Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

11.

Znovu a opět jsem se vloupala bez jeho vědomí do jeho bytu. Myslím, že pokud by se nejednalo přímo o Jamese a o to, že všechny moje návštěvy vzal v rámci možností v klidu byl by to průser. Představa, že vedle mě žije nějaký kluk, který by na mě zavolal policii už jenom za to, že jsem mu rozšroubovala postel a trval by na mém vystěhovaní by nebylo zrovna nejlepší řešení. A proto jakmile jsem se ocitla ve známé chodbičce jsem začala potichu našlapovat a doufala, že nebude rozvalený na svém krásné kožené sedačce a nebude čučet na tu obří televizi ze které chytám orgasmus už jen, když jí vidím a to bývá prosím pěkně vypnutá.

Jenže jakmile se ocitnu v obýváku, po Jamesovi nejsou stopy. Nakrčím obočí a znovu se rozhlédnu důkladně po celém jeho bytu. Občas mám pocit, že tohle je vlastně můj druhý byt kam chodím vždycky, když se potřebuju zahřát nebo vyblbnout. Dobře, to znělo jako kdybych s Jamesem rozjížděla nějaký půlnoční neřesti ve kterých nepůjde zrovna o hraní karet.

Zrovna jsem procházela kolem dveří, které vedly do koupelny, když jsem uslyšela téct vodu a jeho zpívání. Neměl špatný hlas to se muselo nechat. Ihned mě napadlo něco, co bych mu mohla provést, ale místo toho jsem se radši začala soustředit na svojí prvotní odplatu. Vrátila jsem se zpátky do obýváku a došla až k jeho milovaným bicím.

,,Tak co s tebou provedu." zamumlám si sama pro sebe a obejdu dokolečka bicí.

V ten moment mě to napadlo. Sklonila jsem se k otočné židličce a vytáhla šroubek, který držel židličku pohromadě, takže teď pokud si někdo na židli sedne pravděpodobně se pod ním podlomí. Poté jsem zvedla pohled k těm 3 kolečkám nebo-li kotel, virbl a tom-tom a vytáhla jsem rtěnku ze zadní kapsy. A doprostřed na jeden buben jsem napsala 3:2 a poté jsem na ty zbylé dva nakreslila srdíčka. Bylo mi jasný, že tohle je má smrt, ale i tak jsem si to náležitě užívala a ještě víc si budu užívat jeho rozzuřený pohled.

Usmála jsem se nad svým dílem, a aby toho nebylo málo došla jsem k jeho ledničce a otevřela jí.

,,Hmm pivo, to si vezmu." povím a vytáhnu vychlazené pivo z lednice a otevřu ho.

Jakmile se mi studená tekutina dostane do krku spokojeně zabručím a plechovku si odtáhnu od úst. Otevřu spodní dvířka, kde se nacházel mrazák a začala jsem vytahovat postupně šuplíky a doufala, že v nich najdu to, co jsem hledala.

,,Bingo." promluvím a vytáhnu onu věc.

Plechovku s pivem odložím na barový pult a velký sáček plný ledu dotáhnu až před dveře koupelny. Ruku položím na kliku a zhluboka se nadechnu a pomaličku otevřu dveře, tak abych měla výhled na to jestli mě James zpozoroval. Když uvidím, jak stojí ve sprchovém koutě zády ke mně a já mám skvělý výhled na jeho pozadí neovládnu se a skousnu si svůj ret.


Potichu vejdu dovnitř a přiblížím se ke sprše. Otevřený pytel, který byl z více jak půlky zaplněný ledem zvednu nad hlavu a poté kostky ledu nasypu přes okraj sprchy.

V ten moment uslyším křik jako, kdyby někdo šlápl na kočičí ocas smíchaný s nějakým ženským křikem, což mě donutí vyprsknout smíchy, ale i tak držím pytel s ledem stále přes okraj, a přestanu s tím jakmile poslední kostka ledu spadne na dlaždičky v jeho sprše.

,,Lindo!" zakřičí a já pustím pytel na zem a otočím se k němu zády, ale jakmile se snažím udělat první krok respektive krok útěku. Něčí ruce lépe řečeno jeho ruce se obtočí kolem mého pasu a stáhne mě k sobě pod sprchu. Zády narazím do jeho pevného těla a naštvaně zabručím, když na mé tělo začnou padat teplé kapky vody.

,,Co tady sakra děláš?!" ozve se za mnou jeho hrubý hlas.

,,Návštěva." odpovím, ale i tak nemám dostatek odvahy na to, abych se k němu otočila čelem, a čelila tak jemu a taky jeho kamarádovi.

,,Návštěva?" zopakuje po mně a jeho dlaně, který měl stále položený na mých bocích mě příjemně hřály.

Jedna dlaň, ale zmizí a já se začínám lehce obávat toho, co bude dál. Po chvilce, ale ucítím něco hodně studeného co mi padá za krk. Překvapeně vykřiknu a otočím se k němu čelem a narazím do kachliček, které jsou za mnou. Upírám na něho svůj zrak a odmítám sjet níž do úrovně jeho hrudi. Na jeho tváři hrál úsměv, když viděl, jak se tvářím a můj zrak stále nebezpečně padal níž a níž. Přes jeho hruď až na jeho vypracované břicho, a když můj zrak byl konečně u jeho véčka přerušil mě známý hlas.

,,Tak se klidně koukni, nemám se za co stydět." poví a mrkne na mě.

V tu chvíli to bylo jako, kdybych se probrala z transu a svůj pohled ihned přemístím na jeho obličej, kde mu stále hraje ten pobavený úšklebek.

,,Že by se naše drsná Linda, styděla?" zeptá se a v jeho hlase byl slyšet ten známý posměch. Na který pouze protočím očima a nadechnu se k odpovědi.

,,Nemám sebou zrovna lupu, tak abych ti nesnížila sebevědomí tím, že bych tam nic neviděla." odpovím a zaculím se na něho.

,,Óó vážně?" promluví po chvilce a nebezpečně se ke mně přiblíží.

Jsem nucena zvednout hlavu, abych mu mohla vidět do očí a nemusela, tak čelit jeho nahé hrudi. No vlastně jemu celému nahému.

,,Hele Lindo, tak mě napadlo. Dělala si to někdy ve sprše?" zeptá se a ušklíbne se na mě, když se jeho ruce dostanou znovu na moje boky.

Moje obočí vylítne rychle nahoru a poté ho od sebe odstrčím až lehce zavrávorá.

,,Nech si zajít chuť." odpovím a snažím se ho obejít, tak abych mohla odejít, ale jeho ruka mi chytne zápěstí a přitlačí mě ke kachličkám.

Pomalu se ke mně skloní, až cítím jeho dech na své tváři. Jeho oči nebezpečně ztmavnou a jedna ruka sjede přes moje žebra, bok a až se ocitne na mém zadku. Lehce nakloní hlavu na stranu a druhou rukou mi vjede pod tričko. Na mém těle okamžitě vyskočí husí kůže a já se trhavě nadechnu. Byla jsem až moc uchvácena jeho očima, že jsem ani nepostřehla, že moje tílko začal pomalu vyhrnovat nahoru, až mi ho přetáhl přes hlavu.

Jeho oči začaly zkoumat moje tělo a přitom mu hrál na tváři malý úsměv, moje hruď se rychle zvedala jako, kdybych běžela maratón, ale já nebyla schopná se uklidnit. Nebyla jsem ani schopná nějak zareagovat na to, když mi sundal moje tílko. Netušila jsem co se to se mnou děje, a proč stojím jako přimrznutá... A hlavně jsem netušila proč se moje ruce zvedly a obtočily se kolem jeho krku a já svoje rty přitiskla na ty jeho. Levou ruku položil na mojí lopatku a přitiskl si mě víc k sobě. Líbal mě pomalu a to se mi svým způsobem líbilo. Bylo to něco jiného, něco co jsem ještě nezažila. Líbal mě jako, kdyby to byla poslední věc co udělá, ale nebylo to zkrátka vůbec dravé a rychlé. Něco co chcete urychlit a přesunout se dál ba naopak. Tohle bylo něco, co mě nutilo doufat, že s tím už nikdy nepřestane, že mě nepřestane líbat, že mě nepřestane jeho ruka hřát na mých zádech, že se zkrátka od sebe neodtrhneme a vyčítavým a zároveň omluvným pohledem se na sebe podíváme a odejdeme každý svou cestou. A kdyby se to přece jen stalo, chtěla jsem si tuhle chvíli užít. Každý dělá bláznivé věci, né každý se tedy líbá se svým sousedem, člověkem kterýho vlastně poznal teprve před krátkou dobou u něho v koupelně, ve sprše, kde je nahý, ale bláznivé věci se dělat přece musí. Svojí rukou jsem mu proto vjela do vlasů a lehce mu za ně zatahala. Nejzvláštnější však bylo, jak celý svět utichl. Jak jsme byli jenom my dva a nikdo jiný nás nezajímal a nic jinýho jsme neslyšeli. A jediný, co můžu říct, že se mi to doopravdy dost líbilo.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro