„Tak co? Jak jsou na tom?" Vyzvídal hned Harry, když Hermiona přišla. „Harry." Řekla Hermiona a dál nereagovala. „Promiň." Řekl Harry a věnoval se jídlu. „Ginny, jak to zatím zvládáš?" Zeptala se Ginny a hlavou ukázala směrem na břicho. „Vlastně dobře. Mamka řekla, že je to dobře, taťka,to samé, takže zítra jdeme na kontrolu. Chceš jít taky?" Zeptala se Ginny a Hermiona nadšeně přikývla. „Ginny půjdu ráda! V kolik?" Zeptala se Hermiona a Ginny se usmála. „Hned po vyučování." Řekl Harry a Hermiona přikývla. „A už jste přemýšleli o jméně?" Zeptala se Hermiona a Ginny s Harrym se na ní tázavě podívali. „Není na to brzo?" Zeptala se Ginny udiveně a Hermiona zavrtěla hlavou. „Vůbec ne." Řekla Hermiona. „No... vlastně jsme už přemýšleli." Řekl Harry a Hermiona se na oba podívala pohledem nopovídej. Harry si povzdechl a začal: „Pro chlapečka jsme chtěli James. A pro holčičku..." „Lily" Vydechla Hermiona a Ginny přikývla. „Ano Lily." „Kráný jména. Taky bych chtě...la...no to je jedno." Řekla Hermiona a pokračovala v jídle. Samozřejmě chtěla miminko,ale s Dracem o tom ještě nemluvila. Vlastně spolu o budoucnosti moc nemluvili. „Neboj Mio dočkáš se. A za pár let budou po vašem domě pobíhat malé kudrnaté blonďaté dětičky, které ti budou říkat mami a Dracovi tati." Řekla Ginny a Hermiona se usmála a zamýšleně řekla: „Myslíš si, že budou kudrnatí a blonďatí?" „Hermio. Nad tím teď nepřemýšlej." Řekla Ginny a tím tenhle rozhovor ukončila.

***

„Draco, přemýšlel jsi někdy nad společnou budoucností?" Zeptala se Hermiona, která seděla na Dracově posteli. „Samozřejmě. Malé hnědovlasé děti, které nám budou říkat rodičové." Usmál se Draco a Hermiona se rozesmála a řekla: „Ginny si myslí, že budou kudrnatí a blonďatí." „Vážně?" Řekl Draco zamýšleně a Hermiona přikývla. „A kdy vlastně plánuješ rodinu?" Zeptal se a Hermiona pokrčila rameny, chvíli přemýšlela a pak řekla: „Až po škole." „Já taky,ale v kolika asi?" Nedal se odbýt. „Prostě... až bude čas tak..." Začala Hermiona,ale větu nedokončila, protože ji Draco přerušil polibkem. Potom začal Hermioně rozepínat košili a ona jemu taky. (Pozn. au. Zbytek si domyslete. 😉)

***

„Hermiono. V kolika..." Začal Draco. „Po škole." Přerušila ho Hermiona a uvelebila se na jeho hrudi. „Vždyť nevíš na co se chci zeptat." Řekl Draco a Hermiona si povzdechla a naznačila mu,aby pokračoval. „V kolika chceš mít svatbu?" Zeptal se a Hermiona se zakuckala vlastní slinou. „Co-Co že...kdy? Vlastně co...ne ne ne! Jindy. Po-po škole." Řekla konečně Hermiona a on se usmál: „Neboj se, nebudu tě teď žádat o ruku. Ale až později." „Jak jako později?" Divila se Hermiona. „To asi vyznělo blbě. Prostě...dokud budeme ve škole,tak žádná žádost o ruku nebude." Řekl a Hermiona si oddychla. ,,Jsi nejlepší!" Řekla a on se usmál. „Ty jsi to nejlepší co mám, Hermio.“ řekl Draco, políbil ji do vlasů a po chvíli už spolu spokojeně oddechovali.

Ahoj! Tak tu máme další kapitolu. Pro dnešek poslední...chci vám neskutečně moc poděkovat, protože tady máme už 1000 přečtení. Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛