14. dubna 1983

Včera jsem se opil, ale to jsi asi poznala. Promiň, že jsem zpíval u tvého okna tvou oblíbenou píseň, kterou si teď už asi nikdy neposlechneš. Když jsi vyšla ven a viděla mě, spatřil jsem slzu, která ti stekla po tváři, byl jsem opilý, ale ne slepý, Gino! Nelituju toho, že jsem ti do očí nejméně stokrát vykřičel, jak moc tě miluju. Nebylo to kvůli tomu většímu množství alkoholu, byly to mé pravé pocity. Ale je mi líto toho, že jsem ti tím nejspíš ublížil, protože pak jsi vypadala smutně a po pár sekundách, kdy jsi na mě pouze mlčky zírala, jsi za sebou zabouchla dveře a nechala mě tam opuštěně stát.

Victor