Velká síň se rozezněla potleskem. Studenti Koločar, Krásnohůlek a Kruvalu se již připravovali k odjezdu. Někteří z nich (lonští sedmáci) se z Prasinek rovnou přemístili, kam potřebovali a ostatní, školou povinní, čekali na své ředitele.

Grus seděl na zemi před Černým jezerem a kouřil. Zaritě přemýšlel nad svou budoucností a nad tím, co všechno ve svém životě už pokazil.

Vedle něj se zjevil jeho mladší bratranec s dlouhými blonďatými vlasy.

,,Ahoj,'' pozdravil ho Lucius.

,,Čau,'' odvětil s potáhl do sebe další cigaretový kouř.

,,Jak to jde doma?'' pozvedl tázavě obočí. ,,Co Minor?''

Grus se ušklíbl. ,,Doma je to furt stejný. Rodiče dělají jakoby se nic nestalo. Afrodité pořád běhá za klukama. A Minor...,'' nadechl se zhluboka a promnul si spánky, ,,to je totální asociál už jako batole.''

Lucius se uchechtl. ,,Jak může být někdo asociál od batolecího věku?'' pozvedl tázavě obočí.

Grus na něj pohlédl. ,,Celý dny sedí na zahradě, nebo v hale a hází do toho svýho malýho kotlíku různý kytky a trávy,'' oznámil, ,,a do toho cosi mrmlá.''

Mladý blondýn přikývl. ,,To je divný.''

,,A co u vás?'' zeptal se Grus.

Lucius si povzdechl. ,,Otec se nakazil dračími spalničkami, takže teď jen leží v posteli a spí.''

,,A co teta?''

,,Ta to bere celkem v pohodě,'' odvětil s pokrčením ramen, ,,pořád jezdí do Francie za svojí rodinou a o otce se starají lékouzelníci.''

,,Hmm...,'' zamumlal, ,,tohle budou strašný Vánoce.''

,,To mi povídej,'' promnul si Lucius spánky. ,,Neříkám, že ty předešlý byly lepší, ale jestli umře můj otec, začne boj-''

,,No, jo... dědictví,'' uchechtl se Grus, ,,byť tebou, nečtu si pravidla naší rodiny,'' poplácal ho po rameni, ,,budeš nasranej.''

~

,,Moji rodiče Vás všechny zvou k nám,'' oznámil James svým kamarádům, kteří společně s ní seděli v kupé Bradavického expressu, ,,a prý i Cruxe. Rádi ho poznají,'' podíval se na Gemini s Madelaine.

,,Myslím, že on je taky,'' přikývla Gemini, ,,rád přijede.''

,,Před týdnem mi psal, že se zase těší, až vás všechny uvidí, že je doma ticho a nuda, takže bude určitě nadšený,'' oznámila Madelaine.

,,Hele, tak víš, co?'' otočila se na ni její sestra. ,,Já se pro něj rovnou stavím domů,'' oznámila Gemini.

,,To je dobrý nápad,'' usmála se Madelaine.

,,A vy pojedete rovnou ke mně,'' ozval se mladý Potter, který objímal svou rudovlasou přítelkyni kolem pasu.

,,Souhlasím.''

~

Na nádraží King's cross se cesty Nebelvírské party rozdělily.

James začal hledat s ostatními své rodiče, manžele Potterovi a Gemini se z nástupiště devět a tři čtvrtě přemístila rovnou do Oxfordu, ovšem do kouzelnické hospůdky nedaleko Cruxova domu.

Když vyšla na ulici, zaskočilo, jaktože je venku takové ticho, obzvlášť o Vánocích.

Počasí se moc nepodobalo tomu prosincovému, bylo spíš jako na podzim.

Foukal vítr a všechny, kteří se rozhodli jít ven spáchl silný déšť, ale i přesto všechno zima nebyla.

Gemini zastižena počasím se přikryla džínovou bundou a s hůlkou schovanou pod ní se vydala do ulice, kde stál dům Cruxe Weasleyho.

Dnes, ale nebylo v ulici rušno, nýbrž zde bylo pusto jako nikdy. Světla z okolních domů nesvítila a slyšet bylo pouze vití psů ze sousedství.

Gemini šla po celou dobu se sklopeným zrakem k silnici a k obloze se podívala až teprve potom, co stála před zničeným domem.

Znamení zla se majestátně tyčilo nad domy a znamenalo jediné - smrtijedi znovu útočili.

Bezmyšlenkovitě a beze strachu o svůj život vběhla do domu s hůlkou v ruce.

,,Strýčku!'' zakřičela do zničených místností.

Vůbec interiér nepoznávala. Všechno bylo zničené, polámané a rozstříštěné.

Když proběhla obývacím pokojem a kuchyní, respektive tím, co z toho zbylo, následovala dlouhá chodba, kde byl i její pokoj.

Z nábytku zbyly jen třísky. Tapety na zdech byly strhané a zničenými okny plnými prasklin do místnosti foukal studený vítr.

Při pohledu na tu spoušť se ji draly slzy do očí.

Obrátila se na podpatku a zamířila ke schodům do druhého patra.

,,Strýčku?'' zakřičela znovu.

Doufala, že se ozve alespoň slabý hlásek, který by ji dal naději, že její prastarýc žije. Ale nikdo se neozval.

Všechny místnosti prošla, ale Cruxe v nich nenašla. Zbývala jedna poslední - ta s myslánkou.

Dveře byly vylomené z pantů a ležely uprostřed chodby.

Vše, co se ji za její dosavadní život zdálo nelidské, nepřekonalo pohled na mrtvého Cruxe Weasleyho.

Trámy, které zdobily strop místnosti byly, až na jeden jediný, polámené. Možná díky tomu se strop nepropadl.

Z toho posledního nepoškozeného tramu se táhlo lano, na kterém byl oběšený Crux Weasley.

Celý ten pohled zhoršovala krev, která pomalu vytékala z jeho pořezaných nohou, a která kapala do myslánky.

Gemini se podlomily nohy a spadla na zem. Propukla v srdcervoucí pláč a její slzy se na zemi míchaly s prachem.

Tohle, se pohledu na jejího bratrance zavaleného kusem zdi nemohlo srovnávat.

Leccos to o smrtijedech vypovídalo - byli krutí, bezcitní a bez kapky soucitu.

Přesně ty Lord Voldemort potřeboval; oni za něj vykonali tu špinavou práci, kterou si ve většině případech i vychutnávali.

Hnědovlasou Malfoyovou probraly až hromy, které se ozývaly z venku.

Nemohla tam jen tak čekat. Rychle seběhla do dolního patra a před domem se přemístila do Godrikova dolu, kde žili Potterovi.

Narozdíl od Oxfordu zde sněžilo. A jediné, co na sobě Gemini měla byla slabší mikina, protože její bunda skončila, kdesi v kaluži před zničeným domem.

Běžela ulicemi, které byli vánočně vyzdobeny a pokryty sněhem. Možná by si ten pohled i vychutnala, kdyby ji nebyl v patách stesk a žal.

Když v dáli uviděla dům svého kamaráda, její běh ještě zrychlil a po chvilce už bušila na hlavní dveře, které byli kouzlem zamčené.

Hold, dům bystrozorů se pozná.

Otevřel ji James, kterému úsměv z tváře zmizel, když uviděl promočenou Gemini s rudýma očima od pláče - bez bundy, bez úsměvu, bez Cruxe.

,,Co se stalo?'' zeptal se starostlivě James a pustil ji rychle dovnitř.

Gemini popotáhla a neslyšně zamumlala: ,,Je mrtvý, zabili ho,''

,,Ještě jednou?'' pozvedl James tázavě obočí a chytil ji za promrzlé ruce.

,,Je mrtvý,'' zopakovala stejně tiše.

,,Co?''

Gemini najednou polil vztek a zplna hrdla zakřičela: ,,Sakra Jamesi, je mrtvej!'' 

James uvěznil Gemini ve svém náručí a začal s ní kolébat ze strany na stranu ve snaze ji uklidnit. Ale ani to nejhřejivější objetí by ji nedokázalo zbavit myšlenky, že první Malfoy, který ji měl, kdy rád je po smrti.

,,Co se to tu děje?'' vletěl do chodby pan Potter.

James se na něj podíval s ustaraným výrazem. ,,Tati,'' oslovil ho, ,,já vím, že jsi nechtěl přes Vánoce pracovat, ale myslím, že ti to život nepřeje.''

,,O čem to mluvíš?'' podivil se.

James zhluboka polkl. ,,Crux Weasley je mrtvý.''

,,Merline,'' zamumlal si pod vousy Fleamont. Rychle odběhl do kuchyně a vrátil se zpět se svou ženou.

,,Gemini,'' přistoupila k hnědovlásce Euphemie, ,,odpočiň si,'' pohladila ji po zádech, ,,my ten dům najdeme.''

,,Ne,'' namítala, ,,přemístím nás tam.''

Paní Potterová si povzdechla. Sebrala z věšáku svou budnu a podala ji ji. ,,Vem si alespoň tohle.''

Gemini ji poděkovala lehkým přikývnutím hlavy.

,,Chci jít s tebou,'' ozvala se Madelaine ode dveří do obývacího pokoje.

,,Ne,'' namítala Gemini, ,,v žádném případě.''

,,Proč?'' zeptala se s tázavým výrazem.

,,Nechtěl by, abys ho takhle viděla,'' zavrtěla nad tím hlavou, ,,stačí, že jsem ho tam našla já,'' zamumlala.

,,Gemini, já ho chci vidět,'' založila si naštvaně ruce  a prsou.

,,Složíš se z toho,'' zašeptala.

,,Jsem ochotná to riskovat,'' oznámila s úšklebkem.

Gemini jen zavrtěla hlavou a v rukávu nahmala svou hůlku. Než se Madelaine nadála, ležela ztuhlá na zemi a zběsile hýbala svýma modrýma očima.

,,Jednou mi ještě poděkuješ,'' oznámila Gemini a po boku Potterových vyšla ven.

Euphemie ještě za nimi zamkla, aby se do jejich rodného domu nikdo nedostal a poté se s Fleamontem a Gemini přemístila do Oxfordu.

Objevili se před domem, nad kterým se tyčilo znamení zla. Obrovský had, který měl své tělo schované v lidské lebce naháněl hrůzu.

,,Drahá,'' oslovil pan Potter svou manželku, ,,přemístíš se na ministerstvo?''

,,Bezpochyby,'' přikývla. Tak rychle, jak se zde objevila i zmizela.

,,Je mi líto, co se tu stalo,'' přistoupil Fleamont k ztuhlé Gemini, ,,James nám to tu popisoval jako nádherný a obrovský dům, ve kterém byl vítán i brzo ráno.''

Gemini ho zavedla skrz vyražené dveře dovnitř.

,,Je... je nahoře,'' zamumlala a pokynula hlavou k hornímu patru.

,,Zvládneš to?'' zeptal se ji s ustaraným výrazem.

,,Ano...,'' přikývla a pohlédla na černovlasého bystrozora vedle ní, ,,a vy?''

,,Jsem zvyklý,'' pokrčil nad tím rameny.

Pomalu se rozešel do schodů s hůlkou v ruce. Na zdi podél schodů byly popraskané obrazy s fotografiemi Cruxovy ženy, dcery i Madelaine a Gemini.

Na začátku druhého patra se zastavil.

,,Kudy?'' otočil se na Gemini, která byla hned za ním.

Ta jen ukázala na vylomené dveře, které ležely v chodbě.

,,Nemusíš tam chodit, jestli nechceš'' oznámil ji.

Gemini přikývla a po boku pana Pottera se vydala k místnosti.

I tak zkušeného bystrozora pohled na zmrzačené tělo starce zaskočil.

,,Merline,'' zamumlal Fleamont a opřel se o futra, ,,tohle je....''

,,Důkaz o nelidskosti smrtijedů,'' dokončila za něj Gemini větu a on přikývl. ,,Půjdu se podívat, jestli tu nenechal strýček nějaký vzkaz.''

Fleamont přikývl a vstoupil hlouběji do místnost.

Gemini se naposledy podívala na svého strýčka, kterého by za pár dní znala už dva roky a vrátila se zpět na chodbu.

Mladá Malfoyová se snažila něco najít opravdu dlouho. Dokonce se během toho přemístilo k domu několik dalších bystrozorů.

Až nakonec Gemini kouzlem otevřela zamčenou zásuvku od Cruxova stolu, ve které byl dopis.

Otevřela ho a podívala se, kdo pergamen popsal. Lehce se usmála, když zjistila, že to byl Crux a se slzami v očích se pustila se do čtení.

Milá Gemini, 

pokud tohle čteš jsem již na druhé straně. Ať už mě zabili smrtijedi nebo moje tělo vypovědělo službu, nelam si s tím hlavu. Byl bych nerad, abyste ty nebo Madelaine trpěly depresemi. Vím, že to člověku ubližuje, hlavně ve vašem mladém věku.

Před pár měsíci jsem vám řekl o tajemství Madelainina původu, vzala jsi to velice dobře a já se nedivím. Už když jste se poprvé viděly jsem věděl, že neshody mezi vámi nebudou.

Další věc, kterou jsem ti chtěl říct je to, že mě velice překvapilo, když zamnou hned potom, co jste přijeli z Bradavic minulý školní rok, přišel Remus a dovolil se mě o to, jestli by si tě mohl vzít. Myslím, že je jasné, co jsem odpověděl a vím, že vy dva k sobě patříte.

Také mi řekl o jeho prokletí, ale sám to nazval jinak - výjimečnost. Mohlo mě napadnout, že za tím budeš stát ty, ale víš co? Jsem rád, žes taková byla, jsi a budeš. Proto jsi mi Anastasii připomínala. Nejenže jako ona vypadáš, také jsi tak milá, ale drzá zároveň. Smyslem pro humor jen oplýváš a o kráse není u tebe a Madelaine o čem mluvit. Remus má štěstí, že tě má a ten, koho si najde Madelaine také.

Jsem rád, že jsi mě tehdy vystopovala a já nelituji toho, že jsem tě tu nechal bydlet. Jestli si myslíš, že za mnou smrt můžeš ty, pleteš se. Tohle jsem si vybral sám, když jsem odmítl vstoupit do rád lorda Voldemorta. A to nejí tvoje chyba ani náhodou. V tu dobu jsi nebyla ani na světě.

Určitě tě také zajímají má poslední přání, že? Chci, aby ses postarala o Madelaine do jejích sedmnácti let.

Po mé smrti přejde automaticky její pěstounství na mého dědice, což jsi ty. Vím, že to zvládneš. Pokud je tento dům zničen, vem peníze z banky a kupte si takový, do kterého se budete vejít všichni.

To mě vede k dalšímu přání - dej Madelaine klíč od jejího trezoru, kdyby tě zajímalo, kde ten klíč hledat, najdeš ho ve svém trezoru.

A mé úplně poslední přání?
Snad jen to, abys žila v klidu, abys byla zdravá a šťastná, plná života, jako jsi bývala doposud, ať už skočíš kdekoli. Buď jednoduše svá, Gemini.
Ten, co celý život hledal a našel.
            Starý blázen Crux Weasley

Pergamen byl promočený slzami, které po chvíli doplnili další, protože si dopis přečetla ještě jednou.

Připadala si strašně. I přesto, že to podle Cruxe nebyla její vina, cítila, že za to může ona sama a měla by za své činy pykat.

Pergamen přeložila na půl a vložila ho do kapsy své mikiny. Vstala a vydala se k bystrozorům.

~

Tak si tu špatnou náladu vykompenzujeme alespoň něčím příjemným a to Vánoci.

A jelikož si Sirius přeje k Vánocům vodku, tak mu do komentáře hoďte emoji, co se tomu alespoň trochu podobá.

S přáním dobrého dne, Madelaine.