Na obrázku je Violet upravená na párty.

Byla šest hodin večer dne 11.prosince. Stála jsem ve svém pokoji v překrásných černých šatech.
Šaty byly jednoznačně dokonalé. Sahaly mi po kolena. Byly dokonalé černé na ramínkách a v pase byla připevněna obrovská rudá květina. Od květiny splývalo po šatech několik rudých stuh. K šatům jsem měla síťované černé rukavice. Obuta jsem byla v černých kozačkách s rudými mašlemi.Vlasy jsem měla vyčesané do dvou culíků a jen některé pramínky mi splývaly podél obličeje. Připadala jsem si jako nějaká princezna. Takhle vyparáděná jsem snad nikdy ani nebyla. Máma mi udělala make-up a černé stíny, pusu jsem si doladila rudou rtěnkou.

,,Tak co jak vypadám Klárko?" Zeptala jsem se své sestřičky která seděla na mém stolku. ,,Vypadáš, vypadáš dokonale!" Vydechla okouzleně.,,Díky panenko." Usmála jsem se na ni.
Oblékla jsem si svůj kabát ze kterého mi trčely moje šaty a vyběhla jsem z domu.

Naštěstí jsem jenom vyběhla uličkou a stála jsem na Amyiné ulici. Procházela jsem ulicí. Úplně nakonci ulice hned u pole stála Amyina rodiná vila, její rodina byla totiž velmi bohatá. Přeběhla jsem trávník a zazvonila jsem na zvonek u vchodových dveřích. Otevřela mi Amy. ,,No to je dost že jdeš holky už tu jsou pojď mi pomoct roznést tácky na stoly." Navrhla. Vypadala ehm no uplně jinak než stará dobrá Amy.
Vlasy měly fialkové konečky a byly naprosto rovné a přišpendlenou v nich měla černou růži. Pusu měla borůvkově modrou a lepivou a na sobě měla velmi prapodivný oblek. Černobílé staromódní minišatičky samý volánek a krajka. Sahaly jí těsně pod krk. Na rukách měla kožené náramky a nehty měla temně rudé. Na nohách měla obuté vysoké kožené kozačky. Ale i když jsem se jí na první pohled zděsila, teď jsem si uvědomovala jak moc jí to sluší.
,,Páni Amy ty ses nám ale překonala! Super šaty!",,Díkec Ví tebe bych taky málem nepoznala tak pojď dál." Vyzvala mě. Ukázala mi stoly na které jsem měla donést tácky s jídlem. Hned jsem se pustila do práce. Když jsem vše odnesla srazila jsem se v kuchyni s Jennis. Ta byla úplně jisto jistě princezna. Měla překrásné dlouhé šaty s několika vrstvami. Záda měla odkrytá šaty jí začínaly až v půli zad. Byly bez ramínek. Jennisiny vlasy byly načechrané a rovné.
,,Páni teda Ví!" Vydechla můj oblek jí velmi udivil.
Najednou se rozřinčel zvonek a bylo slyšet Amyino cupitání ke dveřím. Do domu se začínali drát první hosté a brzy zde bylo přeplněno. Odevšad zněla hudba a křik. Prodírala jsem se davem na zahradu. Ale ani tam moc klid nebyl. Sedla jsem si v altánku na lavičku a nasávala vzduch. Najednou na mě někdo zavolal. ,,Hej Ví, Violet, Ví pojď sem!" Křikla na mě Amy. Vstala jsem a přišla k ní. ,,Co se děje?",,Pojď si zazpívat!" Navrhla mi.,,Cože?",,No ták, Ví plsík!" Začala fňukat. ,,Tak fajn." Řekla jsem a už mě vláčela pryč .
Přitáhla mě na nějaké provizorní podium v obyvacím pokoji kde trsalo asi nejvíc lidí. Hrála tu velmi hlasitá muzika tak, že tu duněla podlaha. Ve předu u podia už čekala Jennis i Steph.
Steph měla černý klobouček s červenou stuhou, bílooranžovou bluzku s rudou mašlí u krku. K bluzce si oblékla rudou načechranou minisukničku a ve stejné barvě vysoké podkolenky a bezprstové kožené rukavičky. Na krku se jí houpal dlouhý řetízek s hodinkami místo přívěsku. Na rameni jí visela malá kabelka ve tvaru černé růže.
,,Co zazpíváme?" Překřičela Jennis hudbu. ,,Co schody z nebe?" Navrhla nám Steph. ,,Tak jo ." Souhlasily všechny. ,,Pamatujete si pořadí že jo?" Ujistila se Amy. ,,Ale jasně že jo. Zpívaly jsme to naposledy před měsícem. Co budeme mít v záloze?" Ptala jsem se holek.,,Asi bych dala Umět mít rád kdyby chtěli další." Navrhla Jennis. ,,Tak jo jdu spustit dobrovod nachystejte se." Přikázala nám Amy a my jsme vyšly na podium.