8.
Stále jsem nechtěla věřit tomu, že bych se s ním vyspala. Přece jsem nebyla až v takovým stavu, abych byla tak debilní a nevěděla, co dělám.
Zamířila jsem do kuchyně, kde jsem následně nechala vařit vodu na kávu. Celou tu dobu jsem přemýšlela pouze nade mnou a Jamesem.
,,Pokud jsem se s ním doopravdy vyspala, tak mě celkem mrzí, že si nic nepamatuju." zamumlám si sama pro sebe a zaleju si vařící vodou kávu.
Jakmile si sednu i s hrnkem na svůj gauč začne mi vyzvánět telefon, který pohotově zvednu.
,,Prosím?" promluvím do telefonu a usrknu si kávy.
,,Ahoj Lindo!" pozdraví mě známý hlas.
,,Kde jsi vzal moje číslo?" zeptám se překvapeně.
,,Nepamatuješ si? Včera si mi ho dávala." odpoví a já si povzdechnu, zřejmě jsem byla vážně dost namol.
,,Tak co potřebuješ?" optám se a položím si nohy na konferenční stolek.
,,Jak se cítíš po včerejšku? Neprobudila ses s hlavou v hajzlu?" promluví s otázkou v hlase a já se uchechtnu.
,,No naštěstí ne, ale probudila jsem se někde, kde jsem to absolutně nečekala." řeknu a podívám se na černou obrazovku televize.
Dotyčný se uchechtne.
,,James povídal." poví a já okamžitě zpozorním.
,,Fakt? A co říkal?" zeptám se napjatě.
,,No, že kolem rána přišel domů a jakmile přišel do své ložnice, spatřil tam černovlásku pouze ve spodním prádle rozvalenou v jeho posteli." řekne a já se zarazím.
,,Takže mě tam pouze našel?" zeptám se.
,,No říkal mi tohle a že tě nechtěl budit, tak si vedle tebe lehl a usnul." odpoví a ve mně se okamžitě probudí zlost.
,,Ten hajzl." zavrčím a stisknu více telefon v ruce.
,,Co se stalo?" zeptá se.
,,Asi jenom to, že ti zabiju bubeníka, ale jinak nic." odpovím.
,,Tak to hodně štěstí." řekne.
,,No hele Bene, budu muset končit mám ještě nějakou prácičku." povím.
,,Chápu, chápu prácičku s názvem 'ufiknu ti ptáka Cassells' viď?" odvětí a já se zasměju.
,,Líp bych to ani nenazvala, no nic měj se Bene a dík moc za info." promluvím po chvilce a ukončím, tak náš hovor.
,,Zabiju ho." zasyčím naštvaně a rychle se zvednu z gauče a rázným krokem se vydám k tomu idiotovi.
,,Okamžitě otevři ty dveře!" zabuším naštvaně na tmavé dřevo dveří a znovu stisknu zvonek.
,,Teď se budeš schovávat jo?!" dodám, když nikdo po 2 minutách neotevře.
,,Tak to teda ne." zamumlám a v rychlosti popadnu náhradní klíč z jeho skrýše a odemknu si.
Ocitnu se ve známe chodbičce, projdu kolem věšáku a zrcadla, obejdu pár bot, ale okamžitě se zastavím, když zahlídnu svoje černé boty na podpatku.
,,Tímhle ti vypíchnu oči, sráči." zavrčím a popadnu jednu botu a vydám se hlouběji do bytu.
Když nikoho nespatřím v kuchyni a obýváku a ani v ložnici začíná mi být celá situace hodně divná. Neslyšela jsem ho odcházet a hlavně tomu tak rychle došlo, že to zjistím a proto radši emigroval do Ameriky? Frustrovaně si povzdechnu a otočím se kolem své osy v obýváku. V ten moment uslyším tichý zpěv.
,,To si zpíváš písničku směřovanou na svojí smrt Cassells?" zeptám se, ale odpovědi se nedočkám.
,,Tak kam ses zašil." dodám a začnu důkladněji prozkoumávat byt.
,,Jestli okamžitě nevylezeš a nepostavíš se mi jako chlap – oprava jako chlapec zničím ti tvoje bicí!" zakřičím.
,,Počítám do 5." řeknu a pomalu se začnu přibližovat k bicím.
,,Nebo se mi aspoň postav jako ženská k ženský. Klidně svolím i na boj mlácení se kabelkami." povím, ale odpovědi se nedočkám.
,,Fajn." zavrčím naštvaně.
,,5."
,,4."
,,3."
Došla jsem až k bicím a prsty jsem přejela po činelu.
,,2."
,,Co tady ječíš?" ozve se povědomý hlas za mnou.
,,A proč jsi tak blízko u mých bicí?!" dodá a já se na něho s úsměvem otočím.
,,Tak ses konečně uráčil přijít." povím, ale okamžitě se zaseknu, protože přede mnou stojí pouze v bílém ručníku, který má nízko posazený.
Zřejmě vycítí, jak ho skenuju pohledem a na jeho tváři se objeví úšklebek a hned poté se protáhne a já pouze neschopna slovo hledím na jeho tělo. Dobře, zas tolik by mi nevadilo, kdybych se s ním vyspala. Jediný, co by mi vadilo je to, že bych si nic nepamatovala.
,,No já si půjdu asi něco na sebe vzít, aby si mi tady náhodou nezkolabovala." řekne a v tu chvíli mě probudí z mého snění.
,,Ehm." odkašlu si.
,,Posluš si." povím.
,,Aspoň pak budu mít lehčí tě zabít." zamumlám, ale jakmile zaslechnu jeho uchechtnutí dojde mi, že jsem to zas tak potichu jak jsem si myslela neřekla.
,,Tak co si potřebovala." řekne s úsměvem na rtech hned poté, co vyleze z ložnice pouze v džínech ze kterých mu vykukovaly boxerky značky Calvin Klein.
,,Přišla jsem ti vypíchnout oči." zavrčím a pohlédnu na svojí botu, kterou jsem stále svírala ve své levé ruce.
,,Pročpak?" odpoví a ručníkem si začne sušit vlasy.
,,No tak víš co, vyspali jsme se spolu a já si z toho nic nepamatuju, takže buď mi to popíšeš nebo ti vypíchnu oči." řeknu a pokrčím rameny.
James se na mě podívá a na jeho tváři objeví malý úsměv. Ručník přehodí přes topení, které bylo hned pod oknem a poté se vydá ke mně.
,,A nechceš to rovnou zopakovat? Aby si pak neměla šanci to znovu zapomenout." ztiší hlas a jeho ruce se objeví na mých bocích a přitáhne si mě blíž k sobě.
Dech se mi okamžitě zasekl v hrdle a já neschopna odpovědi se zahleděla do jeho hnědozelených očí. Nervózně jsem polkla a pak se na mé tváři objevil malý úsměv, pomalu jsem se k němu nahnula, až jsem rty zavadila o jeho ucho. Ihned jsem pocítila jak se lehce ošil a na krku se mu objevila husí kůže.
,,Klidně." zašeptám mu do ucha a mrknu na něho, když se od něj odtáhnu.
Jeho oči ztmavly a jeho hruď se začala rychleji zvedat. Sklonil se ke mně a jakmile nás od sebe dělilo jen pár centimetrů, kolenem jsem narazila do jeho rozkroku a on s výkřikem a bolestí se skácel k zemi.
,,Ještě jednou mi zkus nalhat, že jsme spolu spali a přijdeš o něho." zasyčím mu do ucha, když se stále svíjí na zemi.
,,Mrcho!" zavrčí a ruce si tiskne v rozkroku.
,,Ale ty chudáčku, nepotřebuješ ho zchladit?" zeptám se poté sáhnu po láhvi s vodou, která byla položená na lince a vylila jsem jí na něho.
,,Tak zase někdy." řeknu přeslazeně a vydám se k odchodu.
,,Ještě jsem neskončili Lindo! Těš se, tohle ti oplatím!" zvýší hlas, ale já se pouze zasměju a opustím jeho byt a vydám se do toho svého.
S lepší náladou jsem odemkla svoje dveře a teď už vystydlé kafe jsem vylila do dřezu, a poté jsem napsala rychlou sms směřovanou pouze jednomu člověku.
Tvůj přítel má sice furt svoje nádobíčko, ale pokud se mi bude ještě někdy chtít nalhat, že jsem se s ním vyspala přijde o něho klidně mu to vyřiď.
Napíšu a odešlu to, do pár minut mi přijde odpověď.
Au, jsi krutá. Umím si hodně dobře představit, co jsi mu provedla. Asi se u něho stavím a rovnou mu vyřídím tvůj vzkaz.
Očima přelétnu přes smsku a usměju se.
,,A to je teprve začátek." zamumlám a sednu si na gauč a následně si položím nohy na konferenční stolek a zapnu televizi.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro