Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

16.

,,Ani slovo." Poví, když jsem se nadechoval, že něco řeknu.

,,Nebo si z tvých koulí udělám náušnice." Dodá a já hlasitě polknu a pokusím se usnout s pocitem, že už se zřejmě ráno nevzbudím.

-

,,Vstávej!" Zakřičí někdo u mé hlavy a poté na mě dopadne něco studeného.

Okamžitě sebou trhnu a otevřu oči. James se nade mnou skláněl a v ruce držel skleničku a usmíval se.

,,No to si děláš prdel Jamesi!" Zakřičím.

,,Co tu kurva děláš?!" 

,,Ty ses mi vloupal do-" Zaseknu se v půli věty, když se podívám na přikrývku a rozhlédne se po místnosti. Proč sakra neležím u sebe v posteli?

,,Takže ty si mě unesl?!" Pokračuju dál a posadím se.

,,Cože? Jsi debil, Lindo? Nepamatuješ si, že jsem tě sem pozval na přespání?" Odpoví a vykulí na mě svoje hnědozelené oči. 

,,No jasně. Hovno, že si mě sem pozval! Normálně si mě předrogoval práškama na spaní a pak si mě chtěl ojet! Bůhví jestli si mě už neojel!" Řeknu a rukou si prohrábnu svoje mokré vlasy.

,,No určitě. A tu vodu jsem na tebe vylil jenom proto, abych skryl ty důkazy potom, co se v noci dělo." Poví a mrkne na mě. 

,,Fuj." Poznamenám a poté vylezu z mokré postele a odejdu do jeho kuchyně.

Připadala jsem si tady častěji než u sebe doma, což bylo zvláštní, ale nedalo by se ani říct, že by mi to nějak vadilo. Aspoň nemusím nakupovat jídlo. Když mi dojde, přeběhnu přes chodbu a vím, že tady jídlo bude. A ještě zadarmo.

,,Chceš mi jako říct, že si vážně nic ze včerejška nepamatuješ?" Ozve se jeho hlas kousek ode mě.

Otevřu jeho ledničku a vytáhnu z ní láhev vody a otevřu jí.

,,No jasně, že si pamatuju." Řeknu a upiju z láhve.

,,Notak vidíš." Odpoví a protočí očima.

,,Pamatuju si, jak si mi dal napít a potom jenom tmu. Takže v tý vodě byly nějaký prášky na spaní. Hajzle." Povím a probodnu ho nenávistným pohledem.

,,Ty jsi vážně retard." Zaskučí a prohrábne si svoje vlasy.

,,Navíc už mě jako tyhle pomsty fakt unavují nechceš to skončit?" Dodá s otázkou v hlase.

,,Jenom kvůli tomu, že jsem teď na řadě co?" Odpovím a ušklíbnu se.

,,Ha!" Vykřikne a ukáže na mě.

,,Takže si pamatuješ mojí včerejší pomstu." Dopoví a já pouze protočím očima. 

,,Ty debile, jasně, že jo. Ty medvídci a šlehačka na mým ksichtu fakt nešlo přehlédnout. Nemluvně o té studené vodě, kdy na mě dopadly ještě kousky ledu." Zavrčím a on se na mě pouze usměje.

,,Jo a kromě toho ten text, co jsi mi napsal na čelo. Cituji "James je můj" a k tomu si dolepil toho medvídka fakt neplatí. A bylo to hodně dětinský. A taky jak si to sakra představuješ?! Vloupat se mi do bytu a ještě mě takhle znetvořit!" Zvýším nepatrně hlas a probodávám ho nenávistným pohledem.

,,Kromě toho si sežral všechny medvídky! A ty co byly na mém obličeji jsem fakt odmítala jíst." Dodám a on se na mě vyjeveně podívá.

,,Bože můj ty jsi fakt případ, James." Řekne a zakývá hlavou.

,,A ty jsi tragéd, Cassells." Odpovím a usměju se na něho.

,,Ale stejně by jsme tu naší 'válku' mohli už ukončit nemyslíš?" Zeptá se a založí si ruce na prsou a díky tomu se mu napnou svaly na rukou.

,,Popřemýšlím o tom." Řeknu a obejdu ho, sednu si na ten překrásný kožený gauč a zapnu televizi.

,,Chovej se jako doma. Však proč ne viď." Ozve se za mnou jeho ironický hlas.

,,Vždyť jo." Odpovím a nohy si položím na konferenční stolek přede mnou.

-

20 minut bylo v tomhle bytě ticho. Tedy kromě toho, že hrála televize a začali dávat Upíří deníky. Vážně jsem si užívala pohled na tělo Iana Somerhaldera, ale to by si vedle mě nesměl sednout ten debil a hlasitě dýchat. 

,,Kriste, co chceš." Prudce se na něho otočím a on sebou leknutím trhne.

,,Co bych asi, tak ve svým bytě chtěl co?" Odpoví ironicky a já se uchechtnu.

,,Já jsem vlastně furt v tvým bytě.." Řeknu a on se rukou plácne do čela.

,,Ty jsi nějaká zabržděná poslouchej, jaktože jsem si toho všiml až teď." Poví a poškrábe se na čele.

,,Protože sleduju tělo Iana. Nemůžeš po mě chtít, abych myslela." Odvětím a poté svůj pohled přesměruju na obrazovku.

,,Myslíš toho tmavovlasýho?" Zeptá se a já souhlasně zakývám hlavou.

,,Trapný, mám lepší tělo." Dodá, a já ho sjedu pohledem od hlavy až po paty.

,,Když myslíš." Odpovím a on se na mě zamračí.

,,Něco bych ti na to odpověděl, ale to bych se nedostal ke své otázce na kterou se psychicky připravuju už tak půl hodiny." Řekne a já na něho zvednu překvapeně obočí.

,,Co bys řekla, kdybych tě někam pozval?" Zeptá se a já měla pocit, že mi oči vypadnou z důlku a odkutálí se až k mému bytu.

,,No." Začnu a on se na mě plný očekávání podívá.

,,Asi vůbec nic. Nemůžu se přece smát a mluvit najednou." Dodám a jeho výraz se okamžitě změní na naštvaný.

,,Proč se tu vůbec snažím." Zavrčí a zvedne se ze své kožené sedačky a vydá se do ložnice.

Nepříjemně mě bodne u srdce. Zřejmě jsem se neměla takhle zachovat. Měla jsem být ohleduplnější a nechovat se stála jako mrcha, ale u mě to zkrátka nejde. Zkousnu si spodní ret a poté si povzdechnu. Natáhnu se po ovladači a vypnu televizi a vydám se za Jamesem.

Opřu se o rám dveří a založím si ruce na prsou a sleduju, jak sedí na posteli a v ruce drží Nintendo. Vážně má Nintendo? Prolítne mi hlavou.

,,Moc dobře víš, jak se chovám. Měl si možnost mě za tuhle dobu poznat." Řeknu a on odtrhne pohled od svého Nintenda.

,,Jasně, že vím jaký máš vlastnosti a jak se chováš k lidem to, ale to nemění nic na tom, že by ses někdy mohla chovat dospěle." Poví.

,,Hele neříkám, že se neumím chovat dospěle. Protože dokážu, ale nebudeme odbíhat od tématu. Nevím jestli je zrovna nejlepší, abychom mi dva spolu někam vyrazili a riskovali to, že se pak ještě někde zabijeme." Odpovím.

,,Mě jde jen o to, abych tě mohl víc poznat víš. Tyhle pomsty a hádky mě fakt unavují a nemyslím si, že jsi taková ve skutečnosti. Jako mrcha jsi to určitě, ale ne až taková na jakou si hraješ." Řekne a těmi slovy mě překvapí. Tohle mi nikdo ještě neřekl. Na chvíli jsem i zapřemýšlela jestli ty slova, co řekl měly pro mě nějakou váhu a jestli mluvil doopravdy pravdu. Hraju si na takovou mrchu, ikdyž taková vlastně nejsem? Možná.

,,Budeš se možná divit, ale mě taky. Takže dobře. Půjdu s tebou na rande." Povím a on se na mě usměje.

,,Neřekl jsem, že je to rande." Odpoví a zaculí se na mě, když protočím očima.

,,Zmlkni nebo nikam nepůjdu." Odvětím a on se uchechtne.

,,Dokonce jsem si připravil i outfit!" Vykřikne nadšeně.

,,Počkej tady, hned ti ho ukážu." Poví a odběhne do koupelny.

Tenhle chlap mě nepřestává překvapovat. Když jsem viděla ty nadšený jiskřičky v očích a jeho úsměv, když jsem souhlasila.. Nedokážu to ani popsat strašně mě to potěšilo. A přála jsem si, abych tohle viděla i víckrát než jednou. Posadila jsem se na místo, kde předtím seděl a pohledem jsem propalovala dveře od koupelny kam před chvíli odběhl.

Když se po 5 minutách stále nevracel popadla jsem jeho Nintendo a začala hrát hru, kterou měl zapnutou. Po chvilce hraní se ukázalo, že se jedná o Sonica. Byla jsem do hry, tak zabraná, že jsem si ani nevšimla, že se dveře od koupelny otevřely. A dokud by James nepromluvil asi bych ho ani nezpozorovala.

,,Tadá!" Vykřikne a já sebou polekaně cuknu a podívám se na něho.

,,Moje jméno je James 2Pack a budu tě provázet na našem rande, a pokud budeš hodná možná ti i za rapuju." Řekne a já v tu chvíli vyprsknu smíchy. 

Slzy mi tekly od smíchu a já nebyla schopná ze sebe dostat ani jedno slovo. Po chvíli se začal smát i James, ale to už jsem dávno ležela zády na jeho posteli a zírala do stropu. Stála jsem před očima viděla jeho. To jak měl tepláky stažený až pod zadek, byl bez trička a na hlavě měl ze strany nasazenou beanie, což v jeho případě vypadalo jako nějaký kondom. 

,,Ty jsi vážně idiot." Dostanu ze sebe po několika minutách a hřbetem ruky si otřu slzy z tváří a vyhoupnu se zpátky dosedu. 

,,Teď už naše rande nemůžeš zrušit, Lindo." Řekne a založí si ruce na prsou.

,,Ani bych to nezrušila." Odpovím a znovu vyprsknu smíchy.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro