Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

~Malfoy Manor~

Severus za sebou zavřel dveře. " V kolik tam máme být? ", ptala se. " V šest. ", odpověděl. " Tak to abych si šla sbalit věci ", povzdechla si. Vůbec se jí tam nechtělo. Severus pouze přikývl. Také z toho nebyl dvakrát nadšený. Neuvidí ji týden.

Mia seběhla schody a vběhla do své komnaty. Sbalila si všechny potřebné věci do zavazadla. A běžela si dát rychlou sprchu, aby vypadala aspoň trochu k světu. Malfoy Manor bylo velké panství a Malfoyovi byli velmi bohatý a vznešený rod. Když se osprchovala,vyběhla s ručníkem omotaným kolem svého těla zpátky do své komnaty. Zpanikařila když zjistila, že má na konečnou úpravu svého vzhledu už jen deset minut. Rychle se oblékla. Vzala si na sebe rudě červenou hedvábnou košili, kterou si zastrčila do černé elegantní áčkové sukně, která odkrývala pouze její ladná lýtka. Poté přešla k zrcadlu a zběsile si česala své nezkrotné, kudrnaté vlasy. Ještě si přejela leskem své rty. Tohle vše ji trvalo osm minut. Na nic nečekala, vyběhla ze dveří i se zavazadlem. Chtěla běžet ke sklepení, ale k jejímu překvapení, už Severus i Draco stáli před její komnatou. Oba měli elegantně černé sako, které jim moc slušelo. Draco i Severus, obzvlášť Severus z ní nemohl spustit oči. Vypadala tak elegantně a dospěle. Severus si jako gentleman od ní převzal zavazadlo a podal jí ruku. Všichni se přemístili. Přistáli před velkou bránou. Mie se zatočila hlava a na chvíli ztratila rovnováhu, ale ustála to. Bránu jim otevřel služební skřítek. Uklonil se a naznačil, aby šli dál. Draco šel jako první. Cestou na panství Severus nenápadně Mie pošeptal,
" Nesmíme, dát najevo, že jsme si bližší než jen studentka s profesorem. " Mia přikývla na souhlas. Nemusel jí říkat proč, pochopila to. To se Severusovi líbilo, vždycky jí vše došlo hned a na nic se zbytečně nevyptávala. Skřítek je dovedl do velké místnosti.

Bylo to tam velmi útulné. Uprostřed místnosti byl velký skleněný stůl a kolem něho dvě černé kožené křesla a dvě pohovky též černé a kožené. V rohu místnosti byl krb a v něm oranžový, plápolající oheň. Na oknech byli fialové záclony. Na stěně bylo pár obrazů, zřejmě významných osobností. V křesle seděl Lucius, naopak Narcissa seděla na pohovce. " Ahoj Draco ", usmála se na něj hřejivě, vstala a obejmula svého syna. Lucius se postavil také a překvapivě se na všechny usmál, tedy až na Hermionu, která stála za Severusem, tu nezaregistroval. " Dobrý večer Severusi, Draco ", usmál se. Draco i Severus kývli hlavou na pozdrav.
" Posaďte se ", pokynul jim. Až když Severus přešel ke křeslu, všimla si Narcissa i Lucius Mii. Narcissa se na ní usmála dokonce láskyplně? " Ahoj Hermiono ", pozdravila jí. " Dobrý
večer ", odpověděla a tence se usmála. Narcissa se na ní pořád usmívala, ale to se nedalo říci o Luciusovo výrazu.
" Takže to je tvá kamarádka? Griagorová? ", nasadil znechucený výraz. " Grangerová, pane. ", opravila ho. To Luciuse ještě více rozčílilo, ale nedal to na sobě znát. Otočil hlavu zpátky k Severusovi. Nemohl se na ní dívat, ne že by byla ošklivá, ba naopak byla krásná, ale neměla čistou krev a lidma jako byla ona, Lucius opovrhoval." Pojď si také sednout ", usmála se Narcissa a ukázala na místo vedle sebe. Přešla tedy nejistým krokem k pohovce a posadila se vedle Narcissi. Narcissa ji obdarovala dalším úsměvem a zavolala skřítka, aby jim donesl občerstvení.

Všichni se bavili a jedli, tedy až na Severuse, který to vše předstíral a kromě Mii, která se v této společnosti necítila svá. Hodiny utíkali pomalu. Mia se nudila čím dál více. Lucius se Severusem mluvili o Fénixově řádě, k kterému se chtěl přidat i Lucius. A Narcissa se chtěla spřátelit zase s paní Molly Weaslyovou. Při téhle představě se Mia usmála. Byli by to skvělé kamarádky. Obě neměli rádi moc společnost a tak by si mohli rozumět.
Mia se nudila čím dál víc. Severus to vycítil. Bylo mu jí líto. " Mohli byste slečnu Grangerovou zavést do své komnaty? Je to primuska a několik dní nespala. ", řekl lhostejně s kamenným výrazem. Mia mu byla vděčná a obdarovala ho tence chabým úsměvem. " Ale jistě. Draco buď tak hodný a pomož Hermioně se zavazadlem a doveď jí do komnaty pro hosty. ", Draco na nic nečekal a vzal Mii zavazadlo. Mia se na Narcissu usmála " Děkuji. ", poděkovala. " Maličkost a chovej se tu jako doma ", usmála se, načež si Lucius tiše odfrkl.

Draco jí mlčky po schodech dovedl do její komnaty. Komnata měla velké, tlusté dveře. Mia měla pocit, že se přes ně jen tak někdo nedostane. Otevřela dveře. Mia se po celé místnosti rozhlédla. Byla krásná. Na podlaze byl černý koberec. Ve stropě, nad velkou postelí, která má okolo závěsy v purpurové barvě, bylo kulaté okno, přes které se mohla lze dívat na noční oblohu. Po celé místnosti byly svíčky a místnosti poletovala vůně šeříků. Mia neměla slov. " Líbí se ti tu? ", zeptal se Draco. " Víc než líbí ", žasla Mia. " Zítra tě tu provedu, myslím, že knihovna tě tu čeká ", ušklíbl se. Mia se otočila na kamaráda a bleskurychle ho obejmula.
" Tak se hezky prospi ", opětoval jí poslední úsměv a zavřel dveře.

Díky Severusovi mohla být o samotě ač unavená rozhodně nebyla. Ze zavazadla si vzala knihu a hupsla s ní do postele.

Uběhli dvě hodiny.

Uslyšela kroky. Někdo otevřel dveře. Mie poskočilo srdce, skoro ani nadýchala. Buď odvážná nebelvírka, buď odvážná...., opakovala si pro sebe.
Kdo tu je?, špitla. " To jsem já ", ozvalo se. Poznala čí je to hlas. " Ty si mne vylekal. ", vyčetla mu. " Promiň ", sednul si na okraj její postele. Mlčky se na sebe dívali, než Severus prolomil ticho. " Budeš mi chybět ty dny ", pohladil jí po její ruce. " Ty mě taky ", snažila se usmát, ale marně. Přisedl si více k ní a nahnul se k jejím rtům. Nejdříve se jejích rtů jen dotkl. Mia sebou sladce zavrtěla a vydechla mu do úst. Začal jí líbat tak jako nikdo jiný. Oba se v přítomnosti toho druhého vznášeli. Byli jako v nebi. Bylo to pro oba tak... nádherné. Severus si jí přitáhl k sobě blíže a začal jí hýčkat svými dotyky. Za pár minut na sobě ani jeden neměl nic a jejich oblečení leželo všude kolem nich na zemi.

Oba dva se tutu noc milovali tak procítěně a láskyplně. Při svíčkách.
Usnuli v náručí toho druhého a spokojeně oddechovali. Oba dva se cítili tak.... milovaný.

Tak a další kapitola je na světě.🙉 Doufám, že se Vám líbila.🙈 Byla bych moc ráda za hlasy a komentáře. 🙊

Děkujuuu🐍🦁❤❤
Ti co nečetli Midnight Rose, pořád doporučuji❤❤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro