Navázaný rozhovor
Pohled Marinett
"Tady drahoušku" podala mi mamka kabelku. Okamžitě jsem jí jí vytrhla z ruky. Otevřu jí a v ní leží Tikki. Jakmile mě spatří rozzari se jí oči a mě taky.
"Uf" obejmu kabelku a měla bych si jít lehnout přeci jen jsou asi už dvě ráno.
"Půjdu si lehnout a spát...tak kdyby "mamka ke mě s tátou přišla a polibila mě na čelo a táta se slovy "odpocin si" odešel v závěsu s mámou.
Dveře se zabouchli a kocour na mě koukal. "Ty nepůjdes domů Kocouce"
"Když si to přeje moje princezna" Tak se měj princezno
"Ko-kocoure!" Začnu brečet. Proč? Obejme mě a já se nechávám unášet vůní Camembertu co mi připomíná člověka na něhož si nemůžu vzpomenout.
"Děkuju číčo!" Řeknu mu a rozzari se mu oči.
"Pamatujes si mě vzpominas si!" Zajasa
"Ano! Ja jen můžu tě o něco po-" byla jsem jím přerušena
"Cokoliv pro mojí princeznu"
"Mohl...by si tu zůstat? Třeba si rozpomenu na ještě něco.." řeknu mu s nadějí že neodmitne.
"Kdykoliv" usměje se. Opět mi to připomíná člověka na něhož si nemůžu vzpomenout.
"Víš ještě něco o mém životě?" Zeptám se mého hrdiny.
"Pamatujes si Evilliustratora? Naše společné dobrodružství?" Co to mele? On ví že jsem Beruška?
"Cože?"
"Byly jsme na lodi, chytil nás, chtěl nás zabít, protože tě miloval" řekl a to poslední slovo mumlal
"Miloval?"
"Ano"odpověděl mi znechuceně. Hmm...
"Nathaniël?" Řeknu zvesela
"To je on!" Řekne a zahubí se.
"Nathaniël, Nath, Nath, Nath, Nath...Rose!" Nevím proč ale vzpomínám si na ní.
"Tvoje spolužacka-"
"Miluje růžovou a byla princezna vůně"
Kocour
Vzpomíná si! Páni to je něco. Tak a teď přijde Adrian!
"A co další kluci z tvé třídy?" Řeknu. Svrasti obočí a zavře oči.
"Madam Bustier. Naše třídní" řekne. Dobře tak dál....vyjmenuje všechno. Všechno co zná. Vzpomíná si! Díky mě(no ego XD). Až na jednu věc tedy člověka. Mě. Tedy mě jako Adriana.
"Mari pane bože už je půl páté ráno! Musím tě nechat odpočívat.."
"Vzpomenu si jen stebou už vím vše ale ta osoba je v mlze...zůstaň"řekne smutně
"Marinett..prijdu slibuji" řeknu a vyskocim z okna a běžím domů.
"Drápku dost"řeknu a je ze mě Adrian
"No teda co to bylo já myslel že milujes berušku ale ty pakis za Marinett"řekne mi Plagg
"Časy se mění" řeknu. Počkat co jsem to řekl..
"Sýr! Teď mi dej sýr" zaskuhla Plagg. Když dostane sýr slupne ho a jde spát.
Já ale usnout nemůžu. Opravdu miluju Marinett? Nebo Berušku? (Ty idiote slepej vždyť je to jedna a ta samá osoba XD)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro