Pohled Marinett

Po úklidu pokoje a kreslení návrhů jsem šla spát bylo okolo deváté ale jak si pamatuju tak jsem zaspavala.

Ráno jsem si prichystala věci do školy. Vstávala jsem podezřele brzo. "Tikki chceš sušenku k snídani?" Zeptám se mé malé rozespalé kwami která před chvílí vstávala.

"Nejsem Plagg, ale jo můžeš mi jednu dát" řekne mi. Jdu dolů se nasnidat.

"Dobré ránko "řeknu mamce. Táta už dávno pravuje v pekárně.

"Dobré drahoušku dneska nějak brzy?!" Řekne mi s úsměvem na tváři.

"Ani nevím proč"
.
.
Po udělani hygieny jsem šla pro tašku a ucesala jsem se. Za deset minut začíná škola. Stíhám v pohodě.

Před školou na mě čekala Alya.

"Ahoj kočko tvoje mamka mi řekla co se ti stalo pamatujes si mě?" Zeptá se tak vyděšeně

"Ovšem že.........ne! Dělám si srandu Alyo" řeknu a obě vyprskneme smíchy.

Otázky typu "pamatujes si mě " jsem uslyšela od každého okolo až přijela limuzína. Černá limuzína ze které vystoupil docela hezký kluk. Měl zlaté vlasy a smaragdove oči.

Šel blíž. Vzpomínej, vzpomínej jak se sakra jmenuje. Všechno mám v mlze.

"Ahoj Mari!" Pozdraví mě a po chvíli dodá"ahoj Alyo"

"Ahoj"snažím se hrát ze si pamatuju kdo je. Jsem v naprostém klidu.

"Marinett! Kočko! Je ti něco?" Vyjekne Alya. Co se děje?!

"Co je?" Zeptám se. Alya mi pošeptala "nekoktas"

"Co prosím" řeknu. Ten kluk na nás koukal jak na zjevení

"Nepamatujes si me vid?" Zeptá se kluk tak posmutnele

"Promiň" řeknu

"Adrian Agrest" Znám ho? Ne nepamatuju si to! Herdek filek to je snad za trest vzpomínka na něj nikde..mlha vsude he mlha.

"Promiň..ale mám na tebe nějaké špatné vzpomínky?" Zeptám se už se chce nadechnout ale v tom mi do toho skočí nana kterou bych si nejradši nepamatovala.

"Budeš mít na mě špatné vzpomínky pokud se neprestanes bavit s Adiankem jasné? A vůbec na jaké planetě to zijes že si nemůžeš vzpomenout na dokonalého Adrianka Agresta" řekne Chloè. Na jaké planetě žijes že nevíš kdo to je.

"Žiju na stejné planetě jako ty Chloè. To znamená že Adrian si může vybírat s kým bude mluvit a s kým ne!" Řeknu a ten zmetek odejde.

"Ani neví že díky ní jsem si vzpomněla" řeknu otočim se a ty dva na mě koukají s otevřenou pusou.

"Ano právě jsem rozbrečela Chloè." Řeknu a všichni se začneme smát.

BUM!

"Všichni ronit slzy budou,
Dokud neshnijou zhoubou,
To já ovládám vaše slzy.
Ponížení a strach z prohry,
Nejhorší jsou emoce,
Co poznali jste.
Teď vladnout proudy slz tu budou,
Dokud řeky v slané se nestanou.
Teď připravte si kapesníky,
Neboť proudy slz k vám míří.
Před Vodní slzou se všichni klanět musí,
Kdo chce odporovat jen ať to zkusí!
Ovládám vody, slzy, vše,
Co vodní hladině podlehne.
Za tuto moc chci jediné.
Micacula všemocné.
Měj se na pozoru Beruško a Kocoure,
Brzy bude mít Lyšaj pré" řekla svůj dloooouhy monolog zakumovanyzovana Chloè. Mezitím jsem se vytratila.