,,Nó kde jen začít." Protáhl Thomas. ,,Nechtěla bys to slyšet spíš ode mě? Vysvětlím ti to rychleji."Zaprosil Reed. ,,Promiň, ale raději si to poslechnu od Thomase." Thomas se zamyslel a pak spustil. ,,Odhalili jsme tvé pravé já asi před rokem." ,,Kde? Jak?" Vyhrkla jsem. ,,Prosím nepřerušuj mě, dostanu se k tomu. Jeli jsme tehdy na dějepisnou olympiádu. Reed a já jsme byli vybráni, oba dva jsme měli stejný počet bodů." Odmlčel se a hledal vhodná slova.,,Přišli jsme do místnosti kde se olympiáda psala a tam jsem tě tehdy uviděl poprvé. Seděla jsi v té lavici sama, nohu přes nohu. Koukala ses na tabuli. Dokonale si ten okamžik vybavuji a i teď tě vidím před očima.Tvoje vlasy se ti vlnily po zádech. Měla jsi černorudé tričko a černé kalhoty s rudým květinovým ornamentem na jedné nohavici. A potom ses na mě otočila. Máš velmi krásné oči víš to?" Zrudla jsem. ,,Maminka mi říkám že mám oči jak nejmodřejší část moře a nejkrásnější lesní tůňka." Zahihňala jsem se, přišlo mi to srandovní a trapné zároveň že tu básním o svých očích. ,,V tom případě má tvoje maminka pravdu. Nervózně ses na nás usmála a já... Nedá se to moc popsat, neuvědomil jsem si co to znamená dokud se ke mě Reed neotočil a neřekl ,Cítíš to? Ona je čarodějka'. Čaroděje dokáže vycítit jen ten kdo již aktivoval svoji moc.",,Ale jak se dá aktivovat?" Přerušila jsem ho znova.,, To je přeci jasné ne? Kouzlem. Moje matka je totiž také čarodějka, vlastně všichni z rodiny, teda až na strejdu. Poprvé jsem čaroval ve čtyřech letech." ,,A co holky, třeba Amy ty nemají žádnou moc?" Zeptala jsem se ho.,, Uvažuju o Steph i Jennis. Cítím že nějakou tu moc mají ale není jí mnoho. Nedá se o nich říct že by byli čarodějky, ale Amy ta je úplně vymytá, pochybuju že na nadpřirozeno vůbec věří." ,,Aha, no a co Klárka?" ,,Tvoji sestru jsem ještě neviděl, nedokážu posoudit, prozatím je mi líto, ale i tak, má zatím ještě čas." ,,Aha no a mám ještě poslední otázku. Kdo je ten váš on." Thomas i Reed se trochu nakrčili. Nechápala jsem to.,, Je to dost silný čaroděj, který chce získat čarodějku, nyní jsi jeho cílem ty." Zblednula jsem. ,,Kdo to je?",,Je mi líto, netušíme, víme jen že chodí na stejnou školu jako ty, je mi to líto, ale neboj se, vůbec tě nemůže napadnout. Musela bys s ním jít dobrovolně, takové je pravidlo.Každý tě chce získat. Čerstvá čarodějka se narodí málo kdy. Jen v sudé roky. Čarodějové jsou mnohem častější.",,Aha. Mohla bych již jet domů?" ,,Jestli nemáš dalších otázek." Pokrčil rameny. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Svezu tě. Tak čau brácho." Mávl Reedovi a zavřel dveře.
Nasedli jsme do auta a nastartoval. ,,Hele Thomasi je ti čtrnáct že? Jakto že můžeš řídit auto?" Zeptala jsem se. Jen se ušklíbl. ,,Čarodějové mají různé výhody." Pokrčila jsem na to rameny a začala jsem jen tak koukat z okna.

Zastavili jsme a Thomas zacouval aby mohl zaparkovat. Zastavili jsme a Thom mě chytil za ruku. ,,Violet já..." Zarazil se. ,,Kdybys cokoli potřebovala, dej mi vědět ano a neboj se, nejsi v tom sama my stojíme při tobě ano?" Řekl a pohladil mě po paži. Mlčky jsem přikývla, do očí se mi draly slzy. Otevřela jsem a vyklopýtala z auta. Otočila jsem se abych mu zamávala. Usmál se na mě a taky mi zamával. Stále seděl v autě, zdálo se že se mu ven zatím nechce. Přitáhla jsem si kabát a vešla domů.
   Vyběhla jsem schody do svého pokoje, zavřela jsem za sebou a svalila jsem se na postel.