Z objetí mého plyšového medvěda Lokiho, kterého jsem si přinesla včera po návštěvě Země mě vytáhl až doopravdový Loki. Ten mě konečně vzal na snídani do jídelny. Nevím proč, ale zatím mě ani jedno ráno nechtěl vzít do jídelny, tak jsem tam teď radostně běžela. Otočila jsem se na něj, on se jen potuteleně usmíval.

„Proč se usmíváš?" zeptala jsem se.

„Jen tak," řekl, ale jeho úsměv stále nemizel.

„Z nějakýho důvodu určitě," koukala jsem na něj a chodila pozadu.

„Neříkala jsi mi náhodou jednou, že bych se měl víc usmívat?" zeptal se.

„To si pamatuju, jen... jsem chtěla znát důvod, víš? Culíš se tak spokojeně," pokrčila jsem rameny a otočila se zpátky dopředu. Rovnou jsem vrazila do někoho, kdo zrovna zatáčel za roh.

Bože, já vrážim pomalu do všech.

„Omlouvám se," řekl hluboký hlas.

Já vypískla. Zůstala jsem stát na místě a nemohla jsem promluvit. Podívala jsem se na muže přede mnou a začala se radovat jako malý dítě. Samou radostí jsem si poskočila a otočila se dokola.

„Božínku! To je- To je- U Ódina! Thor!" řekla jsem radostně.

„Je mi potěšením tě poznat?" nejistě na mě koukal.

Jeho pohled se poté přemístil na Lokiho, který už stál za mnou.

„Ach, jak mi chybí ta doba, kdy ses takhle radovala ze mě," řekl mi tiše do ucha. Potom se otočil na Thora. „Thore, tohle je má... tohle je Emma, Emmo, jak už víš, tohle je Thor," představil nás.

„Emma?" vykulil oči. „Ta Emma? Ta midgarďanka?" zeptal se.

„On mě zná," zapištěla jsem radostně. „Jak to že mě zná?" otočila jsem se nechápavě a s nervózním úsměvem na Lokiho.

Loki si mnul kořen nosu a zjevně doufal, že nebudu chtít odpověď.

„Kdybys slyšela, co všechno o tobě napovídal!" řekl radostně Thor.

„Napovídal? Spíš co jsi ze mě vytáhl," protočil oči.

S očima naplněnýma očekáváním jsem koukala na Thora. „Co o mně říkal?" zeptala jsem se zvědavě.

„Nic," skočil do toho Loki. Chytil mě za ruku a chtěl mě odtáhnout pryč. Pousmála jsem se nad tím, že mě chytl za ruku, ale přesto jsem zůstala stát na místě.

„Loki, snídaně neuteče," usmála jsem se na něj. „A k tomu chci slyšet něco o tobě," usmála jsem se nevinně.

Loki jen protočil oči, protože věděl, že mnou nehne.

„Snídaně je vlastně dobrý nápad, můžu jít s vámi," řekl Thor a otočil se, aby šel do jídelny.

Loki zaúpěl, ale následoval Thora do jídelny. Měl se mnou stále propletené prsty a tak jsme spolu šli se spojenýma rukama až do jídelny.

***

Jakmile jsme usedli ke stolu, Thor spustil.

„Loki se před dvěma lety vrátil jako vyměněný," začal vyprávět a já na Lokim viděla, jak se chtěl propadnout do země.

Já se na něj jen ušklíbla, on můj pohled zachytil a ušklíbl se nazpět.

„Nejdřív se stala ta věc s Bifrostem, ale i přesto, že jsme ho spravili, nechtěl se navrátit," pokračoval a já si zase vyměnila pohled s Lokim.

Připomnělo mi to minulý rok, kdy jsme se loučili a on říkal, že musí jít, že se mnou už i tak byl déle než mohl. Bifrost byl opravený už dávno, ale on se mnou i přesto chtěl být déle.

„Po návratu byl skoro každý den s Heimdallem, no věřila bys tomu? Loki! Loki, který opovrhoval midgarďany a bral je jako podřadné, najednou midgarďany špehoval," zasmál se Thor hlubokým hlasem a zakousl se do jídla. Poslouchala jsem se zájmem Thora a Loki se mezitím nepohodlně vrtěl na svém místě.

„Tak jsem se přirozeně pídil po tom, co ho tak uchvátilo. Jaké překvapení, když jsem se dozvěděl, že to byla dívka. Myslel jsem si, že se snad nikdy nezamiluje," usmál se na mě. „A zamiloval se správně! Krásná, okouzlující, milá, která zvládne mého bratra zkrotit," jeho úsměv se rozšířil.

Já se taky usmála a byla moc ráda, že mě Thor takhle vnímal. Loki nesnědl ani sousto jídla, už měl hlavu v dlaních a modlil se za konec konverzace, když v tom Thor zase promluvil.

„A to jsem ti neřekl to nejlepší! Asi před rokem se choval jako totální blázen. Byl furt napružený, často pochodoval v místnosti z jedné strany na druhou a kdykoli se ho někdo zeptal co mu je, jen podrážděně odpověděl, že nám do toho nic není. A před pár dny se to stalo znovu. A zase mumlal tvoje jméno," zakýval na Lokiho nechápavě hlavou, ale i tak se usmíval. „Takhle zvláštní nebývá moc často, musí mu—"

„Dobře to už by stačilo!" nevydržel to zřejmě Loki a postavil se. Funěl naštvaně a propaloval Thora pohledem. „Nemusíš jí nic o mně vyprávět, bratře, to není na tobě," propálil ho pohledem.

„Promiň mi to, Loki. Jen jsem měl takovou radost, že konečně poznávám dívku tvého srdce," usmál se omluvně.

„Neřekl nic špatného, Loki," ujistila jsem ho.

„Ale některý věci bych ti chtěl říct sám. Nenechávat ostatní, aby je říkali místo mě," řekl naštvaně s pohledem na mě.

Dívala jsem se na něj a jeho pohled po chvilce změkl. Semknul čelist, ale poté si povzdechl a otočil se na Thora.

„My už půjdeme," řekl klidně

„Thore, děkuju moc za pokec, seš skvělej, ještě někdy se musíme setkat," usmála jsem se na něj vřele.

„Doufám, že tě budu moci vídat častěji, Emmo," usmál se.

To mě Loki už táhl pryč.

„Jasně, tak zas někdy!" zavolala jsem ještě za Thorem.

Loki přidal do kroku a já musela utíkat, abych mu stačila.

„Na držení rukou," dýchala jsem ztěžka, když jsme zastavili, „bych si zvykla, ale na tohle utíkání, fuuha, to asi ne."

Zatáhl mě do pokoje. „Promiň," omluvil se. „Chtěl jsem odtamtud zmizet," vysvětlil.

Plácl sebou na postel a rozvalil se.

„To já chápu, ale přeci jen neřekl nic špatnýho," pokrčila jsem rameny.

„Řekl toho až moc," opřel se o lokty a koukal na mě.

„Nemusíš být pořád pan tajemný," protočila jsem oči s úsměvem.

On se ušklíbl. „A nemáš mě tak radši? Jako toho mysteriózního záporáka se sexy tělem?" zeptal se s důrazem na slovo sexy.

Já překvapeně zamrkala. „Ty jsi špehoval moje rozhovory s Amandou?!" vyjekla jsem.

„Tenhle konkrétní byl... velice zajímavý," úšklebek na tváři se mu snad ještě zvětšil.

„Mhm, jsem ráda, že se ti tak líbil," mnula jsem si kořen nosu. „Ego ti muselo narůst ještě víc," cítila jsem se trapně. Chvíli jsem tam stála a cítila na sobě Lokiho pohled. Jakoby zkoumal co udělám. „Hele, víš co mi teď došlo? Asi před rokem jsi byl naštvanej, jo?" zeptala jsem se.

On ve tváři na vteřinku znejistěl, ale pak zase nasadil sebevědomý výraz, kterým mě vyzýval abych pokračovala.

„Před rokem jako třeba, když jsem začala chodit s Radkem? A potom před pár dny, jsi byl nevrlej? Jako třeba když se Radek stavil?" zamyslela jsem se.

Loki tam zůstal zaraženě ležet a nepromluvil. Pomalu jsem k němu přišla. To že nemluvil znamenalo, že jsem měla pravdu. Maxova teorie o Lokim byla pravdivá.

„Že by si někdo až tak moc nevěřil?" škádlila jsem ho. Jakmile se mi nedostávalo odpovědi, sedla jsem si na jeho klín obkročmo. Přiblížila jsem se k jeho krku a viděla, jak mu naskočila husí kůže. „Že by někdo tak moc žárlil, že mě unesl na Asgard?" zašeptala jsem mu do ucha. On se přerývavě nadechl. Je až neuvěřitelný, že jsem ho zvládla vykolejit a nejhorší na tom bylo, že jsem se sotva držela, abych se na něj nevrhla. Vypadal tak skvěle, že jsem to sotva zvládala. Najednou se se mnou protočil a já ležela zády na posteli. Podívala jsem se na něj a on měl na tváři zase ten svůj úšklebek.

„Krásko, ty tady nejsi ta v moci," zašeptal těsně u mého obličeje, oči mu ztmavly touhou. „Ale ano, žárlil jsem, protože jsem tě nemohl mít. Je to ten důvod proč jsi tady? Dost možná," řekl a koukal se mi při tom do očí.

V očích měl výzvu a mluvil chraplavým hlas, který se mnou dělal divy. Na sucho jsem polkla. Delší dobu jsem to nevydržela a políbila ho. Zase dravě a chtivě. Ruce jsem mu vpletla do vlasů, nohy měla okolo jeho pasu a on se svýma rukama přidržoval, aby na mě neležel celou vahou. Srdce mi bušilo jako splašené a slastně jsem vzdychla do polibku. On se jen mírně ušklíbl. Přestal mě líbat a místo toho se přesunul na můj krk. Tam mi udělal cucflek, čemuž jsem se zasmála.

„Značkuješ si území?" zeptala jsem se.

On mi neodpověděl a pokračoval v polibcích a pomalu mi rozepínal šaty. Celé moje tělo bylo v jednom ohni, myslela jsem, že to už nesnesu. V břiše mi lítalo tisíce motýlů, z hlavy mi zmizely všechny myšlenky kromě té, která mi říkala jak moc ho chci. Přitáhla jsem si ho zpátky k sobě a políbila ho. Sundala jsem mu divoce jeho triko, nebo co to sakra bylo, a prsty prozkoumávala jeho břišní svaly. Tentokrát jsem se do polibku usmála já. Loki se mě dotýkal snad všude, a kdekoli se mě dotknul, mé tělo hořelo ještě víc. Jakmile se o mě opřel a já ucítila jeho bouli v kalhotách, znovu jsem zasténala.

„Někdo je tady citlivej," řekl chraplavým hlasem.

„Ty máš tak co říkat," uchechtla jsem se zadýchaně.

Místo odpovědi mě políbil a kousl mě při tom do spodního rtu. Konečně mi sundal šaty, které odhodil někam na zem, kde skončily i jeho kalhoty a pak pokračoval, kde skončil. Oba jsme byli naplněni touhou a vášní, oba jsme po sobě tak toužili, že jsme si to ani neuvědomovali dokud to nevyšlo na povrch. Oba jsme pociťovali rozkoš, když se pohyboval proti mně. Já mu tvořila škrábance na zádech a sténala společně s ním.

Jo, Loki byl kurva bůh v posteli.

Vůbec jsem ten gif nahoře nesledovala asi tak třicetkrát za sebou. Nene. Vaše modlitby byly vyslyšeny! Před dvěma lety, v předchozím díle, jste si stěžovali na to, že jsem nepopsala Lokiho a Emmin pobyt v posteli v Paříži a bylo to divně přeskočený. Důvod je prostý: tohle mi váážně nejde. Většinou to dopadá katastrofálně, ale snažila jsem se a dala do toho vše, takže mi dejte v komentech vědět jestli to stálo za to, nebo jestli to stálo tak za prd, že byste se radši obešli bez toho. Hehe.
Kája😄
Ps: MiaLexiValeska  dřív to nešlo, tak snad to stačí aspoň takhle😄❤️.