Jižní Korea, Soul, 24.prosince 2027

James si s obavami prohlížel Nathana, který pomáhal Namjoonovi prostřít stůl. Ostatní na tom neviděli nic zvláštního, ale detektiv to vnímal jinak. Po celá staletí se Nathan vždy na Vánoce schoval na hřbitově a vrátil se, až když Štědrý den skončil. Byl to jediný den v roce, který ze srdce nenáviděl. Kolik úsilí ho muselo stát, aby se dnes usmíval?

„Mračíš se více než obvykle, děje se něco? Něco s Nathanem?“ zeptal se Hobi a posadil se vedle něj.

„Přemýšlím, kdo z nich je větší blázen. Namjoon, který se rozhodl připravit Vánoce v zahraničním stylu nebo Nathan který se snaží udělat Namjoonovi radost a tvářit se šťastně?“ povzdechl si James. Přisunul se blíže k J-Hopovi a pokračoval: „Všichni už o něm znáte pravdu, takže myslím, že ti nemusím vysvětlovat jak moc Nathan miluje Štědrý den.“

„Byl jsem docela překvapený, když nám Namjoon řekl, co plánuje. Po tom, co všechno se Nathovi o Vánocích dělo, jsem  předpokládal, že letos prostě Vánoce společně slavit nebudeme. Na druhou stranu to ale vypovídá o tom, jak moc se mají rádi, nemyslíš?“

„Jo, já vím,“ znovu si povzdechl detektiv, „ale mám o Nathana obavy. Je pravda, že za celé ty roky se nepodařilo zjistit, proč pro něj byl Štědrý den tak smolný. Tím, že se jako duch vždycky na Vánoce schoval se ani nemohlo nic dalšího stát. A neměl vlastně nic důležitého o co by mohl přijít. Teď je situace jiná.“

„Možná se pletu, ale není možné, že právě tahle situace paradoxně Nathanovi pomůže? Vědomí, že dostal druhou šanci by mohlo být dostatečně silné na to, aby se nic nepokazilo,“ vyjádřil svůj názor Hobi a James se na něj překvapeně podíval. Stálo ho opravdu hodně úsilí, aby se nenaklonil a jednoduše muže nepolíbil.

„Doufejme, že máš pravdu,“ odvětil tiše a trochu se odsunul.

„Kdy jim to řekneme?“ zeptal se J-Hope. Byli dospělí a tahle hra na schovávanou byla zcela zbytečná.

„Zítra. Dneska bych nerad způsobil jakýkoliv rozruch.“

„Myslíš, že Nathan bude mít něco proti?“ zajímal se zpěvák. Chápal, že vztah mezi duchem a detektivem je nezvyklý. Svědčil o tom i fakt, že se James vzdal své práce ve Scotland Yardu a přestěhoval se nedaleko Soulu. Z prvotřídního detektiva se stal obyčejný pracovník ochranky.

„Tak jsem to nemyslel, Hobi. Nathan s tím bude v pohodě, ale dneska by to na něj mohlo mít špatný dopad. I když ho znám opravdu dobře, do hlavy mu nevidím. Zítra už bude v klidu. U něj se špatné odezvy nebojím, ale co kluci? Asi na ně nebudou platit řeči o osudu,“ zasmál se James. „Pochybuju, že by mi na to dvakrát skočili.“

„Bereš to moc vážně, Jamesi,“ usmál se J-Hope. „U Namjoona jsi nás všechny musel přesvědčovat o Nathanově dobrém srdci, protože to je duch. My jsme oba živí lidé, prostě jim to oznámíme a hotovo.“

„Hej, pojďte vy dva nebo vám nic nenecháme,“ zavolal na ně Jungkook a oba se se smíchem zvedli.

Nathan se moc snažil, aby dnešní den nijak nepokazil. Celou noc strávil na hřbitově a sám sebe neustále ujišťoval, že se nemá čeho bát. Potlačoval svůj strach, ale pořád tady byl, stejně jako nervozita. Tentokrát své hmotné tělo proklínal, protože se mu neustále třásly ruce. Stále dokázal používat svou moc i mizet, ale jeho tělo už zůstávalo hmotné. Ne po částech a jen občas, ale celé a neustále.

Po celý večer se choval nanejvýš opatrně, aby nezpůsobil něco nepředvídatelného, ale jak se přibližovala půlnoc, začal se uvolňovat. Štědrý den byl téměř u konce a žádná katastrofa se neudála.

„Nathe, jak se vlastně slavily svátky ve tvé době? Změnilo se něco?“ zeptal se Jimin a někteří z přítomných viditelně ztuhli. Všichni věděli, že Vánoce jsou tématem o kterém Nathan nemluví, ale duch všechny překvapil, když odpověděl.

„Nebyl jsem u toho, jak se vyvíjely Vánoce v ostatních zemích, ale v Anglii se jejich slavení hodně změnilo. Mezi významnými osobnostmi se Vánoce slavily hostinami a velkými dary. Obyčejní lidé jen vycházeli do ulic, aby zpívali, pili, hráli hazardní hry a ve velkém si užívali prostituce. Nebyl to svátek a normálně se pracovalo. Nezdobily se stromečky a ani se nekonala štědrovečerní večeře. Přesto byly Vánoce svým způsobem důležité. Byl to totiž jediný den v roce, kdy jsme mohli beztrestně slavit a radovat se. V té době bylo poddanství v tom nejhorším stavu, kdy spoustě rodin nezůstávalo dost na vyžití. Nebylo moc důvodů ke smíchu. Trpěli jsme následky velkého moru i povstáním na které vrchnost rozhodně nezapomněla, proto pro nás Vánoce byly tak důležité. Trvalo dlouho než se Vánoce začaly opravdu slavit, v jednom období byly dokonce zakázány,“ vysvětlil Nathan a na chvíli úplně zapomněl, že stále byl Štědrý den.

„Někde jsem četl, že se v Anglii vyprávěly děsivé historky a rozdávaly celkem nechutné pohlednice,“ pronesl Jin a duch přikývl.

„Ve viktoriánském období, ve stejném, kdy řádil Jack Rozparovač. Některé ty historky byly pěkně nechutné, přesto se běžně vyprávěly malým dětem. Vlastně mezi takové historky patřilo i vyprávění o mně. A až na výjimky to byly hrozně překroucené nesmysly. Kdyby byly jen z poloviny pravdivé, tak mám rohy a požírám lidské maso,“ uchechtl se Nathan.

„To zní docela děsivě,“ zašklebil se Yoongi. „Jak na něco takového přišli? I když…jak se vlastně dostaly historky o Duchovi Vánoc mezi lidi?“

„Nevím. Je to jedna z věcí, které se mi nepodařilo objasnit. Předpokládám, že to má na svědomí Satan, ale jak to udělal vůbec netuším.“

„Vzácná to chvíle,“ pronesl vážně James, „Nathan něco neví. Abyste rozuměli, než se spojil s naší rodinou a vlastně i potom, trávil většinu svého neomezeného času studiem. Rukama mu prošly dokumenty tak cenné, že dnes jsou vystaveny v muzeu. Je něco jako chodící encyklopedie.“

„Tohle sice nevím, ale jsou věci, které bych vědět neměl a stejně jsi je neutajil. Nebo neutajili. Jen čekám, kdy to z vás vypadne.“

Namjoon věděl, o čem Nathan mluvil a velmi se bavil Jamesovými rozpaky. Musel by být slepý, kdyby si toho taky nevšiml. Ovšem stejně jako Nathan i on na Jamese a Hobiho nijak netlačil. Až jim budou chtít říct pravdu, tak to udělají.

Někde v dálce odbíjely hodiny půlnoc a Namjoon se úlevně podíval na Nathana. Štědrý den byl za nimi. Jeho úleva se okamžitě změnila ve zděšení. Nathan, uprostřed rozhovoru s Jungkookem, náhle zmizel.