Šla jsem po ulici s kávou v ruce.

Všude byl sníh.

Vtom do mě někdo vrazil a pár kapek kávy mi dopadlo na promrzlé ruce.

,,Tak dávej přece pozor, kam jdeš!" křikla jsem.

Pak jsem toho však litovala, byl krásný.

,,Kdybys nebyla tak zahleděná do sebe a koukala na cestu, tak by se nám tohle nestalo."

Řekl to se silným přízvukem, ale já nemohla přijít na to s jakým.