Hodím vám sem jednu starou povídku, snad se vám bude líbit 😉 aktualizace bude každou neděli.

***

" Tady ho máte, slečno Grangerová. Dnes nám ho dopravili z ministerstva expresní sovou," podávala profesorka McGonagalová Hermioně něco blyštivého na dlouhém řetízku.

" Dávejte na to dobrý pozor a nenechávejte to nikde v dosahu ostatních. Když to bude nutné, choďte s ním i do sprchy. Za žádných okolností se nesmí stát, že by ho někdo z vašich spolužáků našel a chtěl vyzkoušet, i kdyby jen ze zvědavosti či neznalosti. A samozřejmě nesmím zapomenout na důležitá pravidla. Nikdo vás nesmí vidět! Správně si načasujte změnu času a naposled buďte opatrná. Zahrávat si s časem není jen tak. Když se něco pokazí může to mít nedozírné důsledky," nabádala profesorka Hermionu.

" Ano paní profesorko, spolehněte se. Budu se řídit vašimi instrukcemi. A hrozně moc vám děkuji za to, že jste mi to povolili," usmívala se Hermiona šťastně a sevřela obraceč času v ruce.

" Měla byste spíš poděkovat panu řediteli, to on vše vyjednal na ministerstvu. Já jsem mu jen tlumočila vaší prosbu," usadila profesorka Hermionu zpět na zem.

" No tak dobře, ale stejně vám děkuji. Zítra tedy poděkuji i panu řediteli," nenechala se Hermiona vyvést z míry.

" To je vše. Můžete jít," oznámila profesorka a Hermiona tedy vstala ze židle a odkráčela z místnosti...

***

Hermiona používala svůj obraceč téměř celý rok. Za celou dobu s ním neměla žádné problémy. Nikdo nikdy neviděl, když s ním pracovala. Byla opatrná a dbala rad profesorky McGonagalové.

Ostatní profesoři ovšem věděli, že obraceč času má. Párkrát si o tom dokonce povídala s profesorem Lupinem. Byl to velice milý člověk. Vždy rád a s ochotou vyslechl, co má na srdci a když potřebovala s něčím poradit, pomohl jí.

Hermiona nebyla jediná studentka, se kterou měl Lupin skvělý vztah, vlastně všichni studenti ho měli rádi. Až na Zmijozel, ale to nikoho nepřekvapovalo a Lupina už vůbec ne.

Hermiona měla pocit, že jediný kdo ho upřímně nenávidí, je profesor Snape. Je sice pravda, že vždy usiloval o místo učitele Obrany proti černé magii, ale že by jeho nenávist zašla až tak daleko? Tomu Hermiona odmítala uvěřit. Muselo v tom být něco víc.

***

Právě Hermioně skončila hodina starodávných run a spěchala, aby se mohla někde ukrýt a mohla se vrátit v čase. Počkala až se všichni vyhrnou z učebny a pak pomalým krokem vyšla také. Šla zrovna po měnících se schodech. Nikdo tu nebyl, všichni už totiž seděli v jídelně nad dobrým obědem. Hermiona začínala litovat toho, že s nimi nemůže jít na oběd také, začínalo jí už totiž kručet v břiše.

Ach jo ještě budu muset strávit dvě hodiny u té praštěné Trelawneyové. Proč jsem si to jenom zapisovala. Vždyť je to stejně o ničem! Bědovala v duchu.

Rozhodla se, že když na chodbě nikdo není, vrátí se v čase.

Proč bych se měla pokaždé utíkat schovat někam do rohu?

Vytáhla zpod školní košile  medailónek na dlouhém řetízku. Bohužel už se nerozhlédla a tak nemohla vidět, jak profesor Snape spěchá po schodech dolů.
Šel právě od Brumbála. Byl naštvaný, protože mu Brumbál nevěří, že Lupin pomáhá Blackovi dostat se do hradu. Jak tak utíkal nevšiml si Hermiony, která stála uprostřed schodů. Narazili do sebe právě v okamžiku, kdy začínala otáčet malými přesýpacími hodinami. Hermiona vykřikla a pustila obraceč z rukou, když do ní vrazil. Když padali dolů zamotal se Severus do řetízku také. Hodiny se teď povážlivě roztočili. Pak už jen lidé v obrazech sledovali, jak ty dvě padající postavy zmizely...

***

"Ááááááá," křičela Hermiona, když dopadla na tvrdou zem. Severus dopal na ni. Hned jak si to však uvědomil, rychle vstal a začal hudrovat: " Ženská zatracená, co to je za zvyk stát uprostřed schodů, srážím Nebelvíru 20 bodů!"

Zatímco se Hermiona sbírala z podlahy, hledala svůj obraceč času. Nikdo ho však neviděla, utrhl se jí totiž z řetízku. Dívala se všude kolem a Snapea nevnímala. To ho samozřejmě naštvalo a na jeho obličeji teď vystřídalo povážlivé spektrum barev.

Jak si může někdo jako ona dovolit, nevnímat mne! To je vrchol.

Hermiona však potřebovala pomoct. " Pane profesore, jak jste do mě narazil, musela jsem ztratit svůj obraceč času. Nikdo ho nevidím."

" Proč si své věci nehlídáte lépe!" zavrčel Snape, nicméně ji pomohl hledat. Nakonec ho uviděl. U velkého brnění v blízkosti dveří do Velké síně. Sehnul se pro něj.

" Mám pro vás špatnou správu, Grangerová. Je zničený," řekl svým typicky jízlivým hlasem a podával ho Hermioně.

" Ach ne! Co teď budu dělat???" hlesla Hermiona nešťastně a dívala se na rozbité přesýpací hodinky na obraceči.

" To netuším, ale je to vskutku jen váš problém!" zavrčel a chtěl již odejít, když v tom se zarazil. To co uviděl ho velice překvapilo. Před ním nestál nikdo jiný, než jeden z zakladatelů bradavické školy čar a kouzel, Salazar Zmijozel.

Severus nepatrně drcl do Hermiony, aby se také podívala na nově příchozího. Nemohla tomu uvěřit. Museli jsme se posunout o několik století zpět v čase.

" Myslím pane profesore, že je to už i váš problém," vykoktala ze sebe Hermiona

" Co tu děláte!" zahřměl Salazar.

" Pane Zmijozele, omlouváme se pokud jsme vám při něčem vyrušili, ale najednou jsme se přemístili do minulosti. A rozbil se nám náš obraceč času," vysvětlovala Hermiona.

" Jak přemístili do minulosti a cože se vám to rozbilo?" nechápal starý vousatý kouzelník a vztekle si měřil Hermionu.

" Obraceč času, přeci...." Kroutila nechápavě hlavou v tom do ní Severus drcnul znovu. " Slečno vrátili jsme se moc daleko do minulosti. Domnívám se, že v této době ještě obraceče neexistovaly."

" Ale to je hrozné co budeme dělat, jak se vrátíme?" vyvalila na něho své velké hnědé oči.

" To v tuto chvíli netuším. Nejspíš požádáme ostatní o pomoc," řekl spíše pro sebe a vydal se vstříc starému kouzelníkovi.

***

O půl hodiny později už Hermiona seděla u jídla ve Velké síni. Všechno tu vypadalo podobně jako v jejich době. Kolejní stoly byli čtyři a každý měl svou barvu. I sčítací aparát na kolejní body tu byl a zářil novotou. Děti tu ještě nebyli, dnes teprve začínal školní rok. Čekalo se až přijede bradavický expres.
Hermiona dojedla a vzpomínala na setkání s Godrikem Nebelvírem. Byl to majestátně vypadající kouzelník. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy. Nápadně se podobal Brumbálovi až na brýle. Měl totiž jen monokl na řetízku. ( brýle pro jedno oko)

Nebelvír si s Hermionou povídal dost dlouho a pak usoudil, že by bylo vhodné, než se jim podaří vymyslet způsob jak se vrátí zpět do své doby, mohla by Hermiona chodit normálně do školy. Zařadil ji do své koleje a těšil se na spolupráci s ní.

Naopak se Snapem si promluvil Salazar Zmijozel. Nabídl mu práci, o které už velice dlouho snil a kterou mu Brumbál zatím nechtěl dát. Místo učitele Obrany proti černé magii.
Severus byl v sedmém nebi. To co se mu nedostávalo za tolik let učení ve své době, teď dostal jako dárek téměř okamžitě, když si promluvil s tímto velice vzácným člověkem. Severus byl po několika letech opravdu šťastný.