52. ,,Romča?!"
Seděla jsem právě v čekárně u doktora vedle mě seděl Matyáš. ,,Jsi nervózní?" zeptal se. ,,Ne a ty?" zeptala jsem se. ,,Jo,"řekl a nervózně si poklepával nohou.
,,Jdu tam já a ne ty," řekla jsem a usmála se. ,,Já vím, ale když nevím co s tebou bude..." ,,Jen mi vezmou dítě, nic hrozného," oznámila jsem..
,,Jo já vím, ale pochop mám tě rád a to co se stalo na naší dovolené..." ,,Nemluv už to nechci slyšet," řekla jsem. Doktor mě zavolal do jeho ordinace, ale Matyáše nepustili.
-Pohled Matyáše-
Seděl jsem v čekárně a hleděl,do mobilu psal jsem si s Romanem, abych se trochu uklidnil, protože většinou se dokážeme rozesmát i přes psaní esemesek, my prostě nejsme normální, ale i tak ho mám rád.
Sabča tam byla půl hodiny, začal jsem se procházet byl jsem fakt nervózní, teď by mi Sabča řekla něco ve stylu: ,,Já se bojím létat a ty se bojíš zase o mě."
Když vyšla z ordinace, tak jsem jí objal. ,,Tak co?" zeptal jsem se. ,,Už je pryč," řekla smutně. Znovu jsem jí objal. ,,To je dobrý Maty já vím, že jsem na to mladá a ty jsi mladší a navíc ta rakovina," řekla Sabča utřela si slzy.
Mlčel jsem, neměl jsem co říct, jelikož si tohle Sabča nezasloužila. Byl jsem blbec, že jsem jí sem poslal. I Sam tohle chtěl, udělali jsme chybu a já si to teď dávám za vinu.
***
Vyšli jsme před nemocnici, kde už čekal Roman. ,,Ahoj Romčo," řekla jsem a upravila mu brýle, které mu sklouzly na nos.
,,Díky," řekl a objal mě. ,,Chyběla jsi mi," ,,Tys mi taky chyběl kočičáku. Mimochodem kam jsi dál háro?" zeptala jsem se. ,,Neměl jsem čas si to nějak upravovat,"
,,Tak to tě chápu,taky nemám poslední dobou čas a proto si nosím lak na vlasy u sebe, mám ti je upravit?" zeptala jsem se a mile se usmála. ,,Tak jo jestli chceš," řekl Roman. ,,Doufám, že to není ten růžový lak, pevnost mě nabarvil vlasy a vypadal jsem jak teplouš,"
,,Neboj," řekla jsem a postavila se na špičky a trochu mu upravila vlasy, když jsem byla hotová, tak jsem se podívala jak vypadá. ,,Náš RoUmEan je zase náš starý RoUmEan, kterého moc dobře známe," řekl Matyáš a usmál se.
,,Mám tu i zrcátko, chceš se podívat?" zeptala jsem se. ,,Ne budu ti věřit, že to je perfektní, jsi přece ta nejlepší kadeřnice," řekl Roman a upravil si pramínek vlasů co mu sklouzl do čela.
,,Kam půjdeme?" zeptala jsem se. ,,Můžeme jít do parku," řekl Roman. ,,Jo to by jsme mohli," řekl Matyáš všichni tři jsme tedy vyšli k parku a povídali si o zážitcích na dovolené.
Roman s úšklebkem přikyvoval občas se zasmál, ale pak jen tiše poslouchal. ,,A já včera vzal Dominika do kina," řekl Roman. ,,Ten musel být rád," řekla jsem a usmála se. ,,Byl po třetí v kině, takže byl rád," řekl Roman. ,,Lidi mě je toho kluka docela líto," řekla jsem.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro