„Lásko, vstávej." Budila Hermiona Malfoyová svého manžela. „Dobré ráno, sluníčko." Pozdravil ji Draco. „Dobré. Nechceš si zopakovat ten včerejšek?" Řekla s úsměvem a on jí odpověděl tím, že z ní sundal župan...no ovšemže si zbytek stále budeme domýšlet. 😉 Zkrátka, když byli děti v nedohlednu, tak si to spolu užívali...

„Víš, že otec chtěl, abych chodil do Kruvalu?" Zeptal se Hermiona zavrtěla hlavou. „Mamka mu to naštěstí rozmluvila." Řekl Draco a Hermiona si vzala diář a na zítřek si naplánovala poděkovat Narcisse. „Jdeme se nasnídat?" Zeptala se a když přikývl, zmizela v šatně.

„Myslíš, že se tam mají dobře?" Zeptala se.  „Určitě se mají výborně." Usmál se Draco a otevřel přilétající sově. „Ten je od Rose." Řekl Draco a položil ho na stolek vedle sebe, ale Hermiona po dopise chňapla a už ho četla.

Ahoj mami a tati!
Píšu vám je takový rychlý dopis.
Jsem první Malfoyová, která studovala v Nebelvíru! ❤️
Bavím se tady s Lilly a Tomem.
Jsme v pokoji, kde jsi bydlela
ty mami. Poznaly jsme to
podle té skříně, jak jste do
ní psaly vzkazy...
Scorpius na mě dává pozor,
takže se nemusíte ničeho bát.
Máme první týden volný, abychom si Bradavice prošli, takže se tu jdeme projít. Mějte se hezky!
                                                  Rose🌹

Hermiona s úsměvem dočetla. „Zlato, budu už muset na ministerstvo. Počkej na mě na oběd před ním. Ahoj." Řekla Hermiona a Draco jí políbil. „Užij si to, ministryně." Řekl a Hermiona se usmála.

______________________________________

„Rose, napadlo tě, kam bychom mohli jít?" Řekla Lilly. „Napadlo. Kolem jezera. Bude to příjemná procházka." Usmála se Rose. „Máš pravdu, můžeme začít zase s tím běháním a kolem jezera to vůbec není špatný nápad." Usmála se Lilly. „Ty chceš zase začít běhat?" Nakrčila Rose nos. „Jasně. Minule tě to bavilo a navíc furt jen sedíš u knížek." Řekla Lilly a Rose si povzdechla. Zas měla pravdu. Měla by zapracovat na své fyzičce. „Tak jdem na to." Řekla Rose. „Hele, je půl sedmé a když se vrátíme za hodinu, tak ještě stihneme snídani." Řekla Lilly. A proč vstávaly takhle brzo? Byly zvyklé. „Tak se běž oblíct a vyrazíme." Řekla Rose a Lilly zmizela v koupelně.

***

„Není nad pěkný ranní vzduch, viď?" Řekla s úsměvem Lilly a podívala se na Rose, běžící vedle sebe. „To jo." Usmála se Rose, která měla od větru červené tváře. „Počkej, zastav." Řekla po chvíli Rose. „Co je?" Zeptala se Lilly. „Podívej." Řekla a přišla ke stromu, u kterého byla deka. „Co to tady dělá? Já myslela, že jen mudlové ničí přírodu." Řekla Rose a Lilly se usmála. „Já myslím, že jsme objevily skryté místo tvých rodičů." Usmála se a ukázala na strom. „Takže tady požádal taťka mamku o ruku." Vydechla Rose. Věděla o vztahu jejích rodičů hodně, jelikož si to nechala ráda vyprávět. „To je romantické. Draco a Hermiona v srdíčku...." Usmála se Lilly znovu. „Tak poběž." Řekla Rose a spolu s Lilly běžely kolem druhé strany jezera.

***

„Kde jste byly? Už je po osmé." Řekl Tom a koukal se na Lilly a Rose, které měly červené tváře. „Ale nikde." Usmála se Rose a dala si salát, jako každé pondělí. „Rose, tebe to nepřešlo?" Povzdechla si Lilly. „Ne. U vás jsem svůj jídelníček porušovala dva týdny." Řekla Rose a Lilly protočila oči. Každé prázdniny pět dní v týdnu Rose porušovala svůj hloupý jídelníček. „O čem je řeč?" Zeptal se Tom. „Rose má jako teta rozvrh na jídlo." Povzdechla si Lilly a Tom se rozesmál, za což ho Rose pod stolem kopla a po chvíli ucítila pohled v zádech, takže se otočila. Byl to její pyšně usmívající bratr a ona mu věnovala Malfoyovský úšklebek. „Promiň, jen... rozvrh na jídlo-" řekl a Rose nevěřícně zakroutila hlavou a věnovala se salátu. „Píše ti Scorpius." Řekla Lilly a Rose si povzdechla a vzala si holubičku.

Psala jsi našim?
Kde jsi ráno byla?
                           S.

Rose vytáhla kus pergamenu a na něj napsala:

Dobré, ráno.
Psala.
Sraz před Velkou síní.
                                     R.

Potom pergamen sevřela v rukách a z těch jí vyletěla holubička, která mířila za jejím starším bratrem, který si ji přečetl a potom přikývl. „To je tvůj bratr?" Zeptal se Tom a ukázal na Scorpiuse. „Jo." Odpověděla Rose. „A jak jsi to udělala s tím pergamenem?" Zeptal se. „No... Já vlastně ani nevím. Taťka mě to učil, když mi byly tři roky." Řekla Rose s úsměvem a Tom přikývl. „Počkejte tady, za chvíli jsem zpátky." Řekla Rose, když viděla odcházejícího Scorpiuse a Lilly s Tomem přikývli. „Kde jsi byla ráno?" Zeptal se Scorpius hned jak přišla před Velkou síň. „Byly jsme s Lilly na procházce proložené mírným klusem u jezera." Řekla a Scorpius přikývl. „Ještě něco?" Zeptala se. „Co jsi psala našim?" Zeptal se. „Jen jsem jim napsala, že jsem v Nebelvíru a že máme mamky pokoj." Usmála se Rose. „Fakt?! Tak to mě tam budeš muset někdy vzít, doufám, že se mi z té červené nezamotá hlava." Řekl Scorpius a Rose se usmála a přikývla. „Brácho?" Začala Rose. „Ano." „Co máš proti Tomovi?" Zeptala se. „Já vlastně nevím, přijde mi divnej." Řekl Scorpius. „Tak fajn. Ale neboj se, já se o sebe zvládnu postarat." Usmála se Rose a Scorpius si povzdechla. „Já vím, že jo." Řekl a Rose se usmála. „Víš, že jsi strašně podobný taťkovi?" Řekla Rose a Scorpius se usmál. Jistěže to věděl. Byl Dracovi podobný natolik, až podezíral své rodiče, že si ho nakopírovali. Jistěže to byl nesmysl, ale sakra, vždyť byl úplně stejný! „Vím. Občas ti závidím, že ses narodila jako hnědooká zrzka." Povzdechl si a Rose se na něj nervózně usmála. Vždyť se jí vždycky za tu zrzavou vysmíval a jeho oči mu záviděla. „Ty bys chtěl mít hnědé oči?" Zeptala se a on přikývl. „Alespoň bych byl trošku jinačí než taťka, ne?" Usmál se a Rose na něj. „No jo. Mám tě ráda, Scorpe." Řekla a objala ho. „Vždyť já tebe taky Rose." Usmál se a taky ji objal. Měl svou sestru rád, proto se o ní tolik staral. „Scorpiusi, ale mě ty oči modrají." Povzdechla si Rose a ukázala na své oči, které teď už začínaly lehce modrat kolem panenek. „Těš se Rose. Nejdřív ti budou lehce modrat, pak budou světloučce hnědé a nakonec zmodrají úplně." Řekl Scorpius tajemně a Rose se rozesmála. „Tak děkuju, proroku." Usmála se. „Není zač, bude tě to stát a osm svršků." Řekl Scorpius a Rose se zamračila. „Opravdu?" „Opravdu." Řekl a Rose si povzdechla, odpočítala si osm svršků a dala je Scorpiusovi. Tohle dělávali často, koneckonců, osm svršků je nic ve srovnání s tím, co jednou zdědí. „Děkuju." Řekl Scorpius a Rose se usmála. „Jak se ti jinak líbí v Bradavicích?" Zeptal se Scorpius. „Líbí a moc. Kolem jezera je to úžasné. Miluju to tady." Usmála se Rose a Scorpius přikývl. „Zmijozel je-" „Já vím, o Bradavicích jsem přečetla všechno." Řekla Rose a Scorpius si povzdechl. „Ahoj Scorpiusi." Pozdravila nějaká holka procházející kolem nich a Scorpius ji zřejmě neznal, neboť se na ní tázavě podíval a neodpověděl. „Ehm... máš... obdivovatelky." Řekla Rose a Scorpius se povýšeně ušklíbl. „A co ty, obdivovatele?" Zeptal se Scorpius a Rose zavrtěla hlavou. „Ahoj, Rose." Pozdravil syn Lenky a profesora Longbottoma. „Ahoj, Matthew." Usmála se Rose. „Ne?" Zvednul Scorpius obočí. „Je to kamarád." Řekla Rose a Scorpius přikývl, ale co si myslel, můžeme jen hádat. „Proč si myslíš, že se nikomu nelíbíš, vždyť jsi docela hezká, až na ty kila, zuby a rozcuchaný vlasy." Řekl Scorpius, čímž si vysloužil ránu pěstí do ramene. „Tak promiň za upřímnost." Řekl Scorpius ublíženě a upravoval si hábit na místě, kam ho Rose praštila. „Taky nejsi žádná sláva, ale těm holkám se líbíš." Řekla Rose a Scorpius se usmál. „No jo." Řekl a potom se ušklíbl. „Rose, opravdu by ses měla učesat." Řekl a podíval se jí na vlasy, na které zamířil hůlkou. „Au! Víš jak mě drdoly tahají?!" Zavřeštěla Rose. „Aby ses nezbláznila." Ušklíbnul se Scorpius a opět mávnul hůlkou, takže se Rose drdol trochu povolil. „Lepší?" Zeptal se. „Mnohem." Usmála se Rose a sáhla si na drdol. „Dobrá práce. Teď můžeš dělat toho...jak nám to říkala mamka...kaředníka." Řekla Rose a Scorpius se pyšně usmál. „Rose! Tak tady jsi!" Řekla nadšeně Lilly, která vyšla z Velké síně spolu s Tomem. „Ahoj, Scorpe." Pozdravila Lilly. „Ahoj, Lilly." Řekl Scorpius a otočil se na Toma. „Ty jsi Tom, že?" Řekl a Tom přikývl. „Jsem Scorpius." Řekl a podal mu ruku. „Tak já půjdu. Ahoj Rose." Řekl Scorpius a objal svou sestru. „Ahoj, Scorpe." Řekla Rose a Scorpius odešel směrem ke sklepení. „Takže takhle opravdu vypadá ten Scorpius Malfoy, o kterém všechny holky mluví?" Řekl Tom a Rose přikývla. „To by mě zajímalo, co je na něm tak neodolatelného." Řekl a Tom a Rose s Lilly se rozesmály. Od mala věděly, že jsou to ty oči. „Co je? Vy snad víte, co to je?" Zeptal se Tom a Rose přikývla. „To jsi neviděl ty modrý oči?" Řekla Tom se na ní tázavě podíval. „Jednoduše Tome, neodolatelným ho dělají oči, kolej, jméno a ty úžasný vlasy. To hřejivé objetí, které má a to vůbec nemluvím o-" „Tak jo Lilly, nerozplývej se nad mým bratrem, ten je na špejličky a mě řekl, že mám pár kilo navíc." Řekla Rose, která na tom byla s váhou a postavou podobně jako Lilly. Obě byli hubené, ale její bratr měl asi zálusk na anorechtičky. „No... já bych si s ním dovolil nesouhlasit." Řekl Tom a otočil si Rose a Lilly bokem. „Jste na tom tak podobně, obě jste placičky. Žádnej zadek-" řekl Tom a začal utíkat, jelikož se za ním Rose a Lilly rozběhly. „Žádnej zadek, jo?" Řekla Rose, která doběhla Toma. „Proto jsi mě doběhla, protože nemáš žádnou zátěž." Řekl Tom a přidal stejně jako Rose a Lilly. „3,2,1 a teď!" Zakřičela Lilly a spolu s Rose svalily Toma na zem. „Gratuluju, dámy." Řekl a Rose s Lilly se na sebe usmály. „Ne že byste nebyly lehký, ale obě jste si stouply na moje ruce a docela to bolí." Řekl a Rose s Lilly mu pomohly vstát. „Tak co dneska plánujete?" Zeptal se, ale Rose s Lilly ho nevnímaly a řešili si svou. „Jak víš, že má hřejivý objetí?" Zeptala se Rose. „Ach Rose, objímá mě každé moje narozky." Řekla Lilly a Rose se usmála. Věděla, že je její nejlepší kamarádka zamilovaná do jejího bratra. „Kéž bych měla narozky každý den a každou hodinu." Povzdechla si Lilly a Rose se usmála. „Co budeme dneska dělat?" Zeptala se Rose a Tom si odfrknul. „Šla bych si projít Bradavice, abychom se tady neztratili." Řekla Lilly a Rose s Tomem přikývli. „Holky! Ahoj." Vypískla nadšeně Alice Zabini. „Ahoj Alice." Vykřikla nadšeně Rose a rozběhla se k Alice, kterou objala a potom se do jejich objetí přidala ještě Lilly. „Alice, tohle je Tom, náš kamarád." Řekla Lilly a Alice přišla k Tomovi. „Ahoj, jsem Alice Zabini." Řekla Alice a podala Tomovi ruku. „Jsem Tom." Usmál se a potřásl si s ní rukou. „Zasr jsem měla pravdu. Vždyť já jsem v tom Zmijozelu sama." Povzdechla si. „Vždyť tam máš Scorpiuse." Řekla Lilly. „Jasně, jenže ten je schopen si povídat jenom s Rose a nebo s tebou. A nebo o vás. O tobě." Řekla a ukázala na Rose. „Jak jsi někdy otravná, ale jak jsi roztomilá a o tobě ." Řekla a ukázala na Lilly. „Jak máš úžasný oči a perfektní úsměv a jak ho štve, že určitě půjdeš do Nebelvíru, protože jsi Potterová a blablablablabla!" Řekla Alice a Lilly se nápadně začervenala. „Dobře." Usmála se Rose. „A pokud ty jsi ten Tom Smith, tak se u nás uzavírají sázky, jestli začneš chodit nejdřív s Lilly a pak s Rose, nebo naopak a nebo to potáhneš s oběma najednou." Řekla a Lilly se rozesmála. „A na co se sází nejvíc?" Zeptala se Rose, jelikož byla zvědavá. „Nejvíc se sází, že jako první začne chodit s tebou, nebo jak se ti u nás říká, Scorpiusovo sestrou." Řekla Alice a teď zrudla Rose. „Hehehe. To je vtipný. Jsme kamarádi,a tak to zůstane." Řekla Rose a Alice přikývla. „Tak jo, Alice, my budeme muset běžet. Ahoj." Řekla Lilly a tím ukončila celou diskuzi. „Ahoj." Pozdravili Rose s Tomem jednohlasně a všichni tři odešli k Nebelvíru.

Tak tady máme další kapitolu. Tuhle knížku bych chtěla udělat do sedmdesáti Kapitol a většina z nich by byla po 2000 slovech. Doufám, že se vám pokračování líbí. Sice to není úplně Dramione, ale řekla jsem si, že by mohlo být celkem fajn, zaměřit se na život dětí Draca a Hermiony. Mějte se krásně! Vaše Déňa Grangerová 💙❤️💚💛