Severus

Vstal jsem dříve. Dnes jedu na tu misi. Vůbec se mi nechce, raději bych jel s Miou k jejím na Vánoce a strávil s ní všechen čas. Ne, ten vševěd si pro něj vždy něco musí najít. Nerad to přiznávál, ale někde v hloubi srdce měl toho starého blázna Brumbála rád. Co by pro něj neudělal. Otočil se na spící Hermionu. Byla krásná a tak roztomilá. Tu noc byla úžasná.
Miluje jí a bude jí milovat navždy. Díky ní, zase pocítil sílu štěstí a hlavně lásky. Pohladil jí po jejích kudrnatých vlasech. Nechtěl jí budit, ale chtěl se s ní rozloučit a dát jí dárek k Vánocům. "
" Mionko vstávej princezno ", nahnul se k ní a kousnul jí do ouška. Mia se zavrtěla a do polštáře nesrozumitelně řekla, " Lhásko je brco sphi. " Severus jí sebral peřinu. " Co děláš Severusi ihned mi jí vrať " , zakřičela. " Chceš raději tu peřinu nebo dárek k Vánocům? ", zeptal se a přitom nadzvedl obočí. " Dárek? Dárky?! Sakra dárky! ", vyběhla z postele a ani si neuvědomila, že je nahá. Severus si jí prohlížel pobaveně. Až po chvilce si to uvědomila a zčervenala jako rajče. " Co na mě tak koukáš! Buď tak hodnej a pujč mi něco na sebe, třeba košili " Nepůjčím"
"Cože?! Snad mám na to právo, je to tvoje chyba, že nemám co na sebe! "" Máš. "
" To tedy nemám ", vykřikla. " Ale ano máš ty krásné šaty "
" No tak Severusi neštvi mě a něco mi pujč! ", docházela jí trpělivost. Severus zvedl ruce na znamení, že se vzdává a šel jí pro košili, poté jí podal černou košili. " Děkuju ", řekla už spokojeně.
" Víš, že si roztomilá když se zlobíš.", provokoval jí dál. Hermiona si oblékla tu košili, byla v tom sexy. Měla jí akorát pod zadek. " Tak za tohle, ti už tu košili nevrátím ", vyplázla na něj jazyk. Otočila se a běžela do svého pokoje pro dárky, které měla pro Severuse. Po pár minutách se vrátila i s dárky zpět do sklepení.

Hermiona
Přešla k Severusovi, " Veselé Vánoce lásko ", políbila ho. Předala mu dárky a on je otevřel. Dostal od Mii tři košile, tmavě modrou, tmavě zelenou a černou. Dále dostal zlatej řetízek s přívěškem I love you forever. Severus neměl slov. Na tváři mu skanula slza. Přitáhl si Miu za pas a co nejvíc jí láskyplně políbil. " Miluju tě a navždy budu princezno moje"
" Já tebe ", a opět pritiskli své rty k sobě. Následovali dárky pro Miu. Předal jí je a Mia byla zvědavá co v nich bude. Otevřela první. Byl tam drahý parfém, který voněl jak růže a jahody zároveň, měla z něj radost. V druhým byla krabička. Otevřela jí a spatřila nádherný naúšnice a náhrdelník. Měla slzy v očích. Své oči znova upřela na Severuse a řekla " To je nádhera, tos vážně nemusel, moc se mi líbí"
" Ale ano musel, pro svojí princeznu všechno. A to není všechno co pro tebe mám." Vytáhl z kapsy krabičku, kleknul si před ní a otevřel jí. Hermiona neměla slov, byl tam nádherný prsten. Uprostřed prstenu byl diamant. "Hermiono Jean Grangerová, vzala by sis mě až doděláš studium v této škole", zeptal se jí. Hermiona nezaváhala a řekla, " Ano. "
Severus si stoupnul a radostí jí obejmul a roztočil se s ní. Mia brečela štěstím. Sev jí postavil zpět na zem a vášnivě jí políbil.

Rozloučili se spolu ač oba neradi.

Na nástupišti King Cross si jí rodiče vyzvedli. Oba s radostí obejmula.

Po pár hodinách už byla doma.
Sedla si a rodiči do obýváku a vyprávěla jim vše o škole. Její rodiče z ní měli radost, že jí to tak jde. Byli na ní pyšní. " A co chlapci Mio. Povídej ", pobídla jí její matka. " Ach ano, to chci taky vědět ", ozval se i její otec. Mia nevěděla jak by měla začít. " Víte jak jsem Vám říkala o tom profesorovi Snapovi, jak zachránil s Harrym Brumbála a dělal několik let špeha pro dobrou stranu? " Oba přikývli. " No tak jsem se s ním dala před měsícem dohromady... "Oba rodičové na ní koukali jako na zjevení. " Hermionko a není na tebe starý? ", zeptala se jí matka a otec přikyvoval. " Je ode mě jen dvacet let. V kouzelnickém světě je to normální. "
" Dobře Mionko, když si šťastná, jsme každopádně šťastní i my", usmála se na Miu její matka. " Ano já ti to taky moc přeju, kdyby ti ublížil hned mi to řekneš a já si to s ním vyřídím, aby bylo jasno", mrkl na ní. Hermiona měla radost, že to rodiče vzali dobře. " Mio a ten krásný prstýnek si dostala od něho? ", všimla si její matka. " Ano, dal mi ho dnes ráno. Jsem jeho snoubenka. Po škole se chceme vzít. ", usmála se na ně. " No to je úžasný Mio", vykřikli radostí oba rodičové. A šli Miu obejmout.

Večer s rodiči zdobila stromeček a napekla s maminkou perníčky.

Večer se jí usínalo bez Seva hůře, ale nakonec usla.