Rose se ráno probudila a když se vedle ní pohnul Tom, usmála se. Podívala se na hodiny a zjistila, že jsou teprve tři hodiny a čtyřicet minut. Řekla si, že nemá už cenu spát, takže vstala a šla do koupelny, kde si oblékla legíny a mikinu a sedla ke knížce. Čekala až budou čtyři.

Bylo po čtvrté. Rose si nebyla jistá, jestli by měla jít, nebo neměla,ale  nakonec se rozhodla, že přecejen půjde. Napsala na papír:

Dobré ráno lásko,
Šla jsem běhat.
Počkej tady na
mě, za chvíli se vrátím.
                       Rosalie🖤

Ano, podepsala se jako Rosalie. Teď už se jí její jméno líbilo. Nejhezčí bylo, když to jméno slyšela z Tomových úst.

***

Přiběhla dovnitř a podívala se na postel. Tom už nespal, jenom ležel a koukal se na dopis. „Dobré ráno." Usmála se. „Dobré, Rosalie." Řekl a Rose k němu přišla a políbila ho. „Jak je možné, že se nepotíš?" Řekl a Rose pokrčila rameny. „Už jsem zvyklá. A potím se." Řekla a začala se svlékat. „Vybereš mi něco na sebe?" Zeptala se a on si povzdechl. „Já bych ti nejradši neoblíkal vůbec nic, ale nahou tě můžu vidět jen já." Řekl a Rose se usmála. „Takže ti vyberu..." Řekla a vyhodil na postel černé uplé tričko a bílé kraťasy. „Tak dobře, jak myslíš." Řekla a převlíkla se. „Krásná jako vždy." Řekl a Rose ho políbila. „Pojď, Rosalie." Řekl  a vydali se ruku v ruce do Velké síně, kde se na ně všichni přítomní Zmijozeláci podívali a začali se usmívat, neboť většina z nich vyhrála sázku. „Rose! Tome! Vidíš, já ti říkala, že je nemáme nechávat samotné." Řekla Lilly a podívala se na Scorpiuse. „Pokud jí jenom trošku ublížíš, tak budeš mrtvej." Řekl Scorpius a Tom přikývl. „Chápu." Řekl Tom a Rose se usmála. „To je dobře." Řekl Scorpius a Rose se posadila. „Takže Lilly, ty už nebudeš běhat?" Řekla Rose a Lilly na ní vykulila oči. „Samozřejmě budu, ale teď jsem si dala menší pauzu." Řekla a Rose přikývla. „Tak to byste mohli začít běhat s námi, co říkáte?" Řekla Rose a Scorpius se na ní zděšeně podíval. „To je super nápad." Řekla Lilly s úsměvem. „Já vlastně zapomněla, že Scorpius neumí běhat." Řekla Rose posměšně a Scorpius po ní hodil Malfoyovský úšklebek. „Takže tohle je ten Malfoyovský úšklebek?" Zeptal se a Rose přikývla. „Pokud je mi známo." „Tak jo, ale musíme jim vymyslet kratší trasu, aby se nám panáčkové moc nezapotili." Řekla Lilly a Rose s vážným výrazem přikývla. „Potterová, já jsem náhodou ve skvělé formě." Řekl Tom a Scorpius se zamračil. „No jasně. Tak dobře, běh kolem jezera." Řekla Lilly. „Fajn." Řekl Tom s úsměvem a pustil se do jídla. „Co Scorpiusi, zvládneš to?" Řekla Rose a Lilly s Tomem k němu vzhlédli.
„Jasně. Proč bych to nezvládal?" Řekl a Rose se usmála. „Protože,můj milý bráško, jsem tě nikdy běhat neviděla a jezero je trasa dlouhá pár kilometrů." Řekla Rose a Scorpius přikývl. „Takže?" Řekla po chvíli Lilly. „Víte co, radši si běhejte sami, stejně byste byli smutný, že vás předběhnu. Ahoj Lilly." Řekl a políbil Lilly, takže Rose s Tomem odvrátili pohled. „Tak co, vy dva. Jak jste se měli?" Řekla Lilly a Rose se usmála. „Dobře. Byli jsme se koupat, měla jsi jít s námi. Bylo to strašně super." Řekla Rose a Lilly přikývla. „A co jste dělali. Teda vlastně...jak jste spolu začali chodit, co se stalo?" Zeptala se Lilly. „Koupali jsme a potom jsme si řekli, že bychom spolu mohli chodit." Řekla Rose. „Koho tam nahoře máte, Tome? Už vím! Boheži, Merline, spojte své síly a dejte, abych něco dostala alespoň z Toma." Řekla Lilly a koukala se do stropu. „Vlastně je to Bůh." Řekl Tom a Lilly si odfrkla. „Tak mě seznam s detailama." Řekla a Tom se nadechl a spustil.

„A nakonec jsme si šli lehnout." Dopověděl Tom své vyprávění a Lilly se s úsměvem koukala na svou kamarádku. „Hm?" Řekla Rose, když viděla ten Lillyin pohled, který chtěl vědět ještě něco. „Bylo to pěkný?" Zeptala se a Rose s Tomem se začali smát. „Jo, ale nejdřív to bylo trochu au." Řekla Rose a Lilly přikývla. „Tak co, Rosalie a Lilly, vyrazíme?" Řekl Tom a Rose s Lilly přikývly a vyšli na pozemky školy.

_____________________________________

„Draco, myslíš, že si už někoho najdou?" Řekla Hermiona, která řešila pořád tu samou věc. „Rose je hezká, kluci po ní budou koukat, takže možná ano. Scorpius je moje kopie, tudíž myslím, že taky jo." Řekl Draco, kterého už unavovalo odpovídat na stejnou otázku. „A co když to potom mezi nimi skončí? To budou potom smutní." Řekla Hermiona a zděšeně se podívala na Draca. „To jo, ale zvládnou to, neboj. A zítra jim můžeme napsat." Řekl Draco a otočil se na bok. „A myslíš si, že už to dělali?" Řekla Hermiona a Draco se prudce otočil. „No... Scorpius možná jo a Rose...tak jako... Rose je Rose, vždycky někoho překvapí, takže možná, že jo." Řekl a Hermiona dostala chvilkovou zástavu srdce. „A ty náhodou nevíš, kdo se jí líbí?" Řekl a Hermiona se na něj usmála. „Proč si myslíš, že se jí někdo líbí?" Zeptala se. „Protože těsně před odjezdem do Bradavic, mi řekla, že se jí líbí jeden kluk, ale že není žádná šance, aby s ním někdy chodila." Řekl a Hermiona si povzdechla. „Takže?" Řekl a Hermiona si povzdechla znovu. „Nemáš to ode mě." Řekla a Draco přikývl. „Líbí se jí ten její kamarád Tom." Řekla a Draco vykulil oči. „Vždyť nás tady kolikrát seřvala, když jsme se jí zeptali." Řekl a Hermiona pokrčila rameny. „Láska je láska." Řekla Hermiona a Draco ji políbil.

______________________________________
24. září 2014

„Tak co, Tome, jsi připraven na první ranní běhání?" Řekla Rose a Tom přikývl. „Tak jo, jdeme." Zavelela Lilly a spolu s Rose se rozběhly svým tempem milion kilometrů za hodinu.  😂 Tom jim kupodivu stačil. „Ty jo, Smithe, jak to děláš?" Vydechla Lilly. „Jsem ti říkal, že jsem ve formě." Řekl a Rose se usmála.

„Tak jo, támhle si uděláme zastávku." Řekla Lilly a Rose přikývla. „Na co zastávku?" Divil se Tom. „Přece si nemyslíš, že to běžíme v kuse." Řekla Rose a napila se. „Můžem?" Zeptala se a Lilly s Tomem přikývli.

***

„Rosalie, přišel ti dopis." Řekl Tom a ukázal na sovu, která nesla dopis. „Ten je od mamky." Řekla nadšeně. „Koukám, že dopis přišel i tobě." Řekla Rose s úsměvem. „Ten je od našich." Řekl a vzal si dopis.

Ahoj Rose,
Tak už jsi zase tři týdny v
Bradavicích. Sice se ti to
může zdát až za dlouho, ale
1. prosince je Vánoční ples
a jelikož jsi ve čtvrtém ročníku,
už tam budeš moct jít!
A jak se máš?
Co Lilly a Tom?
Kouká po tobě hodně
kluků?
Přijedeš na Vánoce?
Doufám, že ano.
Měj se krásně a pozdravuj
všechny.
                                         H. 🖤

Vždycky se podepisovala jako H. Nikdy ne jinak. Rose si řekla, že odepíše hned, takže si vzal pergamen a začala psát:
Ahoj mami,
Mám se moc dobře a na ples
se těším. Ano, kluků se po mě
kouká opravdu hodně. Prý jsem
přes prázdniny nějak dospěla...
Na Vánoce přijedu. Ty pozdravuj
taky všechny. Měj se hezky a ahoj!
                                           Rosalie 🖤

Tak to by bylo. Přivázala dopis sově na nohu a nechala jí odletět. „Tak co píšou, Tome?" Zeptala se s úsměvem a opřela se o jeho hruď, aby si mohla přečíst dopis. „Takže tady na Vánoce zůstáváš?" Řekla a Tom přikývl. „Ach Merline! Hloupý Bahamy!" Řekla, když viděla, jak je její přítel smutný. „Zůstaneš tu se mnou?" Zeptal se a Rose si povzdechla. „Teď jsem napsala, že přijedu domů." Řekla a koukala se do talíře se salátem a přemýšlela. „Tak pojeď na Vánoce k nám. Rodiče s tím určitě nebudou mít problém." Řekla a Tom se na ní s úsměvem podíval. „A Lilly, vždyť ty můžeš přijet taky, jako moje kamarádka. A ne jako Scorpiusova holka. Budeme spát všichni tři u mě v pokoji, budeme si povídat dlouho do noci, jíst popcorn, válet se, uděláme si pyžamové dny, půjdeme se podívat do mudlovského Londýna, budeme chodit na Příčnou, hrát na schovku jako když jsme byly malé ,Lilly, péct cukroví, házet sníh z balkónu na lidi, štvát mojeho bratra, dělat si fotky, povídat si s mamkou, lézt do šatníku a půjčovat si věci, skákat na posteli, pořád kouzelnické souboje, hrát šachy, dělat přáníčka a ještě mnohem víc! Jen přijeď." Řekla a sepjala ruce. „No tak dobře. Tak já přijedu." Řekla a Rose ji přes stůl objala. „Děkuju." Pošeptala a Lilly přikývla.

***

„Tak udělejte si dvojice, které budou vypadat takto: slečna Potterová s panem Smithem, slečna Dahdyová s panem Tudem, slečna Kvetli s panem Orenem, slečna Malfoyová s panem Delroyem, slečna Foxteriová s panem Longbottomem..." Pokračoval Křiklan. „Ahoj." Pozdravila Rose s úsměvem a přisedla si k Waylonu  Delroyovi, klukovi z Havraspáru, který byl označován za čtvrtého nejhezčího kluka na škole. „Ahoj, Malfoyová." Řekl a Rose otevřela učebnici. „Tak začneme, budeme potřebovat bezoár, vlkodlačí chlup..." Pokračovala a Waylon z ní nemohl odtrhnout zrak. Její divoké zrzavé vlasy jí padaly na učebnici a ona si je pořád dávala za ucho a oči jí jezdili po papíře. Co ho však zaujalo nejvíc, byl její hrudník. „Posloucháš mě vůbec?" Zeptala se ostře a tím ho probudila z myšlenek. „Máš štěstí, že tady není Scorpius, jinak by tě při nejlepším přizabil." Řekla a uhladila si své do pasu dlouhé vlasy tak, aby jí zakryly hruď. „Dojdeš pro ty věci, prosím?" Řekla a on se jen zvednul a došel pro ingredience.

„Tak jo, nakrájej třeba ty fazole." Řekla a zatím sama nalila do kotlíku půl litru vody. „Hele, Rose, máš kluka?" Zeptal se Waylon a Rose přikývla. „A nechceš se s ním rozejít? Jsem nejhezčí kluk na škole-" „Poslouchej. Mám kluka a chodíme spolu teprve týden a já nemám v plánu dát mu sbohem, to zaprvé. Zadruhé, co se týče toho tvojeho nejhezčí kluk na škole, nekecej, je to Scorpius a na toho asi nebudeš mít nikdy, zatřetí s nikým nechodím na potkání a začtvrté, Tom je na příčce Nejhezčí kluk na škole ještě před tebou." Řekla a pokrčila rameny. „A nešla bys se mnou alespoň na ten Vánoční ples?" Zeptal se a Rose se uchechtla. „Jsem zabraná už od začátku září." Usmála se a Waylon se zamračil a hodil fazole do kotlíku.„Avšak on je mudlovskej šmejd a já jsem čistokrevnej, pomohl bych tvému jménu zase dostat čistotu, když ho tvoje máma pošpinila." Řekl a Rose se narovnala a strčila do něj tak silně, až spadnul ze židle a vší silou ho kopla do nohy. „Stalo se něco, pane Delroyi?" Zeptal se Křiklan. „Vůbec nic." Řekl a posadil se zpátky na židli.
„Nebudeš urážet mojí mámu." Řekla a on jen protočil oči. „A jestli jo, tak se k životu probudí moje chladná krev a to zažít nechceš." Řekla a Waylon jen vyděšeně přikývl. „Bezoár." Řekla, natáhla ruku a on jí do ní dal bezoár. „Hm." Zabručela místo poděkování. „Hoď tam ten chlup a je to." Řekla a zamíchala lektvar, načež se přihlásila a profesor Křiklan k nim přišel a prohlédnul si lektvar, ale pěkně z dálky, neboť když jednou kontroloval Rosiin lektvar, vybouchnul mu do obličeje. „Dobrá práce." Řekl a do svého sešitu si napsal malou jedničku, což znamenalo, že pro ně hodina skončila. „Počkám před hlavní branou, půjdeme se projít." Pošeptala Rose Tomovi do ucha a dala mu letmou pusu na tvář, načež odešla.

„Malfoyová, proč jsi začala chodit se Smithem, vždyť vám to zničí celou tu vaší tříčlennou partu." Řekl a Rose přidala do kroku, takže jí vlasy vlály ve větru a Waylon na ní mohl oči nechá, ostatně jako ostatní kluci a pár jinak sexuálně orientovaných holek...

***

„No hurá." Řekla Rose nadšeně a objala Toma, který měl teď místo černých vlasů modré. „Tobě vybouchnul ten lektvar?" Zeptala se a prohrábla mu vlasy, ze kterých mu vyprášila trochu modrého prachu. „Dobrý, je to jen prášek." Řekla a z kabelky vytáhla hřeben, který mu podala, aby si mohl prášek vyčesat, což se taky provedlo. „V osm přijď do prefektské koupelny, já ti to vymyju." Řekla a Tom přikývl. „Tak jdeme. Nejdřív do Sovince, potřebuju našim poslat dopis, že u nás budeš přes Vánoce." Usmála se a s propletenými prsty zamířili k Sovinci.

Ahoj! Tak je tady další kapitola. Děkuju za 44 přečtení, vážím si toho. 🙂 Mám vás moc ráda! Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛