3. kapitola
30. června 2011
„Mami!" Řekly jednohlasně Rose s Lilly a rozběhly se ke svým maminkám. „Rose, zlatíčko!" Usmála se Hermiona a objala svou dceru. „Ahoj, teto." Řekla Lilly a usmála se na Hermionu. „Ahoj Lilly. S Ginny jsme se dohodly, že se všechny čtyři v srpnu vydáme do cukrárny." Řekla a Lilly s Rose se na sebe smutně usmály. To co shodily v Bradavicích naberou doma. To je holt život. „Lilly, bude se mi po tobě o prázdninách stýskat. A nejvíc." Řekla Rose a objímala se se svou nejlepší kamarádkou. „Tak to zabolelo, Malfoyová." Řekl naoko dotčeně Tom a Rose se usmála. „I ty my budeš NEJVÍC chybět!" Řekla Lilly provokativně a schválně slovo ‚nejvíc' zařvala. „To bylo podlé, Potterová." Řekl Tom a Rose s Lilly se pustily. „Budeš mi chybět, Tome. Napiš." Řekla Rose a objala Toma. „Napíšu, Rose, neboj." Řekl a objal ji pevněji. „Hej, hej, hej! A co já?!" Řekla Lilly a přidala se do objetí. „Tak jo, já půjdu." Řekl Tom. „A stejně to od vás bylo podlé." Řekl a Rose s Lilly si povzdechly a vyměnily pohledy, načež daly Tomovi, každá na jednu tvář pusu. „Tak fajn, tímhle jste si to vyžehlily." Řekl a všichni tři se rozesmály. „Užij si prázdniny, Tome." Řekla Rose a Tom přikývl. „Ale bez vás mě to nebude bavit." Povzdechl si Tom. „Neboj, napíšeme ti." Řekla Lilly a Rose přikývla. „Ahoj." Řekl a potom odešel. „A stejně mi budeš chybět nejvíc, Lilly." Řekla Rose. „Ty mě taky." Řekla Lilly a naposledy objala svou kamarádku. „Tak půjdeme?" Zeptala se Hermiona. „Půjdeme. Ahoj, teto. Ahoj, Lilly." Řekla Rose. A co Scorpius? Ten se s Hermionou přivítal ještě dřív než Rose, ale na první týden prázdnin jel na návštěvu k Nottovým. „Tak povídej, jak ses měla?" Řekla Hermiona a Rose se usmála. „Parádně. Sice na mě Scorpius v jednom kuse dohlížel, ale jinak to bylo dokonalé. S Lilly každé ráno běháme a koukej!" Řekla Rose a ukázala Hermioně foťák, ve kterém byla fotka Dramione stromu. „A co předměty?" Zeptala se Hermiona. „Hrůza. Je to moc jednoduché. Nejvíc mě dopálilo, když Tom řekl Leviosár, místo Leviosa." Povzdechla si Rose a Hermiona se usmála. „A nejpřísnější předmět jsou Dějiny čar a kouzel." Zamračila se Rose a vyprávěla Hermioně všechno o škole, o kamarádech, o jídle, o Scorpiusovi a dalších a dalších věcech.
***
„Tati!" Vykřikla nadšeně Rose, když v pět hodin Draco otevřel dveře. „Rose. Princezno malá, ahoj." Řekl a objal Rose. „Jak ses měla?" Zeptal se a Rose začala s vyprávěním nanovo. „A ten Tom..." Začal, ale Hermiona mu naznačila, aby se neptal na to, na co chtěl. „...je asi fajn kluk, viď? Baví se s ním i Scorpius?" Zeptal se Draco a Hermiona se usmála. „Je fajn a moc. Je to můj nejlepší kamarád. Samozřejmě, že Lilly má přednost vždycky,ale on je můj nejlepší klučičí kamarád. Ale ne, Scorpiusovi přijde divnej, takže se s ním nebaví." Řekla Rose a Draco s Hermionou si vyměnili pohledy. „A...vy spolu.. jako-" „Vy si myslíte, že spolu chodíme? Ne, to vůbec. Je to můj kamarád. Sice se ve Zmijozelu dělají sázky, jestli bude chodit dřív se mnou, s Lilly a nebo s oběma najednou, ale je to nesmysl. Proč si to vlastně myslíte?" Zeptala se Rose. „No..na tom nádraží to tak vypadalo." Řekl Draco a Rose, která věděla, že ovládá Nitrozpyt se zamračila jak na něj, tak na Hermionu. „Mami, vždyť ty jsi sama dala pusu i Harrymu i Ronovi." Řekla Rose, která doufala, že jí Hermiona pomůže. „To jo. Draco, taky by mě zajímalo, podle čeho soudíš." Řekla Hermiona a podívala se na Draca. „Jak jste se k sobě tiskli, ta pusa..." Řekl Draco a Rose začala počítat. Občas už jí její rodiče lezli na mozek. „Hele, letí sem nějaká sova." Řekl Draco a začal se zvedat, ale když viděl, že letí víš, tak se zase posadil, jelikož mu nedošlo, že sova letí do druhého patra. Rose však poznala Tomovu sovu, takže se usmála a vymluvila na to, že si jde vybalit.
Ahoj Rose,
Jak se zatím máš?
Musím říct, že i když
jsme se viděli před dvěma
hodinami, tak se mi po tobě
a Lilly hrozně moc stýská.
Užij si prázdniny a brzy napiš! Tom S. 🖤
No jo. Napíše mu. Možná že řekla, že jsou jen kamarádi, ale přecejen k němu těch pár měsíců něco cítila. Byl takový hřejivý pocit, kterému se říká láska. Ale proč to tak je? Vždyť se k sobě chovali jako normální kamarádi. No nic, napíše mu.
Ahoj Tome!
Mám se zatím dobře, co ty?
Taky mi chybíš. Ty i Lilly.
Jste moji nejlepší kamarádi.
Jestli přijdeš na Příčnou, ozvi se,
budu tam v cuku letu.
Taky si užij prázdniny.
Jedete letos někam?
My ano, na Cubu.
Měj se krásně a pozdravuj Adama.
Rose 🖤
Napsala a poslala sovu do mudlovského světa. „Rose! Pojď sem!
Rose!" Ozývalo se zezdola. „Rosalie!" Ozvalo se znovu a Rose seběhla schody. Celým jménem se jmenovala Rosalie, ale nikdo jí tak moc neříkal. Jenom, když neposlouchala....
„Ano?" Přiběhla a koukla se na Hermionu. „Došla bys prosím nakoupit tyhle věci? Večer oslavíme tvoje narozeniny. Vím, že dárek na narozky nestačí, takže si uděláme pohár,koukneme se na nějaký mudlovský film a půjdeme spát a brzo ráno. Co myslíš?" Řekla Hermiona a Rose se usmála a přikývla. Ano, její rodiče jí vždycky dělali dokonalé oslavy, ale ani jedna se nevyrovnala oslavě v Bradavicích. Její kamarádi jí udělali překvapení ve společence a šli spát až ve tři. Povídali si, smáli se, tancovali, zpívali a tak dále. Ano, dvanáctileté děti si dělali oslavu narozenin. „Jsi nějaká smutná." Řekl Draco a pohladil jí po vlasech. „Nejsem." Zalhala. Pravda byla taková, že se jí po všech strašně stýskalo. „Víš, že nám můžeš říct všechno, viď?" Řekla Hermiona a Rose přikývla. Věděla to. „Stýská se mi po Bradavicích." Řekla a Hermiona s Dracem chápavě přikývli.
Ahoj! Mám tu pro vás další kapitolu. Kapitoly budou 3-4 za den, jelikož jsem si jich dneska hodně předepsala. Doufám, že se líbí. Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro