Na obrázku Stephanie ;-p.

,,Violet, proč jsi nebyla ve škole? Na angličtinu jsem musela sedět s tím černovlasým cvokem!" Naprosto jsem Stephiin hlas, který vycházel z mého mobilu, nevnímala.

,,Ehm co? Jo, jo já- bylo mi blbě."
,,Ví, jsi v pořádku? Já poznám když se něco děje. Je to ohledně,ehm čarodějnictví?" Zašeptala do telefonu. ,,No, trochu." Pípla jsem. Nechtěla jsem jí skrz telefon říkat moc důvěrné informace. ,,Za minutku jsem tam!" Vyhrkla Steph. ,,Steph! Ale.. Steph? Haló? Haló?" Típla to. No super. Tak, chvíli si počkám a hned budu mít o zábavu postaráno.

Nemusela jsem čekat ani patnáct minut, když se ozval jasný hlas zvonku. Seběhla jsem schody a otevřela Steph dveře. ,,Říkala jsem ti, že můžeš normálně vždycky jít dovnitř." Zakoulela jsem na Stephanie očima a nasadila jsem lehký ironický výraz. ,,No jo no jo já vím. No, ale to je fuk. Tak o co jde?" Zeptala se mě zvědavě.

,,Zjistila jsem, že taťka není můj pravej otec. Tím se vysvětluje čarodějnictví. Můj otec byl prostě čaroděj." Stephanie na mě vyjeveně hleděla. ,,Och propána Ví! A jak to neseš?" Jen jsem pokrčila rameny. ,,Normálně. Pořád beru tátu za svýho tátu. Toho vlastního jsem nikdy nepoznala a ani nepoznám." Prohlásila jsem rozhodně. ,,Ale jak to můžeš tvrdit, že ho nikdy nepoznáš? Třeba na něj časem narazíš nebo třeba-",,Steph! Já ho, ale vážně nikdy nepoznám, protože je mrtvý." To byla pro Steph zjevně poslední kapka. Zírala na mě s otevřenou pusou a neskrývala jasný údiv.

,,Oki tak to je drsný!" Zhodnotila to nakonec. ,,A to ti jako tvoje máma jen tak jako řekla? Nebo co?" Zavrtěla jsem hlavou. ,,Nee. Já jsem se jí sama zeptala. Slyšela jsem o tom včera diskutovat Reeda a Thomyho." ,,Tys byla u nich?" Zeptala se zase nechápavě. Došlo mi, že je to zbytečné a převyprávěla jsem jí celý včerejší den a polovinu toho dnešního. Vykuleně mě poslouchala jakoby nevěřila svým uším.

,,Senza. Nic jinýho na to ani říct nemůžu. Holka, kam se poděl tvůj starej život? Ten ve kterým si plánovala s Amy párty, kdy jsi cvičila s jasným zápalem všechny skladby, které jsme kdy sepsaly. Kam se to podělo Violet?" ,,Já nevím Stephi. Asi jsem se změnila. Já vím, ale chápej mě Steph. Ty ani já nemůžeme zahodit svoje nové já. Nemůžeme, nejde to! Pochop to, nemůžeš jen tak něco předstírat. Nikdy už to nebude jako dřív!" Zdůraznila jsem. Bála jsem se Stephiiné reakce. Bylo jasně vidět jak jí to šrotuje v hlavě a přemýšlí.

Po chvíli se ušklíbla. ,,Dobrá máš pravdu, ale kvůli čarodějnictví si nepoděláš celej život, takže už máš dobrovod na ten Valentýnský ples?" ,,Stephanie Tonsová ty jsi normální blázen!" Rozesmála jsem se na celé kolo. Jen se uculila a pokrčila rameny. ,,Já vím Violet, ale prosím soustřeď se alespoň do toho plesu jo? Nechceš Amy přece totálně rozesmutnit, že ne?" Po očku na mě koukla Steph. ,,Dobrá, ale po plese začneme s pořádnýma kouzlama, platí?"
,,Jo!" Křikla Stephí a jiskřivě se usmála.

,,Teď jen musíme nějak nenápadně donutit Thoma, aby tě pozval."
,,Stephi? Kdo řekl, že jsem se zakoukala do Thomase?" ,,Nikdo! Ale zrudla jsi! Takže ses nám zabouchla do Thomase jo? Musíme mu vymyslet nějakou roztomilou přezdívku. Thomísek, Thomoulek, Thomíček!" Zahihňala se Stephanie.
,,Stephanie! Nech toho!"
,,Thomounek!" Křičela dál vesele Steph a já se smála. Můj život se ubíral dál no a ještě k tomu pořád vesele. Tak proč se nemůžu zbavit toho pocitu, který mi naznačuje,  že všechno nebude jako z pohádky?

Ahojky, tak tu máme další část, kterou bych ráda věnovala svojí kamarádce Petruska28 , která má lehký podíl na jedné části v dnešní kapitolce.

Jinak vám bych mocinky moc chtěla poděkovat za hvězdičky a komenty, moc to potěší.
Mám vás moc ráda, jste skvělí čtenáři.

Tak zase u příští kapitolky ;-D
Nell24a