Probudila se ve čtyři hodiny. Vstala, oblékla se a rozhodla, že se projde. Vyšla z pokoje a procházela se po chodbách.
Takto se procházela ještě dobrou hodinu. Když jí to omrzelo vydala se zpět do svého pokoje. Vždycky měla rozpuštěné vlasy jen tak, nebo sepnuté sponou. Rozhodla se pro tentokrát, pro culík s dvěma volnými pramínky zepředu podél obličeje. Nebylo to špatný, zatímco spíše neobvyklé, ale slušelo jí to.

Dnes byla výuka zrušena, protože se konalo mistrovství ve famfrpálu.
Neměla ráda famfrpál. Nejraději by tam nešla. Půjde tam jen proto, aby fandila svým přátelům.

V šest, šla Mia na snídani. Ginny a Harry mluvili jen o famfrpálu a tak je nevnímala. Podívala se k učitelskému
stolu, ale Snape tam nebyl. To bylo divné. Nechápala proč je smutná a proč jí to tak vzalo, vduchu se okřikla. Je to přeci tvůj profesor!!

" Ahoj ", pozdravil je Ron a sedl si k Harrymu. Na Hermionu se ani nepodíval.
"Čus", pozdravil ho Harry. Ginny dělala jako by tam nebyl." Tak co myslíš vyjrajeme dneska? " zeptal se Weasly.
" Každopádně ", odvětil Harry. Poté si k Mie sedla Levandule a pozdravila jí sladkým hláskem, po kterým se Hermioně chtělo zvracet. Nepozdravila jí a odešla se připravit na famfrpál.
Cestou do pokoje, na rohu do někoho narazila. Lekla se když zjistila, že to je Snape. " Omlouvám se pane profesore, já nechtěla ", omluvila se Mia. " To je v pořádku slečno. Co se stalo, že se tak řítíte", zeptal se. " Nic ", odpověděla. Věděl, že lže. Pozdvihl obočí a pomalu nevěřícně přikývnul. Obešel jí a šel si svou cestou. Hermiona se otočila a viděla jen vzdalující se osobu jejího profesora. Byla ráda, že je v pořádku.

Famfrpál trval tři hodiny v kuse. Fandila nebelvíru jen jak mohla. Po nějaké době, která se Hermioně zdála nekonečná. Získal Harry zlatonku, jako vždy. Nebelvír vyhrál.

V nebelvírské místnosti se slavilo. Hermiona se tam šla podívat, aby Harrymu a Ginny mohla poblahopřát.
Byla tam ještě chvilku a pak se rozhodla, že půjde do knihovny.

Když šla po chodbě zastavil jí hlas, povědomý a jí nepříjemný hlas.
"Zastav " rozkázal jí Ron. Hermiona ho ignorovala, to Rona naštvalo a než se nadála Ron jí silou přitiskl ke zdi.
Jeho stisk jí bolel, ale nedala to na sobě znát. " Co chceš Ronalde "
" Co chci?! Já ti řeknu co chci. Budeš se se mnou bavit a dělat mi úkoly, aby mě už ten netopýr Snape neponižoval a neurážel mě! Je ti to jasný!?! řval na ní. " Ne! Nikdy! Nebudu ti dělat domácí úkoly a už vůbec se s tebou bavit nebudu Weasly! ", vykřikla po něm. Ron už byl vztekem celý rudý.
Zrovna napřahoval ruku, aby jí uhodil.
" Opovaž se jí uhodit a zabiju tě Weasly", varoval ho Draco. Ron Hermionu pustil. Vyndal si hůlku a chystal se zaútočil na Draca, když se z rohu vynořil Snape. " Ale, ale Weasly a Malfoiy následujte mne do kabinetu. A vy slečno můžete jít. " Ano pane profesore", řekli všichni najednou.

Severus Snape
Já toho Weaslyho zabiju! Jak se opavážil uhodit Hermionu! To si odskáče. Otevřel jsem jím dveře, když vstoupili, zeptal jsem se jich co se stalo.
" Pane profesore, Weasly napřahoval ruku, a chtěl uhodit Hermionu. Chtěl jsem zasáhnout, ale Weasly vyndal hůlku a hodlal na mě s ní zaútočit. A pak jste se objevil vy.", dořekl Draco.
Ron rudnul vzteky.
" Weasly budete mít trest dokonce roku u pana Filche a odebírám Vám padesát bodů. A jestli se ještě něco takového bude opakovat, tak si mě nepřejte! ", poslední větu už říkal hlasitě a vztekle. " Děkuji pane Malfoiy. Můžete odejít. ", dořekl.
" Nashledanou pane profesore", rozloučil se Draco, Ron se nerozloučil, byl vzteky bez sebe, že to nešlo ani popsat. Pro příště si, ale uvědomil, že už to neudělá.

Hermiona
Ten Snape mě pořád udivuje. Došla jsem do knihovny. Četla jsem už třetí knihu, když mě vyrušil Draco. " Ahoj Mio, jsi v pořádku? "zeptal se ustaraně.
" Ano jsem, děkuji "odpověděla.
" Mě neděkuj, spíš Snapovi. Dal Weaslymu trest do konce školního roku u Filche a strhl mu padesát bodů, a aby toho nebylo málo, řekl mu, že jestli se to bude ještě opakovat, tak ať si ho nepřeje. ", dopověděl Draco. Hermiona byla překvapená, velmi mile překvapená.