Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

15.

,,Odcházím." Řeknu pevným hlasem a otočím se k odchodu.

,,Tak pa kotě, v noci se stavím." Odpoví a pošle mi vzdušnou pusu.

-

Pohled Jamese:

Jakmile odbila 2 hodina ranní, vylezl jsem ze své vyhřáté postele a vydal se do koupelny kam jsem odložil svoje věci. Popadl jsem všechny věcičky a vydal se k hlavním dveřím. Jakmile jsem se ocitl na chladné chodbě v kapse od tepláků, které jsem měl na sobě jsem nahmatal náhradní klíč patřící Lindě. Rozešel jsem se k jejím dveřím a potichu je odemkl. Popadl jsem svoje věci, které jsem si položil před její dveře a po špičkách vešel do bytu.

Stál jsem u její postele a sledoval jak spí. Bylo to trochu i zvrácený a připadal jsem si v tu chvíli jako nějaký úchyl, ale odplata je odplata. Kýbl s vodou jsem položil vedle postele a rozešel se k ní. Vytáhl jsem černou lihovku a díky svitu měsíce jsem mohl dobře vidět její spící obličej. Otevřel jsem lihovku a konec jsem položil na její čelo a začal jsem psát. Bál jsem se, že se probudí ještě předtím než svojí pomstu vykonám, ale naštěstí spala vážně tvrdě a neprobudilo jí ani moje nešikovné otevření balíčku s překvapením. Ne, to překvapení nebyl kondom. Olízl jsem gumovýho medvídka a přilepil ho vedle mého popisku. Musel jsem zadržovat smích, abych jí náhodou nevzbudil. Tohle bude velkolepý, prolétne mi okamžitě hlavou. Pokračoval jsem v nalepování medvídků po jejím obličeji, když jsem byl konečně spokojený, popadl jsem šlehačku a zatřásl s ní. V rychlosti jsem vytáhl svůj telefon a vyfotil jí, telefon jsem zandal zpátky a šlehačku jsem jí začal pomalu stříkat na její obličej a vlasy, až jsem pomalu přešel na její krk. Dost jsem se divil, že jí ani tohle neprobudilo nebo, že sebou ani tolik nemlela a chvilku jsem přemýšlel, že se otrávila nebo předávkovala, ale když jsem se ohnul pro kýbl se studenou vodou ve kterém plavaly kostky ledu a slyšel jsem, co se zní ozvalo, okamžitě jsem přestal přemýšlet nad tím, že je mrtvá.

,,Fuj, to je smrad." zamumlám a volnou rukou si chytnu nos.

,,Ty vole, cos žrala." povím směrem k jejímu spícímu tělu.

Už jsem nevydržel ten smrad, jelikož se mi z něho snad i začala točit hlava a já začal padat do zapomnění. Zřejmě účinky jejího rajskýho prdu a proto jsem kýbl se studenou vodou otočil proti jejímu spícímu tělu respektive na její břicho a nohy. S křikem se probudila a rychle si sedla do sedu a šlehačka začala padat na její mokré nohy. Usmál jsem se na ní a poté jsem se pohotově rozeběhl z jejího bytu až do toho svého, který jsem následně zamkl a klíče jsem nechal v zámku, jen pro jistotu, že by se sem chtěla dostat.

Se smíchem jsem došel do své ložnice a ucho jsem přiložil na zeď, kterou jsme měly společnou. Uslyšel jsem rány a její nádavky a poté kroky.

,,Jamesi! Ty zkurvysyne!!" zaječí a poté uslyším kroky na chodbě a následné bouchání na mé dveře.

Pomalu jsem došel, až ke svým hlavním dveřím ze kterých se ozývalo její zběsilé bušení a nadávky.

,,Noční klid, James!" zakřičím nazpátek a pro efekt jí zabouchám nazpátek.

,,Okamžitě otevři ty dveře než je vykopnu!" zvýší hlas a kopne do dveří.

,,Tak hodně štěstí." odpovím se smíchem.

,,Já jdu spát, dobrou." dodám a odejdu do své ložnice.

,,Jamesi!!" zaječí a ozve se silnější bušení na dveře.

Nějak jsem tušil, že její hlas musel snad vzbudit celý barák a za nedlouho se tu objeví majitel a seřve jí.

,,Cassells!" ozve se její hlas a poté uslyším, jak se snaží dostat můj náhradní klíč do mého zámku, bohužel pro ní beznadějně.

Po chvilce všechno utichlo. Buď se objevil majitel a zavřel jí do sklepa anebo to vzdala. Ještě mě napadla možnost, že si šla pro motorovku a jde si zahrát na Texaský masakr motorovou pilou a z mé kůže si ušije kabát, ale i to jsem zavrhl, když jsem uslyšel hluk v její ložnici.

Pomalu jsem se začal přenášet do své říše snů, když jsem znovu uslyšel hluk a kroky a poté znovu bušení na mé dveře.

,,Tebe to ještě nepřešlo?!" zakřičel jsem a doufal jsem, že mě uslyší.

,,Ne!" zaječí nazpátek a kopne do dveří.

Povzdechnu si a otočím se na druhý bok a zachumlám se více do svých tmavých přikrývek.

,,Dělej otevři! Mám celou mokrou postel a já odmítám spát na zemi!" zakřičí.

Zaúpím a poté se zvednu ze své postele a dojdu do kuchyně, kde následně z lednice vytáhnu láhev vody a napiju se.

,,Máš sedačku, tak se vyspi na ní." odpovím a protočím očima.

,,Jamesi!" řekne a poté uslyším ránu jako, kdyby někdo spadl, její bolestné zakňučení a poté ticho.

,,Lindo?" promluvím po chvilce a vydám se pomalu ke dveřím.

,,Jsi tam?" zeptám se, když neodpovídá.

Začal jsem se strachovat jestli nespadla ze schodů, ale zároveň jsem nechtěl, aby to byla její taktika, jak mě přimět otevřít dveře a pak po mně skočit a zabít mě.

,,Lin?" povím a po chvilce uslyším pláč.

,,Ty brečíš?" zhrozím se a položím ruce na klíč, který byl v zámku následně odemknu a pootevřu dveře.

Spatřím osobu, která byla opřená o zeď kousek od mých dveří a vlasy měla spadané do obličeje. Vypadala jako Samara před zhroucením, ale to jsem nechtěl říct nahlas, když se od ní ozval vzlyk.

,,Nechoď ke mně." zavrčí a přitáhne si nohy víc k tělu.

Neposlechl jsem jí a pomalu se k ní rozešel.

,,Co se stalo?" zeptám se a ona ke mně zvedne uplakaný pohled.

,,Řekla jsem, abys ke mně nechodil, debile! Co na tom nechápeš?!" zaječí a já leknutím sebou trhnu.

,,Klid Samaro." povím a ruce natáhnu před sebe.

,,Teda chtěl jsem říct Lindo." dodám v rychlosti a sleduju její pohled ze které se nic nedalo vyčíst.

,,Koukám, že ses umyla." řeknu po delší době, když mezi námi panuje ticho a ona se v rychlosti zvedne.

,,Pane bože." vykřiknu a uskočím dozadu.

Doopravdy zní šel strach, vlasy měla spadané do obličeje a vypadala děsivě. Ještě když se tak rychle zvedla a stojí naproti mně.

,,Nemůžu běhat." poví po chvilce a povzdechne si.

,,To byla ta rána?" zeptám se a pomalu se k ní rozejdu.

,,Zakopla jsem o botník a něco si udělala s nohou." odpoví.

,,Aha, já myslel, že do něčeho uhodil blesk." řeknu a ona udělá nemotorný krok dopředu.

,,Sranda, sranda!" vykřiknu a znovu natáhnu ruce před sebe.

,,Neser mě." zavrčí a rukou si prohrábne vlasy, abych jí mohl vidět do obličeje.

Došel jsem až k ní a zvedl jí do náruče.

,,Co to děláš?!" poví naštvaně.

,,Nemůžeš chodit a máš mokrou postel spíš se mnou." řeknu a povzdechnu si.

,,V noci tě ubodám." upozorní mě, když s ní vejdu do svého bytu a zavřu za námi dveře.

,,Já vím." odpovím.

,,A uškrtím." poví a dívá se na mě.

,,Hmm." odvětím a vedu jí hlouběji do bytu.

,,A utopím." řekne.

,,No chci vidět, jak utáhneš 80kg člověka." odpovím a ona se na mě zamračí.

,,Tak tě udusím." poví.

,,Ok, už se těším." promluvím a položím jí do své postele.

,,A taky tě zbiju." řekne a založí si ruce na prsou.

,,Hele, můžeš spát klidně venku nebo ve své mokré posteli." odpovím a podívám se na ní a ona mi pohled opětuje.

,,Ne." odsekne jako malé dítě a zachumlá se do mých přikrývek.

Povzdechnu si a lehnu si vedle ní.

,,Ty nebudeš spát na gauči?" zeptá se a otevře jedno oko.

,,Zbláznila ses?" odpovím a protočím očima.

,,Ne." řekne a po chvilce si na mojí hruď položí hlavu.

,,Ani slovo." poví, když jsem se nadechoval, že něco řeknu.

,,Nebo si z tvých koulí udělám náušnice." dodá a já hlasitě polknu a pokusím se usnout s pocitem, že už se zřejmě ráno nevzbudím.


Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro