Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

23.

,,Údajně mám přítele, ale v občance to napsaný nemám. A jelikož ty stojíš fakt za hřích zvu tě do své ložnice a poprosím tě, aby sis nevšímal té snědé osoby na mé sedačce momentálně není ozbrojená a nemá kolem sebe své kámoše z ISIS." Povím a lišácky se na něho usměju.

-

Písnička: Banks - Gemini Feed

Chytila jsem ho za ruku a táhla ho kolem Rachel až do mé ložnice. Následně jsem ho hodila na svojí dvoulůžkovou postel z tmavého dřeva a obkročmo jsem si na něho sedla a svýma rukama jsem mu zajela pod bílé triko, kde jsem ihned ucítila jeho břišní svaly. Zkousla jsem si spodní ret a zahleděla se do jeho zelenohnědých očí.

,,Nechci mít s tebou sex, když jsi opilá." Promluví a já následně protočím očima a nadechnu se k odpovědi.

,,Jamesi, není mi dvanáct. Já to mámě neřeknu." Odpovím a zvednu jeden koutek úst.

,,Tak to jsi mě potěšila Lindo. Už jsem se bál, že nemáš ani občanku." Řekne a svoje ruce položí na má zápěstí a následně mě shodí pod sebe.

Naše nosy se skoro dotýkaly a my jsme si vzájemně hleděli do očí. Jeho barva očí; podzimního listí mě vždy nutila dívat se mu do očí. Jeho barva byla tak nevšední, že si jí každý okamžitě zamiloval; včetně mě. 

,,Jsi opilá." Zamumlá a jeho dech mě zašimrá na tváři.

,,To sice ano, ale znamená to i to, že jsem povolná." Odvětím a usměji se na něho, čímž odhalím řadu svých bílých zubů.

,,Přece tě neošukám, když druhý den o tom nebudeš ani vědět. Víš jak bych se cítil? Jako, kdybych tě znásilnil." Odpoví a zamračí se na mě. Díky čemu se mu mezi obočím vytvoří jemná vráska.

,,Nejsem tolik na sračky, abych si to druhý den nepamatovala. Navíc, kdyby si mě přece jen znásilnit chtěl, tak aspoň budeš mít ulehčenou práci s tím, že nebudu křičet ani se vzpírat." Řeknu a on protočí svýma očima. ,,Jsi přece chlap, Jamesi. Neříkej mi, že když pod tebou leží nějaká holka a skoro tě prosí o to, aby si jí ošukal, že jí necháš být." Dodám a znovu se zahledím do jeho zelenohnědých očí.

,,Když pode mnou ležela nějaká holka ve většině případu nebyla opilá - dobře, možná byla, ale určitě o sobě věděla." Odpoví a já překvapivě zvednu svoje obočí.

,,Já o sobě, ale taky vím. Takže nevím o co ti jde." Zeptám se s otázkou v hlase a nepřestávám se dívat do jeho očí. Jeho tělo mě příjemně hřálo na tom mém a jeho ospalé oči teď momentálně vypadaly dosti čile. 

,,Nechci, abys na mě druhý den byla naštvaná." Poví a já naberu do plic vzduch a následně ho vydechnu. V tomhle, co říkal bylo přece jen určitě něco víc. Přece by se o mně tolik nezajímal. Možná jsme teď spolu, ale to neznamená, že když má možnost zasunout, tak se z toho vykecá tímhle stylem.

,,Chápeš co ti tady říkám Jamie? Já jsem při stavu, kdy normálně o sobě vím. Taky moc dobře vím, co tu dělám a co bych chtěla dělat; s tebou - právě teď a tady. Takže si nech ty křesťanský kecy typu 'až po svatbě drahá' a jednoduše na to vlítneme, ale stejně. Něco mi tajíš. Chci vědět pravdu. Určitě si už spal s holkou, co byla na sračky víc než já a nevěděla o sobě, takže proč si teď hraješ přede mnou na svatouška, když oba dva stejně víme pravdu o tom jaký seš." Řeknu a odstrčím jeho tělo ze svého a následně se posadím na postel a sleduju jeho tělo, které zády leželo v mých přikrývkách a sledovalo bílý strop nad sebou.

,,Copak to nechápeš Lindo? Záleží mi na tobě! Navíc, když už jsem měl s nějakou holkou sex a byla víc opilá než ty, nechodil jsem s ní a nic jsem k ní necítil. Bylo mi prostě fuk v jakým stavu je. Respektive, ne nebylo. Určitě bych neměl sex s nějakou feťačkou, děvkou nebo s nějakou od kterých bych byl jinak pozitivní než jsem doposud. Ale zkrátka mi bylo jedno, jak moc na mol byla - hlavně, že mi dala. Ale s tebou je to prostě jiný. Jsi moje holka a já prostě nemám dost odvahy na to, abych tě ošukal, když si to třeba druhý den nebudeš ani pamatovat nebo v horším případě budeš, ale akorát se na mě nasereš nebo se se mnou rozejdeš. Prostě, radši si počkám na to až budeš normální - v rámci možností." Odpoví pevným hlasem ve kterým se ozývalo naštvání. Nevěděla jsem, jak mu na tohle mám odpovědět. Tohle, co mi řekl mi skoro vyrazilo dech. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna on se bude starat o moje pocity a o to v jakým jsem momentálně opileckým stavu. Potěšilo mě to ale. Ne, že ne. Bylo milé slyšet od něho tyhle slova a uvědomit si i fakt, že on není vůbec špatný člověk ba naopak je mnohem lepší člověk než já. Co se týče jeho pocitů ke mně, sama jsem nebyla jistá jestli jsou stejné či nikoliv, ale věděla jsem, že mě přitahuje víc než kdy jindy a není to jenom vzhledově, ale tím jak se momentálně projevil, tak i pocitově. 

James se posadil naproti mně a já se na něho usmála. Vřele, upřímně a od srdce. Nahnula jsem se k němu a spojila naše rty v jeden polibek. Pravou ruku jsem položila na jeho tvář a jazykem se dostala do jeho úst. Ze sedu jsem se zvedla na kolena a jeho pravá ruka se ihned octila na mém boku a přitiskla mě k sobě. Tím, že on stále seděl a já byla na kolenou jsem byla o něco vyšší než on. Levou ruku jsem položila na jeho rameno a odtáhla se od něho a následně jsem mu věnovala polibek na krk, kde se mu ihned objevila husí kůže. Usmála jsem se, když jsem viděla jakou reakci na mě má. 

,,Lindo." Zachraptí a já jazykem přejedu místo na krku kam jsem mu věnovala polibek. Jeho ruka na mém boku zesílí a já následně kůži na krku vsaju do úst. Okamžitě uslyším odezvu v podobě rychlého nasání vzduchu a poté vydechnutí. Věděla jsem, že se přemáhal. Bylo mi to okamžitě jasné už jen z toho, jak pevně mě držel a jak následně zavzdychal, když jsem mu lehce do kůže na krku zakousla. Odtáhla jsem se od něho a viděla červený flíček na jeho krku, který se zítra bude jevit jako fialové znamínko. Usmála jsem se nad svojí prací a očima vyhledala ty jeho. Jakmile jsme se pohledem setkali a já viděla, jak jeho oči ztmavly a objevily se tam ty známé jiskry; doufala jsem a snad možná i tušila, že tímhle to nekončí a dokončíme to, co jsem chtěla už hned poté co jsem ho zatáhla do své ložnice respektive postele.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro