Postávala jsem před stojánkem s náušnicemi. Váhala jsem nad tmavě modrými čtvrcovými a nebo nad tyrkysově modrými srdíčky. Nakonec vzhledem k Lydiinýmu stylu jsem vybrala ty tmavě modré. Pak jsem pro ni ještě vzala jemný překrásně modrý šátek, černý lak v elegantní lahvičce a modrou tužku na oči. Vše jsem vložila do tmavě modré taštičky s kometou. To víte no, dárek pro šestnáctiletou holku... ;-D. Jakmile jsem zaplatila podívala jsem se na mobil. Už bylo za šest minut čtyři. Vystoupení začíná ve čtyři! Hned jsem se rozeběhla směrem k základní umělecké škole. Sál se nachází hned v přízemí. V sále už bylo většina míst obsazeno. Rozhlédla jsem se a uviděla asi uprostřed sedět moji rodinu, i babi a dědu. Zamířila jsem si to k nim. Babi mi naštěstí držela místo. Přišla jsem k nim a posadila se. Mamka měla vlasy spletené do dvou copů. Dnes si oblékla hráškově zelenkavý svetr se zlatými květy a černou sukni. Taťka měl šedou mikinu a rifle, svoje tmavé vlasy měl kratší, mamka ho dnes stříhala :). Babička zde byla ve svém obvyklém šedém kostýmku a aby jí nebyla zima i přesto, že zde bylo teplo na sobě stále měla svůj hnědý kožich. Přisedla jsem si k nim a sundala jsem si svůj kabát. Pod ním jsem měla rudou košily. Na sobě jsem měla černou minisukni a pod ní legíny. Babička můj lehký oblek hned komentovala.:,,Ale Violetinko tak nalehko? Vždyť tu zmrzneš! Nechceš půjčit svetr?" ,,Babi mě je teplo, vážně." Potvrdila jsem. Nic na to neřekla jen zavrtěla hlavou.,,Slyšela jsem Violko že zítra, na té tvojí besídce budete s děvčaty zpívat. Je to tak?",,Ano babi. Paní učitelka to vymyslela." Babička se radostně usmála.,,Tak to už se moc těším Viinko." Někdo v sále najednou ztlumil světla a osvítil pódium.. Na pódium přišla paní učitelka Watrmeistro. Svoje krátké černé vlasy měla rozpuštěné a na sobě měla bílé šaty.,,Dobrý den dámy a pánové a zejména děti. Vítáme vás na besídce baletního oddělení. Venku již poletují lehké vločky a sníh už zlehka tíží stromy. Proto jsme se všichni domluvili a sestavili pro vás program se zimní tématikou. Takže já vám přeji pěkný poslech. Držme spolu pěsti našim baletkám ať se jim vše vydaří a já už na pódiu uvítám baletky z třetího ročníku které vám zatančí Tanec vloček." Uzavřela učitelka a sešla z pódia. Opona se rozhrnula a na jevišti již klečely dívky. Hned jsem uviděla Klárku i Aničku.Všechny měly drdůlky a šatičky.Šatičky byly bílé a suknice která byla lehce potrhaná,jim sahala ke kolenům. Začala potichu hrát líbezná hudba. Dívky se pomalu zvedaly a protancovávaly kolem sebe. Točily se do kola, uskakovaly, dělaly kotrmelce a hvězdy. Tanec byl dokonalý na to že byly ve 3.ročníku. Potom tančily ůplně malé holčičky, velmi roztomilé. Chvilku tam nikdo známý nebyl. Pak ale nastoupily holky z 8.ročníku mezi nimiž tančila i Steph. Měly vlasy sčíslé dozadu a rozpuštěné. Na sobě měly ledově modré sukně. Tančily Severní vítr. Hudební doprovod byl tvořen z klavíru, houslí a trianglu. Hudba byla velmi divoká a rychlá, přesně jako nějaký severák. No a hned potom byly sólová vystoupení. Těch bylo pět. První sólo tančila malinká hnědovláska. Měla na sobě princeznovské bílé šatky a představila se nám jako Královna Zimy. A po ní tančila naše Klárka. Byla Víla. Tancovala v růžovém oblečku a měla křidýlka. Tančila velmi půvabně. Byla jsem na ni moc hrdá. Já sama nikdy moc tančit nezvládla. Nevím proč, asi nemám talent. A celou besídku uzavírala Steph. Byla taky v růžovém. Ona snad ani netančila, jen se lehce dotýkala podlahy. Lehoulince poskakovala a točila se. Nevím, nedokážu vám to popsat. Byla jsem jejich ladnými pohyby okouzlena. Nechápala jsem to. Jak to zvládají? Po jejím vystoupení se se všemi paní učitelka rozloučila a my vyšli ze sálu. Chvilku jsme čekaly na Klárku než se převlékne. V autě jsem ji pochválila. ,,Jsi moc šikovná holčička Kiki. Byla jsi úplně neskutečná." Vydechla jsem obdivně. ,,Vážně?" Zeptala se. ,,Naprosto." Ujistila jsem ji s úsměvem.