Důležité!
Kapitola 56 je nad doporučením. 😉

„Ještě mi podej prosím černou." Řekla Hermiona a Draco jí velice ochotně podal černou pastelku. „Děkuju." Řekla s úsměvem a obtáhla jednu čáru. „A je to." Řekla Hermiona s úsměvem a prohlédla si -spíše své- umělecké dílo. „Je krásná." Usmál se na ní Draco. „Famfrpál může přijít, já jsem připravená." Řekla a zamávala vlaječkou. „Ne úplně." Řekl a Hermiona tázavě nadzvedla obočí. „Počkej." Řekl, došel ke skříni a vytáhl jedno jediné tričko, které měl. Černé, samozřejmě. „Tak, teď si ho obleč na sebe." Řekl a podal jí tričko. Ona udělala přesně to, co jí řekl. „Jak vypadám?" Řekla s úsměvem a tričko si zastrkala za džíny. „Úžasně, jako vždycky." Řekl a pořádně si ji prohlédl. Byla nádherná. Hezčí člověk na světě snad ani neexistuje. „A teď se ke mně otoč zády." Řekl a sáhnul po hůlce. „Co-cože mám?" Zeptala se vyděšeně. „Věříš mi?" Zašeptal jí do ucha a ona se usmála a otočila se k němu zády. „Neboj se, princezno." Řekl a pak začal hůlkou něco dělat Hermioně na zádech. „Nech toho! Vždyť mě umučíš!" Řekla Hermiona a dál se smála. „Tak. A teď jsi připravená úplně." Řekl s úsměvem a Hermiona se marně snažila podívat se, co že jí to na ty záda udělal. „A ty jsi nejchytřejší čarodějka naší doby?" Řekl pobaveně a ona si povzdechla. „Řekni mi, co jsi tam napsal." Řekla a Draco se usmál. „Pojď ke mně." Řekl, ona poslušně přišla k němu a on jí začal tričko svlékat. „Draco?" Řekla překvapeně, když tu si uvědomila, že si mohla tričko jednoduše svléknout. „Tak prosím." Řekl a podal jí tričko na kterém bylo vyšito:  Team
                                      Malfoy
Malfoy tam bylo vidět nejvíce a team...no tak ten byl vidět hodně, ale ne až tak moc. „Díky." Řekla s úsměvem a objala a políbila ho. „Ahoj. Takže- co to má znamenat?!" Řekla Ginny, když znovu a bez zaklepání vtrhla do ložnice. „Koukej!" Řekla Hermiona a s úsměvem ukázala Ginny tričko. „To budeš zítra fandit Zmijozelu?!" Řekla Ginny trochu uraženě. „Ne." Řekla Hermiona a Ginny se usmála. „Já jsem věděla, že budeš fandit Nebelvíru." „Ale já nefandím Nebelvíru. Fandím jenom Dracovi. Vidíš? M-A-L-F-O-Y team." Řekla Hermiona a vyhlákovala slovo Malfoy. „Takže budeš fandit jenom Dracovi?" Divila se Ginny a Hermiona přikývla a omluvně se na Ginny usmála. „Vlastně tě chápu, asi bych také spíš fandila Harrymu, než tobě." Usmála se Ginny a Hermiona se usmála ještě víc a svou kamarádku objala, načež se Draco trochu zašklebil, čehož si všimla Ginny, která si až teď uvědomila, že je Hermiona v podprsence a se smíchem řekla: „Neboj se, Draco. Já jsem ji viděla už i bez ničeho." „Kdy?" Vykřikl zděšeně Draco. „Jsme spolubydlící už skoro šest let, za tu dobu jsme toho viděli opravdu hodně. Vím dokonce i věci, o kterých se tobě ani nesnilo." Řekla Ginny tajemně a odešla do koupelny, načež se Hermiona začala smát. „Co tím myslela?" Zeptal se Draco. „Bydlíme a známe se spolu už celkem dlouho. Myslím si, že toho o sobě víme opravdu hodně. Však ty za chvíli budeš vědět taky." Usmála se a Draco ji políbil.

***

„Draco. Lásko. Zlato. Vstaň. Malfoyi. Draco." Šeptala Hermiona a jemně třásla se svým snoubencem. „Draco Luciusi Malfoyi,vstaň z té postele a mazej na snídani!" Zařvala nakonec, když jemné probuzení nepomohlo. No a on samozřejmě vstal, jelikož věděl, že když mu Hermiona řekla celým jeho jménem, tak to nevěstí nic dobrého. „Vidíš, že to jde." Usmála se Hermiona a políbila ho. „Utíkej se převlíct, lásko." Pošeptala mu a otočila ho směrem ke koupelně. „A dělej, ať se pořádně najíš, když je dneska ten famfrpál. Musíš mi chytit Zlatonku." Usmála se a zavřela za ním dveře do koupelny.

***

„Jdeme, Draco." Řekla Hermiona a táhla ho ke Zmijozelu. „Ale! Malfoyovi, čemu vděčíme za tu návštěvu?" Řekla Pansy pobaveně. „Stýskalo se mi po vás. Teď tu budeme sedávat ob den." Řekla Hermiona a posadila se. „Kde jsou Blaise s Theem?" Zeptal se Draco. „Blaise se šel trochu rozlétat a Theo zmizel v knihovně." Řekla Pansy a Hermiona se usmála. „Princezno, můžeš mi prosím podat sendvič?" Řekl Draco a Hermiona mu sendvič podala. „Díky." Řekl a políbil ji do vlasů. „No a co je nového Pans?" Zeptala se Hermiona. „Tak nějak nic. Co u vás?" Zeptala se Pansy. „Taky nic moc." Řekla Hermiona. „Nedávno nám přišla sova se svatebním oznámením. Myslím nám jakože Zmijozelským. A přišla už i pozvánka. Ráda přijdu." Usmála se Pansy a Hermiona na ní. „A jak ses rozhodla s tím fanděním?" Zeptala se nakonec Pansy. „Bude Dracův osobní fanoušek." Řekla Hermiona a otočila se k Pansy zády, aby viděla, co má na nich má. „Takže ani my, ani oni, ale jen Draco? To je hezké." Usmála se Pansy a potom se zamračila. „Nebude to Nebelvíru trochu vadit, že jim na posledním zápase nebudeš fandit?" „Ne." Řekla a zavrtěla hlavou. „Jak dlouho už spolu jste?" Zeptala se Pansy. „Už skoro deset měsíců." Řekla Hermiona a kousla se sendviče. „Tak to jsi jediná, se kterou Draco vydržel takhle dlouho." Řekla Pansy a zamračila se na Draca. „Jdeme?" Zeptal se Draco, když zapil poslední sousto. „Počkej ještě chvíli." Řekla a ukázala mu svůj sendvič. „Dobře." Řekl s úsměvem a Hermiona si znovu kousla sendviče. „Tak můžeme. Ahoj na zápase Pans." Řekla Hermiona a Pansy jí jen zamávala, jelikož měla plnou pusu.

***

„Tak pojď." Řekl Draco, když se Hermiona zastavila. „Já chci letět." Řekla a usmála se. „Tak dobře. Sedej." Řekl a ona si sedla na koště před něj. „Můžeme?" Zeptal se a ona přikývla. „Hermiono? Ty letíš na koštěti? Jak to, vždyť mně se neprovedlo ani to, aby ses ho dotkla." Ozvala se za nimi Ginny. „To víš, partnerská důvěra." Řekl Draco a odrazil se od země, takže s Hermionou vylétli do vzduchu. „Hej! Čekejte!" Zakřičela na ně Ginny a za chvíli byla u nich. „Ty dneska hraješ?" Divil se Draco. „Dostal jsi strach?" Zasmála se Ginny a letěla směrem ke hřišti takovou rychlostí, až se Hermiona bála, aby se Draco nerozletěl stejně rychle. „Neboj, poletíme pomalu." Pošeptal jí a ona si oddechla. „Díky." Usmála se a normální rychlostí se rozletěli.

Dobré ráno! Před chvílí jsem vstala a v rychlosti napsala tuhle kapitolu, abyste nečekali moc dlouho. Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛