Myslím, že si asi pořídím nějakou hezkou a velkou krabici a najdu si hezký most pod kterým budu bydlet.

-

Uběhly přesně 2 týdny od návštěvy Rachel, za tu dobu se toho hodně změnilo. Například, už nebydlím ve svém bytě, protože se mi nelíbil, jelikož tam bylo hodně prachu, špatný sousedi, hluk, špatný výhled z okna, divné klima, vlhkost a pronásledoval mě tam Poltergeist. Takové nevyhovující podmínky jsem nebyla ochotná akceptovat a proto jsem se na nějaký čas přestěhovala k Rachel, respektive k rodičům Rachel u kterých momentálně bydlí. Zde se už nachází lepší podmínky, které si přeji. No dobře, možná mě tak trochu vyhodili z bytu. Možná jsem napadla domovníka a jenom možná jsem se vloupala do bytu Jamese, abych měla kde bydlet, ale jenom možná..  Nicméně teď ležím na nafukovací madračce v Rachel pokoji. Ona zřejmě má teď důležitý hovor s Denisem v koupelně a já přemýšlím nad tím, co bude asi tak dělat. U jejích rodičů nemůžu bydlet navždycky, ale to neznamená, že jsem připravená bydlet pod mostem. Taky nepřichází v úvahu, že bych zavolala svým rodičům. Jenže se dostávám do fáze, kdy vlastně ani nevím, kde budu bydlet. V ruce jsem držela telefon a hrála jsem zrovna nějakou hloupou hru, abych se zabavila než přijde Rachel. Jednu nohu jsem měla pokrčenou v koleni a druhou natáhnutou, na sobě jsem měla černé legíny a dlouhý šedý svetr. Rachel se přiřítila do pokoje jako tornádo a jakmile mě uviděla pouze se ušklíbnula. Zamknula jsem svůj telefon a svůj pohled jsem přesměrovala na ní. Ona popadla mojí velkou cestovní tašku a hodila jí na mě. Vyděšeně a bolestně jsem zaskučela a odsunula tašku ze svého těla.

,,Ty vole, jsi normální?" zavrčím a posadím se, abych na ní lepé viděla.

,,Sbal se a vypadni." poví a můj naštvaný pohled se přemění na vyděšený.

,,Cože?! To ne, Rachel! To nemůžeš. Jsme přece kamarádky tohle mi nesmíš udělat." zaskučím a prosebně se na ní podívám. 

,,Volala jsem tvému pasákovi, který po telefonu zní ještě víc sexy než normálně. Řekla jsem mu, že ses nastěhovala do domu mých rodičů a taky, že z jeho holky je bezdomovkyně. Na začátku si myslel, že si z něho dělám prdel, ale poté se na tebe nasral kvůli tomu, že jsi mu to nezavolala, ale pozitivní je, že máš stále přítele a taky letenku do LA." zvolá radostně a mně překvapeně vyjede obočí nahoru.

,,To jsi neudělala!" vykřiknu a stoupnu si, naštvaně na ní hledím a stojím naproti ní.

,,Bohužel, ty by jsi mu nezavolala a já ti chtěla pomoct." odpoví a pokrčí rameny.

,,Rachel! Chápeš, jak teď před ním budu vypadat? Jako socka! Nemůžu se jen tak nastěhovat k němu. Chodíme spolu jenom něco málo přes 2 měsíce. To prostě nejde."  povím smutným hlasem a podívám se na svůj kufr v rohu místnosti.

,,Pozdě, právě mi do zprávy poslal v kolik letíš, a že ti letenku dají na letišti, stačí říct pouze svoje jméno a příjmení." řekne během toho, co očima kouká do displeje telefonu.

,,Já tě zabiju. Nemůžu u něho bydlet. Vždyť jsem ho podvedla!" vykřiknu a ona znovu pokrčí rameny.

,,To není můj problém zlato. Já jediný s kým podvádím Denise je moje ruka."  odvětí a pravou rukou mi zamává před obličejem. Znechuceně ustoupím pár kroků od ní a otočím se k nafukovací madračce na které stále byla moje taška.

,,Kdy letím?" zeptám se sklesle a následně se na madračku posadím.

,,Zítra ve 3 odpoledne."  usměje se na mě, když si povzdechnu. 

-

Ruce jsem měla založené na hrudi a očima jsem koukala na elektrickou tabuli, kde ukazovaly nejbližší lety. Rachel mě poplácala po zádech a s úsměvem od ucha k uchu se na mě dívala. 

,,Jsi připravená?"  poví a neskrývá radost z toho, že jediná její kamarádka odjíždí několik tisíc kilometrů. 

,,Nesnáším tě."  zavrčím chvíli potom, co ohlásí můj let.

,,Ještě mi budeš děkovat. Navíc, aspoň se tě zbavím a nebudu muset vidět tvůj ksicht."  mávne rukou a něco nakliká do svého telefonu.

,,Počkej až zas budeš brečet z toho, že si nemáš s kým povídat a tvoje máma tě chce vyhodit z domu. To pak akorát můžeš počítat s tím mostem."  odpovím a usměju se na ní.

,,Teď mám Denise, třeba mě taky ubytuje jako ten tvůj."  řekne a zaculí se. Jako odpověď protočím svýma hnědýma očima a vydám se k letuškám.

,,Měj se tu hezky Rachel, doufám, že tě přejede auto štětko."  povím a ona se zasměje. 

,,A já doufám, že si z tebe dělal James jenom prdel a ty budeš bydlet na ulici v USA."  odvětí a já vrazím letenku do rukou letušky. Ta mi popřeje příjemný let a pokyne, abych se rozešla do letadla. Ještě, ale předtím se otočím na Rachel, která mi horlivě mává div si nevykroutí svoje snědé zápěstí. Jako odpověď pouze zvednu svůj prostředníček a usměju se na ní.

,,Taky tě miluju!"  zakřičí a já pouze zakroutím hlavou a s úsměvem na rtech jdu k letadlu.

K mé smůle jsem měla místo vedle babičky se šedými vlasy a brýlemi, která v rukou držela knihu 50 odstínů šedi. Vyděšeně jsem jí přejela pohledem a usadila se vedle ní. 

,,Četla jsi to?" zeptá se ihned a natočí ke mně její knížku. Nejistě polknu a poté souhlasně zakývám hlavou.

,,Ty jsi nemluvící nebo co?" poví a podívá se na mě velkýma modrýma očima.

,,Nejsem." odpovím a připoutám se.

,,Tak co říkáš na Christiana? Docela sexy týpek že?" promluví a mně se nechce věřit jejímu slovníku. Vážně řekla týpek? Nejsem z toho všeho už i hluchá? 

,,No jo sexy je, ale pro Anastázii se nehodí." odpovím a ona začne horlivě kývat hlavou.

,,Souhlasím, taková frigidní šprtka by s ním neměla být. Takový chlap by měl být radši se mnou. Já bych mu ukázala sex." Řekne a já se na ní vyděšeně podívám. Na jednu stranu jsem byla vděčná Jamesovi za to, že mě nechá bydlet u něho, že mi koupil letenku do USA, ale zároveň jsem ho proklínala, že mi nekoupil letenku do první třídy a já tak musela sedět vedle nadržený stařenky. Pohodlně jsem se opřela o sedadlo a vytáhla svůj telefon se sluchátky. Zapnula jsem hudbu a doufala, že tenhle let přežiju ve zdraví.