Po zápase

Letěli na koštěti, stíhali malou zlatou kuličku. Oba byli velmi dobří, oba chytači sedmého ročníku. Jeden Zmijozel, druhý Nebelvír. Byli jak den a noc. Scorpius se zářivě blond vlasy a Al s tmavě hnědými.
Za letu do sebe štouchali a prolítavali skrz tribuny, nehleděli na obecenstvo. Teď existovala jen zlatonka a ten druhý mu ji nesměl ukrást. Albus už už natahoval ruku, že ji chytí a v tu chvíli odněkud přiletěl potlouk. Vykolejil ho z dráhy a Albus upadl na zem. Naštěstí letěli celkem nízko. Scorpius se ušklíbl a výtězoslavně prsty objal zlatý míček. Zmijozel vyhrál 200:50. Albus vztekle bouchl pěstí do trávníku.

***

Scorpius zrovna došel do sprch u hřiště, když uviděl, že tam Al stále ještě je. Měl náladu ho poškádlit. Ten kluk se mu už dlouho líbil. Měl opálené, větrem ošlehané tělo. Vypracované svaly na nohou, od létání na koštěti. Ramena široká, proché břicho, kde se jemně rýsovaly svaly. A ten pevný zadek, který teď mohl okukovat, jak se mu zlíbilo.
"Tak co, Pottere! Chutnala ti tráva, napásl ses dost?" uchechtl se Scorpius. Sám na sobě také neměl nic. Jeho tělo stejně jako Albusovo bylo atelticky založené, avšak jeho pokožka byla bledá.
"Zas provokuješ, Malfoyi?" otočil líně hlavu Al.
"Ale no tak, vždyť se ti to líbí," řekl Scorpius laškovně a plácl Albuse po tom nádherném pevném zadečku, až to mlasklo. Účinek to mělo okamžitý. Albus chytil útočníka za ruce a přišpendlil jej ke kachličkám.
"Nech toho!"procedil naštvaně.
"Víš, že vypadáš vážně sexy, když se zlobíš?" ušklíbl se Scorpius a nabral všechnu sílu. Teď to byl on, kdo Ala přišpendlil k stěně. Ale on k tomu použil své celé tělo. A pak se hladově vrhnul na Albusovy měkké rty. Dlouze a vášnivě jej políbil. Oba se tím polibkem vzrušili.
Když se Al vzpamatoval, tentokrát Scorpiuse donutil se ohnout ke sprchám. Rukama se mladý Malfoy musel opřít o zeď.
"Tak tohle chceš??" štěkl po něm Albus.
"Dávám přednost opačné straně," utrousil Scorpius.
"Tak to máš smůlu, mě nikdo do zadku píchat nebude!" zavrčel Albus, zamumlal ještě příslušná kouzla a pak tvrdě spojil jejich těla. Později je dovedl do extráze.
Když bylo po všem a oba se vysprchovali, Scorpius Ala tiše pozoroval.
"Tys měl být Zmijozel, fakt že jo!" řekl po chvíli. Al se pousmál.
"Málem jsem byl, ale Moudrý klobouk mě zařadil do Nebelvíru, protože jsem to chtěl. To mi poradil táta, udělal to stejně." vysvětlil Al.
"Fakt? No škoda, dovedeš si představit, kolik srandy bychom si užili na koleji?" zablýsklo se Malfoyovi v očích a pohled mu ztěžkl touhou. Albusův pohled byl náhle stejně těžký.
"Čekej mě o půlnoci před vchodem na tvou kolej," zazubil se na něj s vědomím, že konečně pořádně využije taťkův kouzelný plášť a Pobertův plánek, který se mu podařilo v létě štípnout.

Noční dostaveníčko

Albus počkal, až všichni kamarádi v pokoji usnou a pak se potají vykradl ven. Ještě předtím, než odešel z koleje, si přes sebe přehodil neviditelný plášť a aktivoval Pobertův plánek. Na pergamenu mohl vidět, že na chodbách hlídkoval jako obvykle Filch. Ačkoli už byl věkem sešlý, nedal si pokoj. Al se mu úspěšně vyhnul v prvním patře a pak se pomalu se vydal sklepení.
Když došel k jeho koleji, jeho milenec už tam čekal a rozhlížel se kolem. Byl primus a tak nevadilo, že byl venku. Když si Al stoupl přímo před něj a sejmul plášť, Scorpius vyděšeně vyjekl.
"Ty jsi šílenec!" odplivl si blonďák a v předstíraném gestu se chytil za srdce.
"Málem ses podělal strachy, Malfoyi," uchechtl se Al.
"Nekecej a pojď už dovnitř," zamračil se na něj Malfoy.
Uvnitř společenské místnosti bylo příjemné teplo. V krbu plápolal oheň, ale ne moc, jen příjemně. Scorpius zakouzlil odpuzovací a odhlučňovací kouzlo na chodby do ložnic, aby je nikdo nemohl vyrušit.
"Co kdyby ses posadil?" vyzval, Albuse.
"To bych klidně mohl," přikývl Al.
Hned jak dosedl na zelenou sedačku, sedl si na něj Scorpius obkročmo a vrhl se na jeho rty. Poté postupoval na krk, sundal mu tričko a jemně olízl ty dva tmavé citlivé terčíky na hrudi. Chvíli u nich zůstal a dráždil je. Albus zvrátil hlavu dozadu a uvolnil se. Scorpius toho využil a seskočil z něj. Chvatně mu stáhnul kalhoty a jeho počínající erekci vzal celou do úst. Al zalapal po dechu. Scorpius by se ušklíbl, kdyby neměl plnou pusu. Líbilo se mu, že v Alovi vyvolává takové reakce. Pak začal jeho délku sát a občas jazykem rychle kmital po citlivém žaludu. Na Albuse toho bylo po chvíli dost.
"Přestaň, už...budu," křičel, ale Scorpius neposlouchal. Začal sát ještě víc. Albus déle nevydržel a skrápěl spermatem vnitřek úst svému milenci. Ten všechnu tu tekutinu spolkl.
Až když si Scorpius s úsměvem sedl vedle svého milence na sedačku, všimli si ti dva, že již nejsou sami. Že je pozoruje pár temných očí.