdykoliv komando útočilo na Hydru byla tam aby pomáhala nebo sabotovala, podle toho co bylo zrovna potřeba."
,,Dávali si randevu na bojišti?"zeptal se Tony, který si nemohl pomoci aby mu nenaskočilo v hlavě hned několik scénářů toho jak se Kapitán Amerika schází německou sekretářkou uprostřed bojiště. No a jen několik z nich vypadalo jako scénáře k filmu pro dospělé.
,,Na bojišti moc ne,"poznamenal naprosto vážně, jako by se snažil vysvětlit problém světového významu.,,Na hranicích nebo doutnající rozvalinách co zbyly z bojiště."
Tony si nedokázal představit vztah s nepřítelem, který by stál za všechny ty problémy. Hledat každou byť i jen malou příležitost se zahlédnout. Muset riskovat všechno a zároveň to být ochoten obětovat. Udělat cokoliv jen aby krytí nepadlo, i když to znamená se navzájem ohrozit.
,,Museli na sebe někdy střílet?"
Ta otázka byla jako výstřel do ticha. Bucky prudce otočil hlavu jeho směrem až by se Stark u kohokoliv jen lidského bál, že si zlomí vaz.
Výraz v jeho tváři ale nebyl obvykle pobavené pohrdání otázkou, které měl kdykoliv když se Tony zeptal na otázku ohledně války, která byla prostě absurdní.
Když se Tony například zeptal kolik je pravdy na tom, že za války cestovali i pěšky dostal patentovaný pohled Winter Soldiera, který měl jen jedno sdělení.
Jsi idiot.
Tentokrát ale takový výraz neměl. Bylo to něco mnohem komplikovanější podbarvené velkým množstvím smutku a bolesti.
,, Velící důstojník SSR, který nás měl na starosti byl sice dost odhodlaný uspět ale neměl zrovna nejvřelejší vztah k vojenským ztrátám,"odpověděl a i když to zatím nebylo nic k jeho otázce,Tony mlčel, protože věděl, že se dozví mnohem víc než původně chtěl.,, Hádka mezi ním s Danny, na téma nutných kroků potřebných k udržení jejího krytí, byla legendární. Hodiny na sebe navzájem řvaly malém stanu na frontě než přešli k mávání hodnostmi a seznamu důvodů, kterým chtěli podpořit vlastní názor."
,, Mávání hodnostmi?"zopakoval Tony tazavě, protože to mu zkrátka nedávalo smysl. Pokud byla německou sekretářkou nebo něco trošku víc sotva mohla mít výši hodnost než americký velitel jednotky.
,,Aha, ty to vlastně nevíš,"řekl s ušklebkem, který jasně napovídal jak moc si užívá poučování o věcech,které Tony neví.
,,Ani jsem nevěděl, že existovala,"bránil se otráveně.,,Nikdy nikdo nemluvil o někom kdo měl na bojišti tak úzký kontakt s vaším komandem."
,,Delilah Mantis, byla plukovníkem stejně jako Chester Philips,"řekl Bucky s pokrčením ramen jako by nesděloval informaci, která by mohla doslova pohnout světem. ,,Měla tu hodnost získanou za zásluhy, i když v té době si nahoře mysleli, že je to pouze formalita a nebude mít žádné pravomoci. Počítali nejspíš s tím, že zůstane na straně nepřítele až do závěrečného vítězství a pak jí odklidí. S největší pravděpodobností by jí opravdu popravili nebýt toho pokusu tvého otce."
,,To jsme trochu odběhli od tématu,"ozval se Tony když to nějakým způsobem všechno zpracoval. Je toho nějak moc i na jeho geniální mozek. Doslova to přepisuje dějiny.,, Ptal jsem se jestli na sebe museli někdy i střílet."
,, Opakovaně,"prohlásil James a sám pro sebe si přikývl. ,, Většinou tedy Danny střílela na Steva ale jednou bylo nutné aby jí trefil."
Odmlčel se a zavřel oči, možná aby si v hlavě srovnal co chce říct.
,,Pokud si správně vzpomínám, a to není jisté vzhledem k ruskému pohrávání s mou myslí, bylo to v roce 1944.
Danny nám otevřela zadní vchod na základnu hydry kde drželi jeden z pluků jako zajatce. Nelišilo se to příliš od toho co stalo i mému pluku,"zarazil se a dlouho mlčel s bolestným výrazem ve tváři. Myšlenky a vzpomínky se mu asi na chvíli začali míchat dohromady. ,, Komando zachránilo všechny přeživší ale při útěku viděli Danny s námi. Takže když jsme zahnuli za roh vtiskla Stevovi do ruky pistoly strážného co ho omráčila dřív a přitiskla si jí na rameno."
,,Chceš mi říct, že kapitán slušňák nejenom střílel do vlastních řad ale i do ženy?"zeptal se Tony v šoku, i když určitá racionální část jeho podvědomí věděla, že to bylo nejspíš nutné.
Steve Rogers si to ale stejně nejspíš vyčítal pěkné dlouho. Možná ho věci co byl nucen udělat za války děsí ještě teď.
,, Steve jen zmáčkl spoušť aby to bylo dostatečné divadlo pro kohokoliv kdo je mohl vidět ale v podstatě se Danny střelila sama,"vysvětlil mu.,,Vybrala místo, úhel i publikum aby to mělo dostatečný efekt pro obě strany války."
,,Byla ochotná pro vítězství udělat cokoliv,"konstatoval fascinovaně a znovu se zahleděl na ženu na jeho balkoně. Nemohlo jí být víc než dvacet pět a už prožila dostatek hrůz aby z toho slabší nátury zešíleli. Ona tu ale stojí na horizontu nového světa do kterého nikdy neměla vstoupit s malým úsměvem na rozdrásaných rtech a cigaretou mezi prsty.
,,A stejně s ní vítězná strana nakonec zacházela jako s kusem hadru,"řekl James čímž narušil jeho další tichou úvahu o síle žen.,,Udělala by pro ně vše a oni jí nachystali osud, že i smrt se zdála milosrdnější."
Prošel několik kroků k balkonu než se zase zastavil a zakroutil hlavou. Neměli by narušovat jejich soukromou chvilku.
,,Nikdy jsem neznal tvého otce tak jako Steve, ale s Danny o sobě nikdy neřekli nic pěkného. Pokud o sobě mluvili nenechali na druhém niť čistou,"řekl s zachmuřenou tváří.,,Ale myslím, že i Howard věděl co vše pro vítězství udělala a co pro Steva znamenala... Takže udělal to co uměl aby jim dal další šanci na... ať už mezi nimi bylo nebo má být cokoliv."
S posledním slovem se teskně usmál jako by viděl něco co od války neviděl než se otočil na patě a opustil místnost.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro