11. kapitola
„Máš pravdu, nečekal." Řekl Draco a Hermionu si tisknul stále blíž k sobě. „Jdi od ní Draco! Co ti může dát taková mudlovská šmejdka, jako je ona?!" Křičel na Draca jeho otec. „Víte,pane Malfoyi,já s Dracem právě prožíváme něco, čemu se říká láska. Nevím jestli to znáte,ale je to celkem fajn věc. A teď když nás omluvíte, půjdeme, máme totiž sraz s lidmi, kterým se říká kamarádi, to jsou lidé na kterých nám záleží. Nashledanou." Řekla Hermiona a Draco měl co dělat,aby nevyprsknul smíchy. „Takhle ho ještě nikdo nesetřel! A ani jsem si nemyslel, že ty bys to zvládla." Řekl Draco a šílené se smál. „Cože? Zkus to zopakovat!" Řekla Hermiona a taky se smála.
***
„No... víš matka se s tebou chtěla vidět. Vlastně...ono to v čis... mojí rodině to chodí tak, že se představíš. Chápeš?" Řekl Draco a Hermiona přikývla.
„Nevíš, co tu dělal?" Zeptala se najednou Hermiona. „Nevím,přece by měl být v Azkabanu." Řekl Draco a Hermiona se dívala pořád před sebe. „Hermiono co tu děláte?" Divila se Ginny, když Hermiona s Dracem přišla do nebelvírské společenské místnosti.
„No...on Dracův.." řekla přerušovaně Hermiona a tak to za ní dořekl Draco.
„Můj otec se vrátil z Azkabanu." Řekl a Ginny s Harrym a Ronem otevřeli pusy. „Vždyť tam měl být do konce života!" Řekla Ginny. „Jo měl." Řekla Hermiona vážně a Draco se začal zase smát. „Co je na tom k smíchu?" Zeptala se Hermiona chladně a Draco se pořád smál a smál a nakonec z něj vypadlo: „Jak ho Hermiona setřela!" A tak se začala smát i Hermiona, protože si až teď uvědomila,co mu vlastně řekla. „Co?" Nechápal Harry. „Ale. Tak jsem mu trošičku vysvětlila pár věcí." Řekla Hermiona a Draco se pořád smál. „Řekni jim,cos mu řekla." Smál se Draco pořád a tak Hermiona začala vysvětlovat. „No vlastně jsem mi řekla, že já s Dracem právě prožíváme něco, čemu se říká láska. Nevím jestli to znáte,ale je to celkem fajn věc. A teď když nás omluvíte, půjdeme, máme totiž sraz s lidmi, kterým se říká kamarádi, to jsou lidé na kterých nám záleží. No a on koukal jak kdyby spadnul z hrušky." Řekla Hermiona a všichni se začali smát. Bohužel Ron odešel do ložnice. „Co mu je?" Přestala se smát Hermiona. „No... vlastně jsi asi zase možná řekla něco co se mu nelíbilo." Řekl Harry a Hermiona si uvědomila,co to něco bylo. Já s Dracem právě prožíváme něco čemu se říká láska. To bylo ono a tak se Hermiona chtěla zvednout a dojít za ním,ale Harry jí zadržel. „Nemá to cenu." Řekl a ona si zase sedla. Měl pravdu,Ron byl paličatej, takže to nemělo smysl. „No a co budeme dělat?" Zeptal se Draco. „Ven jít nemůžeme,na to je moc velká pravděpodobnost, že potkáme tvého otce,ale co kdybychom zůstali tady a něco si zahráli?" Navrhla Hermiona a všichni přikývli. „Tak dobře. Řachavého Petra?" Zeptala se Hermiona a oni přikývli.
***
Takhle hráli až do večera. „Nepůjdeme na večeři?" Zeptal se Harry a Hermiona přikývla. „Zkusím dojít pro Rona." Řekl Harry a vyrazil za Ronem.
„Půjdeš s námi na večeři?" Zeptal se Harry a Ron se na něj podíval. „Půjde s námi Malfoy?" Zeptal se Ron. „Jo půjde." Řekl Harry a Ron se zamračil: „Tak to si trhni!" A Harry odešel. „Takže nejde." Řekla Ginny a koukala na Hermionu. „A víte co? Mě je to jedno! Ať si třeba umře samotou, když se s tím nechce smířit!" Řekla Hermiona, popadla Draca svou nezlomnou rukou za jeho nezlomnou ruku a odešli pryč s Ginny a Harrym za zády.
Tak teď si zas musíte chvíli počkat. 😉 Ale nebojte,za chvíli už bude zas další kapitola. Co prozatím na knihu říkáte? Déňa Grangerová 💙
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro