,,Snad se ještě uvidíme, dobrou Lindo." Odvětí Ben a přivolá si výtah.

,,Podle mě se určitě nevidíme naposled, dobrou Bene." Odpovím a vlezu do svého bytu.

-

,,Otevři ty zatracený dveře Lindo!" zakřičí povědomý hlas a já si povzdechnu a vložím buchtu do trouby. Poté si očistím ruce a dojdu otevřít dveře.

,,Co zase chceš?" povím jakmile otevřu dveře a osoba, která na mě celou dobu křičela se procpala dovnitř.

,,Pečeš buchtu jo?" zeptá se a propaluje mě svýma očima.

,,Zrak ti ještě slouží ne?" odpovím a protočím očima a založím si ruce na prsou.

,,Co chceš?" promluvím po chvilce.

,,Tvojí buchtu." odvětí vážným hlasem a já na něho vykulím svoje hnědé oči.

,,Mojí buchtu nedostaneš." řeknu.

,,Ale no tak Lindo, já to s buchtama fakt umím." poví a přejede mě pohledem a poté na mě mrkne.

Pomalu dojdu až k dotyčnému a zakloním hlavu nahoru, abych mohla pohlédnout do těch hnědozelených očí.

,,Mojí buchty se ani nedotkneš Cassells." zavrčím a probodnu ho vražedným pohledem. Jeho zorničky se nebezpečně zúží a on se ke mně skloní až mě ovane jeho horký dech.

,,Jsi si tím jistá, James?" zašeptá a propaluje mě svým pohledem.

Měla jsem pocit jako, kdybych přestala na nějakou dobu dýchat. Přeskakovala jsem pohledem z jeho očí na jeho plné rty a bezmyšlenkovitě jsem přemýšlela, jak asi jeho rty chutnají. Znovu jsem pohlédla do jeho očí, které byly jako podzimní listí a já doopravdy měla hodně ráda podzim a cokoliv s ním společného.

Jeho ruka se najednou objeví na mém zadku, kde se poté dotkne mých kalhotek. V tu chvíli jsem si nějak uvědomila, že nebyl sakra nejlepší nápad mít na sobě pouze dlouhé tričko, ponožky a kalhotky. Jenže, kdo mohl tušit, že se tu objeví on a začne mě osahávat.

,,Vou,vou chlapečku, brzdi koně." zarazím ho, když se jeho ruka nebezpečně ocitne pod mým ňadrem a mně přejede po těle husí kůže.

,,A teď se konečně o svojí buchtu rozdělíš?" zeptá se s úšklebkem na tváři a odstoupí ode mě.

,,Možná, až bude hotová." odpovím a přejedu ho pohledem.

,,Někam si sedni dojdu se převléct." dodám a vydám se do své ložnice.

,,Nevadí mi, že si v tomhle." uslyším za sebou jeho posměšný hlas a já pouze zakroutím hlavou.

Otevřu svojí černou skříň a vytáhnu z ní nějaké přijatelné oblečení, které si následně obléknu na sebe. Ze země seberu svoje tričko, které jsem měla ještě před chvílí na sobě a pod ním se skrývá předmět, který by tu rozhodně být neměl a hlavně neměl by ho nikdo vidět - respektive on. Popadnu tu malou stříbrnou věc a když zaslechnu kroky k mé ložnici rychle si stříbrnou věcičku znovu strčím do podprsenky.

,,Tak pro tu buchtu se stavím někdy jindy, musím do práce." promluví a přejede očima můj outfit.

,,No pokud ještě zbyde." odpovím a ušklíbnu se.

,,Stejně by teď byla moc horká." řekne a pokrčí rameny.

,,Musím jí ještě polít smetanou, aby dostala tu správnou chuť a byla správně vlhká." povím a usměju se na něho, když zpozoruji jak zrychleně začal dýchat a jeho zorničky se najednou o dost zvětšily.

,,Tak já teda půjdu." vykoktá a rozejde se ke dveřím.

Celou dobu mi na tváři hraje posměšný úšklebek a byla jsem se sebou nadmíru spokojená, že jsem ho dokázala takhle rozhodit. Opřela jsem se o hlavní dveře a založila si ruce na prsou a sledovala, jak se postavil přede mě.

,,Stavím se." poví a mrkne na mě a otočí se ke mně zády.

,,Budu se těšit." protočím očima.

,,Jo málem bych zapomněl." řekne a otočí se ke mně čelem a poté zvedne svojí ruku a hrábne mi do výstřihu. Nestačím ani nijak zareagovat, vykřiknout, zaútočit. Pouze na něho vykulím oči a on poté z mé podprsenky vyloví jeho stříbrný šroubek. Poslední kousek skládačky, aby měl zase normální postel.

,,Příště si neber, tak hluboký výstřihy kotě." poví a poté mi vlepí pusu na tvář a seběhne schody dolů.

Neschopna slova, neschopna se ani hnout stojím stále opřena o rám dveří jako solný sloup a sleduju místo, kde ještě před chvílí stál. Tvář mě nepříjemně hřeje od jeho polibku a já pomalu zvednu ruku a dotknu se mé tváře. Připadám si trochu jako puberťačka, která dostane svůj první polibek a je z toho vlhká ještě další dva týdny. Ale u mě to tak být přece nemělo, já svůj první polibek už prožila. Buď se mi nějak zbláznily hormony anebo jsem během mého pečení vypila víc rumu než jsem měla dát do těsta. Konečně jsem se rozhoupala k tomu, abych zalezla k sobě do bytu a snažila jsem se zahnat myšlenky na to, co všechno se mohlo třeba stát, kdybych ho nezastavila.

Popadla jsem svůj telefon, který jsem měla položený na konferenčním stolku a vytočila pro mě dost známé číslo.

,,Rachel?" promluvím do telefonu dřív než stačí cokoliv říct.

,,Co potřebuješ?" zeptá se.

,,Nezajdeme dneska do baru? Potřebuju se opít a uvolnit." odpovím a podívám se z okna na zatažený York.

,,Stalo se něco?" řekne pohotově a já se zamračím a povzdechnu si.

,,Ani ne, jen jsem nějaká přešlá a potřebuju mezi lidi." povím.

,,Tak fajn, sejdeme se v 8 večer v Goldu ok?" odvětí a já se usměju.

,,Budu tam čekat." odpovím a se rozloučením zavěsím.

Dojdu do kuchyně, kde následně vypnu troubu a otevřu dvířka, abych nechala vychladnout svůj výtvor. Podívám se na nástěnné hodiny v kuchyni a zpozoruji čas čtvrt na 6. Nejvyšší čas se jít umýt a upravit.